Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Počet zraněných v Sumské oblasti se podle ukrajinských úřadů zvýšil na 10, jsou mezi nimi i děti. Rusové shodili na rezidenční budovu klouzavou bombu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video, ve kterém popsal přípravy na jednání na německé základně Ramstein. To se uskuteční příští týden, dorazí na něj končící americký prezident Joe Biden, Česko má zastupovat ministryně obrany Jana Černochová. „Zúčastní se desítky partnerských zemí, včetně těch, které mohou pomoci posílit naše schopnosti nejen bránit se proti raketám, ale také proti řízeným bombám a ruskému letectví. Probereme to s nimi a budeme je nadále přesvědčovat. Životy potřebují ochranu tady a teď na Ukrajině a za tímto účelem musí být funkční systémy protivzdušné obrany. Jsem vděčný všem partnerům, kteří to chápou a pomáhají nám posilovat náš vzdušný štít," řekl uvedl Zelenskyj na sítí X.
We are already preparing for the “Ramstein” meeting – it is scheduled for the next week. Dozens of partner countries will participate, including those who can help boost our capabilities not only to defend against missiles but also against guided bombs and Russian aviation.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 4, 2025
We… pic.twitter.com/PHa3QTZvMa

V kritickém stavu se nachází ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti v roce 2023. Tehdy počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza vzrostl na 59. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků Ruska na Ukrajinu. Celý článek čtěte ZDE

Rusko udeřilo na obytnou budovu v Sumské oblasti. Ukrajinská média informují, že okupanti vyslali takzvanou klouzavou bombu. Zranění utrpěli nejméně tři lidé, mezi nimi i dítě.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie vojáků na frontě. Odkud snímky pochází ale neuvedlo.

Mladá žena jménem Natalia Vlasová popsala u ruského soudu své zkušenosti z mučírny Izoljacija, píše britský deník The Sun. Byla opakovaně znásilňována a týrána nejrůznějšími metodami, rovněž jí ruští dozorci vyhrožovali, že zabijí její 5tiletou dceru. Celý článek čtěte ZDE.

Vladimir Putin je hlavou Ruské federace již čtvrtstoletí. Z celkem nevýrazného premiéra se v průběhu let stal jeden z nejmocnějších diktátorů světa, který přestál mnohé krize. Nyní však vládce Ruska musí čelit novým problémům. Tím patrně nejvýznamnějším je návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA. Celý článek čtěte ZDE.

Ruská tajná služba oznámila, že zabránila teroristickému útoku v Jekatěrinburgu a zatkla kvůli tomu čtyři nezletilé, informovala agentura TASS.

Za akt zoufalství označují média údajný krok ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten měl požádat ministerstvo o osvobození generálmajora Ivana Popova z vazby a domácího vězení, aby mohl bojovat s Ukrajinou. Popova oficiálně odsoudili z podvodů, média nicméně zdůrazňují, že Popov byl hlavně kritikem ruského vedení i Kremlu. Celý článek čtěte ZDE

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda za posledních 24 hodin sestřelila osm amerických raket ATACMS vypálených Ukrajinou na ruské území. Agentura AFP v této souvislosti upozornila, že Moskva útok těmito raketami ve válce s Ukrajinou označuje za červenou linii, která by neměla být překročena. „Prostředky protivzdušné obrany sestřelily osm operačně taktických raket ATACMS americké výroby a 72 bezpilotních letounů,“ oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle ruskojazyčné verze BBC oznámilo, že armáda v noci zničila 16 ukrajinských dronů vyslaných na Leningradskou, Brjanskou, Smolenskou, Belgorodskou a Pskovskou oblast. O případných škodách způsobených ukrajinským útokem nejsou informace k dispozici. Nad Leningradskou oblastí zničila ruská armáda podle oblastního gubernátora Alexandra Drozděnka čtyři drony poblíž Lužské zátoky ve Finském zálivu, jejichž cílem byl možná přístav Usť-Luga. Ten leží asi 110 kilometrů od mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě, které dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů přerušilo provoz.

Rusko v prvních třech dnech nového roku zaútočilo na Ukrajinu více než 20 raketami a zhruba 300 bojovými drony, napsal Zelenskyj v pátek večer na sociální síti X.
V noci na dnešek ukrajinské letectvo sestřelilo 34 z osmi desítek dronů, které ruská armáda na území Ukrajiny vypálila, uvedla agentura Reuters.

Podle blogu DeepState obsadili Rusové obce Dačenske, Novyj Trud a Vovkove, které leží několik kilometrů jižně od Pokrovska. Oficiální situační zpráva ukrajinského generálního štábu z pátečního večera tvrdila, že o Novyj Trud se stále vedou boje.
Rusko ovšem podle zdroje z ukrajinské armády ztratilo jen v pátek na pokrovském úseku fronty přes 300 vojáků, kteří padli či byli zraněni.

Mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů zastavilo provoz. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija.
Přílety a odlety byly přerušeny od 07:45 místního času (05:45 SEČ) do 10:15 (08:15 SEČ). Důvodem bylo zajištění bezpečnosti civilních letadel, uvedl bez podrobností úřad Rosaviacija.

Navzdory vysokým ztrátám ruská armáda na východě Ukrajiny dál pokračuje v postupu, podle DPA zřejmě dobyla další tři obce u města Pokrovsk.

Rusové prostřednictvím ukrajinského projektu „Chci najít“ zaslali více než 50 000 dotazů, ve kterých hledají pohřešované vojáky, informuje Kyiv Independent. Úřady tvrdí, že pohřešovaných může být mnohem více. Zpočátku jako součást horké linky „Chci žít“, kterou v září 2022 spustila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) na pomoc ruským vojákům při kapitulaci, byl vytvořen samostatný projekt „Chci najít“, aby vyřizoval dotazy ruských rodin ohledně pohřešovaných vojáků.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.