Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Zvláštní uznání patří bojovníkům 110. samostatné mechanizované brigády za to, že dnes v Doněcké oblasti sestřelili další ruský (letoun) Su-25,“ vzkázal ukrajinský prezident Zelenskyj v pravidelném večerním videoprojevu.
Další podrobnosti nesdělil, poznamenala agentura Reuters, podle které nelze jeho tvrzení bezprostředně ověřit. Zelenskyj v projevu také hovořil o nové vlně ruského ostřelování ukrajinského území, zejména v Charkovské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti, kde zahynuli nejméně dva lidé a další jsou zranění.
Vojáci 110. ukrajinské samostatné mechanizované brigády sestřelili dnes v Doněcké oblasti ruskou stíhačku Su-25, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podívejte se na aktuální snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. „Připomínáme, že na rozdíl od bezcenných ruských oznámení je zatykač ICC na ruského diktátora Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů zcela reálný a platný ve 123 zemích světa,“ doplnila v reakci na krok ruských úřadů ukrajinská diplomacie.
Zraněné si vyžádal ruský raketový útok na Oděsu. Šéf Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu uvedl, že úder zasáhl blíže neupřesněnou civilní infrastrukturu a zranil tři lidi - jednoho muže, kterého záchranáři ošetřili na místě, a dvě ženy, které byly převezeny do nemocnice.
Blíže neurčená exploze zranila podle předběžných údajů pět lidí v Belgorodu, napsal na telegramu oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Předtím se ve městě rozezněly poplašné sirény, informoval ruskojazyčný server BBC. Zraněni byli dva muži a tři ženy, výbuch také podle Gladkova poškodil 30 domů a deset vozidel.
Rusko plánuje posílat do Číny přes Kazachstán přibližně 35 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Agentuře TASS to řekl velvyslanec Kazachstánu v Rusku Dauren Abajev. To odpovídá zhruba kapacitě přepravy plynovodu Síla Sibiře, kterým nyní proudí ruský plyn do Číny. Jeho kapacita by měla do roku 2025 dosáhnout 38 miliard metrů krychlových.
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. Informovala o tom dnes agentura TASS s odkazem na oficiální záznamy ruského ministerstva vnitra.
Databáze ministerstva uvádí, že je ukrajinský prezident hledaný podle článku trestního zákoníku, píše TASS. Na základě kterého ustanovení byl Zelenskyj na seznam hledaných osob umístěn, spis neupřesňuje.
Velký transparent s nápisem „Vítáme delegáty ruské teroristické federace“ a skupina lidí s vlajkami Evropské unie, NATO a Ukrajiny dnes čekala před hlavním vchodem na brněnský Ústřední hřbitov na příjezd příznivců proputinovské motorkářské skupiny Noční vlci, kteří přijeli položit věnce k památníku vojáků Rudé armády padlých při osvobozování českého území. Protest pořádala skupina Kaputin.
„Naše skupina už od anexe Krymu v roce 2014 opakovaně pořádá podobné protesty, abychom upozornili na riziko ruského imperialismu,“ řekl ČTK za skupinu Kaputin Petr Lázňovský.
Ruská protivzdušná obrana nad okupovaným Krymem sestřelila čtyři rakety dlouhého doletu (ATACMS) vyráběné Spojenými státy. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Spojené státy tento typ raket Ukrajině bránící se více než dva roky ruské agresi začaly dodávat v uplynulých týdnech.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální české muniční iniciativy, kterou vnímá především jako obří PR akci. Babiš to napsal v odpovědi na dopis ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ve kterém bývalému premiérovi vyčítala útoky na muniční iniciativu. ČTK má Babišův dopis s pátečním datem k dispozici, vyjádření ministerstva obrany ČTK shání.
Černochová v úterním dopisu Babišovi napsala, že jeho nepodložené útoky veřejně poškozují Česko. Dopisem chtěla připomenout, že otázky obrany a bezpečnosti ČR mají zůstat stranou od politického boje. Babiš se podle ní snaží vyvolat dojem, že iniciativa je nějakým podvodem, aby získal hlasy voličů SPD a „dalších extrémních proudů“. Iniciativa je přitom ojedinělou formou pomoci Ukrajině, dodala.
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých se o tomto plánu diskutuje v rámci skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 a USA usilují o uzavření dohody na červnovém setkání skupiny v Itálii.
Podívejte se na nové snímky vesnice Očeretyne v Doněcké oblasti, která je nyní cílem ruských vojsk. Snímky pořídil dron. Na záběrech nejsou vidět žádní lidé a také to vypadá, že ani žádná budova nezůstala nedotčena.
Rusko dnes večer udeřilo na ukrajinské město Charkov. Čtyři lidé byli zraněni, včetně jednoho dítěte.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Do konce letošního roku by se podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohlo uskutečnit další společné jednání české a ukrajinské vlády. Poslední se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko s Ukrajinou jedná průběžně na všech úrovních, země napadená Ruskem potřebuje především zbraně a munici, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK.
„Převaha Rusů je obrovská a Ukrajina může uspět jedině tehdy, když bude mít (zbraní a munice) dostatek a rychle,“ uvedl premiér. Především se svými protějšky z Dánska a Nizozemska řešíme, co lze pro Ukrajinu udělat a jak pomoc včetně české iniciativy na shánění dělostřelecké munice dále posouvat, doplnil.
Čeští ministři v čele s Fialou jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla vyjádřit jasnou podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.
Fiala navštívil Kyjev i předloni v březnu, krátce po začátku ruské invaze. ČTK v rozhovoru řekl, že by se letos mohlo zopakovat mezivládní jednání. „Je to ve hře a dovedu si představit, že v průběhu tohoto roku takové jednání uskutečníme,“ uvedl Fiala.
Ruská armáda také z těžkého dělostřelectva nebo raketometů Grad ostřelovala okolí města Nikopol ležícího u zničené Kachovské přehrady. Poškozena byla řada veřejných budov, včetně školy nebo banky, a také objekty kritické infrastruktury. Nikdo nebyl zraněn.
„Ráno začalo ostřelováním, Rusové zasáhli obec Myrovska, začal hořet zemědělský podnik,“ informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Lysak na svém telegramovém kanálu.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes informovala, že v noci na dnešek sestřelila všech 13 bezpilotních letounů, které nad Ukrajinu vyslalo Rusko.
Pět z nich zlikvidovala v Dněpropetrovské oblasti, uvedl její šéf Serhij Lysak. Trosky sestřelených letounů zasáhly blíže neurčený objekt kritické infrastruktury a tři soukromé domy. Zranění utrpěli dva lidé. Jsou ve středně těžkém stavu.
Čtyři lidé v noci na dnešek utrpěli zranění při ruském dronovém útoku na ukrajinský Charkov, informují ukrajinská média. Mezi zraněnými je jedno dítě. Ruská armáda útočila také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění.
Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova vznikly ve druhém největším ukrajinském městě tři požáry, největší byl ve skladištích. Uvedl, že zasaženy byly samé civilní cíle. V nemocnici skončili dva lidé, další dva zraněné záchranáři ošetřili na místě.
Moskva tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, v Charkově a okolí však podle tamních úřadů pravidelně útočí na civilní infrastrukturu. V poslední době se intenzita útoků zesílila, silně poškodily energetickou infrastrukturu. Tento region leží u hranic s Ruskem.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
