Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský pilot stíhacího letounu F-16 údajně v prosinci při rozsáhlém ruském útoku během jediného letu zneškodnil šest ruských střel. Velitelství ukrajinského letectva na facebooku uvedlo, že jde o rekord za dobu používání těchto letadel. Dvě střely pilot sestřelil leteckým kanonem. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Rusko 13. prosince podniklo další z velkých útoků na Ukrajinu. Na její území vyslalo téměř 200 dronů a více než 90 raket a střel různých typů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o jeden z největších útoků na energetickou infrastrukturu jeho země.
Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.
Trump svůj požadavek vznesl na obsáhlé tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA, přes výdaje na obranu či migraci až po duševní zdraví velryb.
Pokud jde o armádu, zopakoval Trump svůj názor, že evropské země dávají na obranu málo, a to podpory Ukrajiny, která se brání od roku 2022 rozsáhlé ruské vojenské agresi. Pro Kyjev jsou totiž klíčovým podporovatelem Spojené státy, přestože je od Evropy podle Trumpa odděluje „věc zvaná oceán“. Republikán připomněl své dřívější apely na státy aliance, aby zvýšily výdaje na obranu, jinak je USA nebudou chránit.
„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ vyjádřil dnes Trump své přesvědčení. „Všichni si to mohou dovolit,“ podotkl.
Zmocněnec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg odložil cestu do Kyjeva a dalších evropských metropolí na dobu po inauguraci nového šéfa Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na lidi obeznámené s plánováním cesty. Dnes to potvrdil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
Kellogg, který se ujme role Trumpova zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, cestu do Evropy a schůzku s ukrajinskými představiteli původně plánoval na začátek tohoto měsíce. Jménem příští americké administrativy měl zjišťovat, „jak se věci mají“ ve skoro tři roky trvajícím konfliktu Ruska s Ukrajinou. Kellogg se ale do Kyjeva a dalších hlavních měst v Evropě vydá až po Trumpově inauguraci 20. ledna. Proč cestu odložil, není zatím jasné, píše Reuters.
První letošní schůze Senátu začne 22. ledna. Senátoři na ní mají rozhodnout o odkladu digitalizace služeb státu nebo o pravidlech digitalizace finančního trhu. Schvalovat mají také novely o ochraně ovzduší, o vysokých školách či o prodloužení pobytu ukrajinských uprchlíků v Česku.
Ukrajinská armáda dnes zasáhla velitelské centrum ruských ozbrojených sil v Kurské oblasti, informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinské jednotky do tohoto regionu překvapivě pronikly loni v srpnu a před několika dny tam podle ukrajinských i ruských médií zahájily novou ofenzivu.
Švédské námořnictvo vyzvedlo z Baltského moře kotvu ropného tankeru Eagle S a předalo ji finským úřadům, píše agentura AFP. Helsinky tanker podezřívají z toho, že v prosinci poškodil podmořské kabely mezi Finskem a Estonskem a že patří k takzvané stínové flotile Ruska. Finský operátor Elisa v pondělí oznámil, že dva telekomunikační kabely jsou již opraveny. Kabel pro vedení elektrické energie EstLink 2 zatím opraven nebyl.
„Loď HMS Belos kotvu lokalizovala, vyzvedla a předala finským úřadům,“ sdělil agentuře AFP mluvčí švédského námořnictva Jimmie Adamsson. Loď Eagle S, která se v současné době nachází východně od Helsinek, finské úřady zadržely.
Ruský patriarcha Kirill u příležitosti pravoslavných Vánoc požehnal křížům a ikonám pro ruské vojáky, kteří se účastní invaze na Ukrajině. S odvoláním na ruskou pravoslavnou církev to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle státní tiskové agentury TASS v kázání po vánoční bohoslužbě v chrámu Krista Spasitele v Moskvě hovořil Kirill o tom, co nazval kolapsem morálky Západu a silným charakterem obyvatel Ruska. Moskva už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, přičemž Kirill válečné tažení podporuje.
„Nenávidí nás, protože nabízíme jinou, alternativní cestu civilizačního rozvoje,“ pronesl ruský patriarcha. Podle TASS dále prohlásil, že zatímco na Západě je vědecký pokrok spojen „s úplným zhroucením všeho, co souvisí s lidskou morálkou“, Rusko ukazuje příklad toho, jak vědu, technologie, vzdělání a kulturu spojit s vírou. Rusko nelze „fyzicky udusit“, řekl Kirill.
Slovenský premiér Robert Fico a ministryně hospodářství Denisa Saková budou ve čtvrtek jednat v Bruselu s představiteli Evropské komise (EK) o zastavení tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu na Slovensko, informoval úřad slovenské vlády. Fico dříve kritizoval krok Ukrajiny, která na začátku letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území po vypršení platnosti příslušné smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem.
Na dnešek plánovaná schůzka slovenské vládní delegace se zástupci EK a Ukrajiny v Bruselu byla podle pondělního oznámení Bratislavy zrušena kvůli neúčasti ukrajinské strany.
Ukrajinský generální štáb v dnešní svodce o vývoji bojů uvedl, že během uplynulého dne se odehrálo na bojišti 218 střetů, a dále informoval o odrážení ruských útoků.
U Kurachove podle něj ukrajinští vojáci odrazili 26 ruských útoků, včetně u Dačne. Na frontě u Pokrovsku zastavili ukrajinští obránci 41 ruských útoků, tvrdil generální štáb. V Kurské oblasti podle něj Ukrajinci odrazili 94 ruských útoků.
Většina Ukrajinců stále důvěřuje svému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který vede zemi, jež už téměř tři roky čelí ruské invazi. Jejich podpora ale za poslední rok výrazně klesla. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS), o němž dnes informovala agentura AFP.
Průzkum provedl KIIS v první polovině prosince, tedy asi měsíc po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách; zvolený prezident v předvolební kampani sliboval, že se postará o rychlé ukončení rusko-ukrajinské války. Z 2000 lidí žijících na území pod ukrajinskou kontrolou 52 procent odpovědělo, že Zelenskému důvěřuje. Na konci roku 2023 se ale takto vyjádřilo 77 procent.
Server Ukrajinska pravda píše o jedné oběti a třech zraněných po pondělních ruských útocích na obce Siversk a Rivne v Doněcké oblasti na východě země.
Jednalo se podle něj o dva manželské páry. Při ostřelování Siversku zahynul čtyřiašedesátiletý muž, jeho jednašedesátiletá žena utrpěla zranění, cituje web mluvčí prokuratury. Později v obci Rivne podle ní ruský dron zaútočil na civilní vůz, kde cestoval další pár seniorů, jenž vyvázl se zraněními.
Ukrajinské letectvo ohlásilo sestřelení 28 ruských dronů v noci na dnešek. Dalších deset bezpilotních strojů, které označilo za imitace dronů, podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobilo škody, přičemž tři z nich zamířily směrem zpět do Ruska. Ruské ministerstvo obrany ráno na telegramu informovalo o zničení jednoho ukrajinského bezpilotního letounu nad Belgorodskou oblastí.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 útočných dronů typu Šáhed a dalších typů bezpilotních letounů v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Chersonské a Kirovohradské oblasti, napsaly dnes ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. „Nebyly zaznamenány žádné zásahy,“ podotklo letectvo.
Ruští okupanti pokračují ve svých útocích podél celé frontové linie, zejména zesílili své útoky v Charkovské oblasti.
Podle analytiků DeepState se během posledního dne nepříteli podařilo zmocnit se tří osad v Doněcké oblasti a Charkovské oblasti.
„Nepřítel obsadil Lozovu, Ivanivku, Ševčenka a postoupil také k Toretsku,“ uvádí agentura Unian.
Západ potopil Ukrajinu. V ostrém rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (46) tvrdě kritizoval západní lídry za jejich nezájem dostát svých závazků. Zároveň naznačil ochotu jednat s Vladimirem Putinem (72), ale až po nástupu Donalda Trumpa (78). Podle analytika Milana Mikuleckého šlo však v podání Zelenského o promyšlený tah. Celý článek čtěte ZDE.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
