Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Lídři pěti zemí Evropské unie dnes ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, „pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích“.
Odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu, řekl před dnešní pracovní večeří některých evropských státníků v Praze polský prezident Andrzej Duda. Podle Dudy i dánské premiérky Mette Frederiksenové by mohly situaci na frontě změnit dodávky z české muniční iniciativy. Vybrané peníze by měly stačit na půl milionu kusů dělostřelecké munice do konce roku, řekla Frederiksenová. Lotyšská premiérka Evika Siliňová na iniciativu přislíbila deset milionů eur (246 milionů korun).
Nejméně dva mrtvé a tři zraněné si vyžádal ruský útok na Toreck v Doněcké oblasti, uvedly tamní úřady. Počet obětí podle nich ještě může vzrůst.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vydal na pracovní cestu do Portugalska. Podívejte se na nové snímky.
Ukrajina doufá, že v nejbližší době dostane systém Patriot a v létě první letouny F-16. Protivzdušná obrana pomůže zastavit ruský teror, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v Praze.
Premiér Petr Fiala uvedl, že mír a bezpečnost v Evropě závisí na tom, že se podaří zastavit ruskou agresi, které Ukrajina odolává přes dva roky. „Situace se ale dostává do kritického bodu. Musíme zvýšit naše úsilí a najít nové způsoby jak posílit ukrajinskou obranu. Proto jsme dnes tady,“ řekl.
Do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před dnešním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech.
Francouzský prezident Emmanuel Macron s německým kancléřem Olafem Scholzem označili podporu Ukrajiny za prioritu, Evropa se podle nich musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity.
Do pražské Kramářovy vily se začali sjíždět lídři některých evropských zemí, kteří budou na pracovní večeři svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) probírat pomoc Ukrajině a další bezpečnostní otázky. Podle úřadu vlády budou představitelé Polska, Dánska, Nizozemska, Lotyšska či Ukrajiny projednávat českou muniční iniciativu, protivzdušnou obranu Ukrajiny či obranně-průmyslovou spolupráci v Evropě.
Dnešního jednání v Bruselu se zúčastnil i šéf NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území. „Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ uvedl Stoltenberg.
O vojenské pomoci Ukrajině, obranné spolupráci či rozvoji ekonomických vztahů jednal dnes premiér Petr Fiala (ODS) na úřadu vlády se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem. Strakova akademie na síti X doplnila, že obě země mají zájem o další společné jednání vlád. Šmyhal dorazil do Prahy na pracovní večeři v Kramářově vile, na které budou s Fialou a dalšími evropskými státníky řešit bezpečnostní otázky.
Ve Strakově akademii jsem dnes přijal ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 28, 2024
Diskutovali jsme o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na úspěchu Ukrajiny závisí bezpečnost celé Evropy. Česká republika bude pokračovat v pomoci Ukrajině. Budeme i nadále spolupracovat s našimi… pic.twitter.com/yD2EEmeSu2
K české muniční iniciativě se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) formálně připojila Litva, přispěje 35 milionů eur. Celkem se zapojilo 18 zemí, peníze poslaly čtyři.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval šéfa Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga a takzvaný kolektivní Západ před povolením ukrajinských útoků na vojenské cíle v Rusku pomocí západních zbraní. Západ by měl podle něj vědět, s čím si zahrává. Prezident před odletem z Taškentu po návštěvě Uzbekistánu zopakoval svá varování ohledně eskalace války na Ukrajině do globálního konfliktu, uvedla agentura TASS. Rusko podle Putina debatu na Západě bedlivě sleduje.
Řada západních podniků, včetně firem Avon Products, Air Liquide a Reckitt, stále zůstává v Rusku, a to navzdory dříve ohlášeným plánům na odchod z tohoto trhu. Důvodem jsou rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že aktivita ruských spotřebitelů se zotavuje. Informuje o tom dnes na svých internetových stránkách list Financial Times (FT).
Ukrajině se podařilo stabilizovat frontu v Charkovské oblasti, uvedl ministr obrany Rustem Umerov. Rusko má na Ukrajině a v její blízkosti 500 000 vojáků.
Do ukrajinské armády vstoupilo 613 vězňů, kteří nyní absolvují výcvik. Ukrajinským médiím to řekl ministr spravedlnosti Denys Maljuska. K 25. květnu se podle úřadu o vojenskou službu ucházelo 4300 odsouzených, píše ruskojazyčný web stanice BBC. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině května podepsal zákon, který lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám.
Švédsko pozastavilo své plány poskytnout Ukrajině letouny Gripen, uvedl dnes ministr obrany Pal Jonson. Důvodem je podle něj to, že se nyní Ukrajina soustředí na práci s americkými letouny F-16. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na švédskou agenturu TT.
„Ostatní země koalice nás vyzvaly, abychom se systémem Gripen počkali,“ řekl Jonson. „Souvisí to s tím, že pozornost je teď zaměřena na zavedení systému F-16,“ dodal.
V Praze se ve čtvrtek a v pátek uskuteční neformální schůzka ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Hlavním tématem bude válka na Ukrajině a příprava na červencový summit aliance ve Washingtonu. Do Prahy přijede generální tajemník NATO Jens Stoltebnerg, jemuž prezident Petr Pavel udělí Řád Tomáše Garriguae Masaryka III. třídy, i americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliard eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc jim může významně pomoci,“ řekl Borrell. Jednání unijních ministrů obrany se zúčastní i šéf NATO Jens Stoltenberg. Česko zastupuje ministryně Jana Černochová.
Belgie poskytne Ukrajině do konce roku vojenskou pomoc v hodnotě nejméně 977 milionů eur (24,1 miliardy korun) a do konce roku 2028 třicet bojových letounů F-16. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa to vyplývá ze smlouvy, kterou dnes podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu, píše agentura Reuters. Prezident Ukrajiny podobný pakt podepsal v pondělí v Madridu a dnes odpoledne jej další čeká v Portugalsku.
„To, co jsme oznámili už před několika týdny, platí, to znamená první dodávky munice v rámci české iniciativy přijdou na Ukrajinu v průběhu června,“ sdělil Fiala na dnešní tiskové konferenci k bezpečnostní schůzce s evropskými lídry. S návrhem na nákup munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. Do iniciativy se dosud zapojilo na 20 zemí z celého světa, které přispívají nebo chtějí přispívat.
Fiala považuje za logické, aby Ukrajina mohla využívat zbraně dodané Západem i na ruském území. Napadená země má všechna práva ke své obraně, řekl.
Na schůzku k bezpečnostní spolupráci, kterou organizuje česjký premiér Petr Fiala, dnes do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Šmyhal a zástupci USA. Kromě nich se zúčastní i polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.
„Pokládám za mimořádně důležitou účast premiéra Šmyhala, proto jsem ho také pozval, abychom se bavili přímo s ním, co je ještě potřeba, kde jsou třeba překážky na té cestě při dodávání všech těch věcí na Ukrajinu," sdělil premiér dnes dopoledne na tiskovém brífinku.
Cílem je koordinace pomoci Ukrajině, řekl Fiala. „Ta schůzka je důležitá právě z toho důvodu, že situace na ukrajinské frontě není jednoduchá a co nejrychejší posílení, podpora, pomoc, zajištění dodávek, zlepšení koordinace při jejich doručování na Ukrajinu, to všechno jsou věci, které je potřeba řešit,“ řekl premiér. Více informací si můžete přečíst zde.
Někteří členové rusko-běloruské rockové skupiny Bi-2, která vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, získali moldavské občanství. Podle agentury AFP o tom v pondělí informoval šéf úřadu moldavské prezidentky Mai Sanduové. Zástupce skupiny upřesnil, že občanství dostalo devět lidí, protože považovali cestování s ruským pasem za nebezpečné.
Hudebníci vzbuzují zájem ruských úřadů svým odsouzením ruské invaze na Ukrajinu, přičemž zpěvák Jegor Bortnik byl úřady označen za „zahraničního agenta“ poté, co na internetu kritizoval prezidenta Vladimira Putina.
„Naše země chrání lidskou důstojnost, svobodu projevu a ukazuje solidaritu s těmi, kteří jsou v nebezpečí,“ uvedl na portálu Telegram šéf úřadu prezidentky Adrian Balutel. Sanduová podle něho podepsala dekret, který části členů skupiny přiznal moldavské občanství.
Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.
Podle polského ministerstva obrany „válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je schopnost ničení cílů nacházejících se i velmi daleko od frontové linie“. Nákup střel JASSM-ER se doplňuje se systémem balonů včasné výstrahy s podvěšenými radary. Smlouvu o koupi čtyř těchto aerostatů podepsalo Polsko s USA před několika dny. „To, co objeví kromě jiného aerostaty Barbara, bude moci být zasaženo s nasazením střel vzduch-země JASSM-ER,“ uvedl polský resort obrany. Tyto řízené střely s plochou dráhou letu mají dosah okolo 1000 kilometrů. Vyrábí je zbrojařský koncern Lockheed Martin a Polsku je dodá v letech 2026 až 2030.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý navštíví Belgii, kde s premiérem Alexanderem De Crooem podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Oznámila to belgická vláda. Podobnou dohodu dnes Zelenskyj podepsal ve Španělsku a vláda v Madridu se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku.
Agentura Reuters píše, že Zelenskyj se snaží získat více vojenské pomoci od západních spojenců Ukrajiny v situaci, kdy se ukrajinská armáda snaží zastavit postup ruských invazních sil.
Bilaterální bezpečnostní smlouvu už Ukrajina uzavřela s Francií, Británií, Kanadou, Německem či Itálií. Týká se dlouhodobé vojenské podpory nebo výcviku ukrajinských vojáků.
Zelenskyj a De Croo také vystoupí na společné tiskové konferenci, uvedla belgická vláda.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
