Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.
Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv by se letos mohl pohybovat kolem 4,5 miliardy eur (více než 112 miliard Kč). První finance by Kyjev mohl získat už v červenci. Bouřlivé diskuse se vedly rovněž o tom, kolik peněz si Euroclear může ponechat na své výdaje. Částka byla v průběhu jednání snížena ze tří procent – s čímž země EU nesouhlasily – na 0,3 procenta.
A tohle jsou následky ruského útoku v Kyjevské oblasti.
Na sociálních sítích koluje video ze školního hřiště v Charkově, kde byly po ruském ostřelování zraněny čtyři děti. Ty si tam přišly dopoledne jen zahrát fotbal.
this morning russians dropped a bomb on kids playing a football in Kharkiv, Ukraine. one kid lost a leg right on that school field. why? just because russia can.
— вареничок.eristavi 🇺🇦🏳️🌈 (@maksymeristavi) May 8, 2024
fascism is russian culture.@suspilne_news pic.twitter.com/J9Rxn0Yrrc
Obrazem: Pietní stěna padlých ukrajinských vojáků v Kyjevě.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes po telefonu hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Zelenskyj podle serveru pozval maďarského předsedu vlády na mírový summit ve Švýcarsku, který se koná za měsíc. „Zdůraznil jsem zájem Ukrajiny o dobré sousedské vztahy s Maďarskem a také o rozvoj spolupráce v oblasti obchodu, energetiky a logistiky,“ uvedl. Jednali spolu také o integraci Ukrajiny do EU.
Ruská vojska dnes ostřelovala sportovní hřiště u školy ve východoukrajinském Charkově. Na místě zůstaly čtyři zraněné děti a zraněni byli i tři dospělí, uvedl na platformě Telegram šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov.
Mezi zraněnými je osmiletá dívka, dva 14letí chlapci, 15letý hoch, jeden dospělý muž a dvě ženy, uvedla podle agentury Ukrinform charkovská prokuratura, jejíž vyšetřovatel je na místě neštěstí. Všechny čtyři děti jsou v nemocnici, dvě jsou ve vážném stavu.
Poškozena byla také škola a blízké obytné budovy. Syněhubov zveřejnil fotografie zasaženého hřiště se stopami krve, poškozeným povrchem s jámou uprostřed a vytlučenými okny v okolí.
Počet obětí ruského úderu na Oděsu z 29. dubna vzrostl na 7, informoval The Kyiv Independent. Počet mrtvých stoupl, protože zraněný muž zemřel v nemocnici, informovala 8. května oděská městská rada.
Estonsko si dnes předvolalo ruského chargé d’affaire kvůli rušení signálu satelitního navigačního systému GPS nad Pobaltím, oznámil na síti X estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Vyzval přitom k ukončení hybridních ruských útoků v Estonsku i v Evropě. Moskva a Tallinn si před dvěma lety po ruském útoku na Ukrajinu vzájemně vyhostili velvyslance, chargé d’affaire je tak nejvýše postaveným ruským diplomatem v zemi, uvedla agentura Reuters.
„Dnes jsme si předvolali ruského chargé d’affaires kvůli rušení GPS, které je porušením předpisů Mezinárodní telekomunikační unie a které způsobilo vážné škody v estonském letovém provozu. Hybridní aktivity Ruska, které narušují náš normální život v Estonsku i v Evropě, musejí skončit,“ napsal Tsahkna.
„Skupina APT28 tento týden distribuovala škodlivý software, který cílil na polské vládní instituce,“ uvedl úřad NASK. V prohlášení nespecifikoval, které úřady byly terčem nebo zda byl útok úspěšný. Doporučil však správcům sítí, aby si ověřili, zda se malware nedostal k zaměstnancům.
Polsko už dříve uvedlo, že bylo v minulosti terčem skupiny APT28, která má podle členských zemí NATO vazby na ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Skupina byla nyní identifikována jako pachatel nového útoku na základě „technických indikátorů a podobností s minulými útoky,“ cituje Reuters z prohlášení NASK.
Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Dnešnímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.
Vládní činitelé dnes na pietním aktu k uctění památky vítězů nad nacismem u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech vyzývali k větší pomoci bojující Ukrajině. Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires, připomněl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech jsou Ukrajinci z jednotek 1., 2. a 4. ukrajinské fronty, které osvobozovaly tehdejší Československo. Uvedl, že nyní ukrajinští vojáci brání se zbraní v ruce před ruskou agresí celou Evropu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v projevu zdůraznil, že je nutné podporovat ty, kdo bojují o svoji i naši svobodu. „Svoboda a demokracie nejsou zadarmo,“ prohlásil.
Obrazem: Snímky z ukrajinského Záporoží po ruském ostřelování.
Noční útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly odvetou za ukrajinské údery v Rusku, uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský parlament dnes definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.
Agentury přinesly fotografie následků ruského útoku na Kyjevskou oblast.
Za první čtyři miliony eur (100 milionů Kč) ze slovenské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu, která se brání ruské vojenské invazi, bude obstaráno 2692 dělostřeleckých nábojů od českého výrobce STV Group. Oznámili to dnes organizátoři a partneři sbírky, která ještě pokračuje. Na Ukrajinu by tato munice měla být dodána nejpozději do konce léta.
„Válka se bohužel do Evropy vrátila a je jen na nás, abychom naši svobodu znovu ubránili,“ uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel.
Svoboda není samozřejmost. Proto dnes vzpomínáme na oběti 2. světové války, stejně jako na oběti právě probíhajících válečných konfliktů. Miliony vojáků, civilistů a nevinných lidí přišly o své životy, aby další generace mohly prožít svůj život v míru. Válka se bohužel do Evropy… pic.twitter.com/5TFlEp94TA
— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 8, 2024
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika je silným spojencem Ukrajiny. „Patříme mezi země, které nejen poskytují tu vojenskou materiální pomoc, ale poskytujeme i výcvik na Libavé, kde jsme schopni vycvičit každoročně na 4000 ukrajinských vojáků,“ řekla po ukončení ceremoniálu. „Rozhodně to ale není Armáda České republiky ani ministerstvo obrany, kdo by si přál ten konflikt nějakým způsobem eskalovat. Je tomu přesně naopak. Nejvíc si mír přejí čeští vojáci a ministryně obrany,“ dodala.
Nedaleko je brutální válečný konflikt, může skončit jen tak, že agresor bude poražen a všichni udělají pro úspěch Ukrajiny, co mohou. Po pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války na pražském Vítkově to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Všichni, kdo bagatelizují nebo nějak zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu České republice, uvedl.
Kdyby nebylo odhodlanosti spojenců, nebylo by nacistické Německo v druhé světové válce poraženo, což je důležitým sdělením i pro dnešní dobu, míní Fiala. Mír není podle něj možné získat tím, že se na něj bude čekat, je nutné o něj usilovat. Záběry z války na Ukrajině podle něj připomínají scény z druhé světové války, opět umírají civilisté a je prolévána krev.
Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to dnes řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc. Ceremoniálu na pražském Vítkově se zúčastnili v hojném počtu politici například z vedení obou parlamentních komor. Historické události si na místě připomněli ale také zástupci církve, veteránských spolků i další desítky lidí.
Slovenský premiér Robert Fico na výročí konce války opět kritizoval EU, že nepředstavila mírový plán ke konfliktu na Ukrajině. Ta se brání ruské invazi.
Následky nočního ruského útoku v Záporoží.
Pět hodin ráno 24. února 2022. Rusko začalo plnohodnotnou invazi a jeho tanky, obrněnce společně s desítkami tisíc vojáků zaútočily na Ukrajinu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského svět zaspal znovuzrození nacismu právě v tento den. Uvedl to v emotivním videu k výročí konce druhé světové války, které si Západ připomíná. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prohlášení uvedl, že Rusko spustilo masivní útok v den, kdy si Ukrajina podobně jako další evropské země včetně Česka připomíná Den vítězství a konec druhé světové války. „Přes 50 střel a více než 20 dronů,“ uvedl ukrajinský prezident.
On Remembrance and Victory over Nazism in World War II Day, Nazi Putin launched a massive missile attack on Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 8, 2024
Over 50 missiles and more than 20 "Shahed" drones targeted infrastructure in Lviv, Vinnytsia, Kyiv, Poltava, Kirovohrad, Zaporizhzhia, and Ivano-Frankivsk… pic.twitter.com/f2yN0gH8Og
Poplach byl podle deníku Ukrajinska pravda v noci vyhlášen ve všech ukrajinských oblastech. Ukrajinské letectvo uvedlo, že řada Ruskem vypuštěných střel s plochou dráhou letu nad ukrajinským územím měnila směr.
Server RBK-Ukrajina s odkazem na místní úřady i vojenské činitele uvedl, že výbuchy se ozývaly v Kyjevě, ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti na západě země a rovněž v Charkovské, Poltavské a Záporožské oblasti. Není ale jasné, co je způsobilo ani zda exploze způsobily nějaké škody.
Různé místní úřady hlásily nejméně šest zraněných během noci: jednoho v Dněpropetrovské oblasti, jednoho v Kirovohradu, dva v Brovarech nedaleko Kyjeva a nejméně dva další v ukrajinské metropoli, uvedla agentura AFP.
Ruský vzdušný útok v noci na dnešek vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich provozovatel, firma DTEK. Noc na dnešek podnik označil za mimořádně těžkou pro energetický sektor. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko předtím uvedl, že napadena byla zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.
Dobré ráno, čtenáři,
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, použilo při něm řízené střely a drony. Ukrajinský ministr energetiky Harman Haluščenko uvedl, že cílem byla opět ukrajinská energetická infrastruktura.
„Byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti,“ uvedl Haluščenko v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.
„Následky se objasňují. Energetici již pracují na jejich odstranění,“ dodal s tím, že lidé by měli šetřit elektřinou.
Server RBK-Ukrajina dříve s odkazem na místní úřady i vojenské činitele uvedl, že výbuchy se ozývaly v Kyjevě, ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti na západě země a rovněž v Charkovské, Poltavské a Záporožské oblasti. Není však jasné, co je způsobilo ani zda exploze způsobily nějaké škody.
Poplach byl podle deníku Ukrajinska pravda dnes v noci vyhlášen ve všech ukrajinských oblastech. Ukrajinské letectvo uvedlo, že řada Ruskem vypuštěných střel s plochou dráhou letu nad ukrajinským územím měnila směr.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
