Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Drazí čtenáři, online přenos k Ukrajině bude pokračovat zase od rána, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc.
„Moskva nikterak neskrývá uspokojení z aktivit a slovníku Roberta Fica. Pokud udrží tempo, tak v květnu nejspíš od Putina obdrží nějaký řád...“ tweetuje politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. Slovenský premiér byl nedávno v Moskvě a vyostruje spor s Kyjevem kvůli zastavení tranzitu ruského plynu.
Mazut, který před časem unikl ze dvou ztroskotaných tankerů v Kerčském průlivu, se nadále šíří. Zaznamenali ho na dalších plážích Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Ruské úřady a dobrovolníci zorganizovali rozsáhlou operaci s cílem likvidovat následky, ale situace nadále vyvolává obavy.
„Odborníci stanovili objem ropných produktů, které skončily v moři, asi na 2400 tun. To je výrazně méně, než činil původní odhad uvedený na základě slov kapitánů tankerů,“ uvedlo dnes ruské ministerstvo dopravy.
Tanker Volgoněfť 212 se v Kerčském průlivu rozlomil 15. prosince, zatímco tanker Volgoněfť 239 najel na mělčinu 80 metrů od břehu poblíž přístavu Taman. Jeden ze členů posádky při tom zahynul. Více než 50 let stará plavidla podle úřadů převážela dohromady asi 9200 tun ropných produktů, podle dřívějších odhadů do moře uniklo na 3000 tun mazutu.
„Ficovy výhrůžky jsou pro mě k smíchu. Takovým krokem by Slovensko poškodilo jen sebe, protože by přišlo o příjmy z exportu elektřiny na Ukrajinu. K tomu je Slovensko jako člen EU vázáno unijními pravidly a dohodami, nemůže tak smlouvy jednoduše porušovat,“ komentoval šéf ukrajinského Centra pro energetický výzkum Oleksandr Charčenko výhrůžky Roberta Fica. Slovenský premiér nevyloučil v odvetě za ukončení tranzitu ruského plynu pozastavit Kyjevu dodávky elektřiny.
Charčenko to řekl v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Podíl slovenského dovozu elektřiny na Ukrajinu označil Charčenko za relativně malý. „Pochází odtud mezi 15 a 19 procenty importu. To odpovídá asi 1,2 procenta celkové spotřeby elektřiny na Ukrajině. Toto množství lze snadno nahradit z jiných zemí, jako je Polsko nebo Rumunsko,“ uvedl.
„Všechny průmyslové podniky jsou v nečinnosti, s výjimkou těch, které se věnují produkci potravin - tedy přímo zajišťují potravinovou bezpečnost Podněstří,“ řekl Sergej Obolonik, místopředseda vlády Podněstří - separatistického regionu Moldavska. Důvodem je přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Je podle něj předčasné soudit, jak se situace dále vyvine. „Problém je natolik rozsáhlý, že pokud zůstane nevyřešen dlouhou dobu, budeme mít nevratné změny: podniky ztratí schopnost se rozběhnout,“ dodal.
Podněstří podle Reuters od středy pociťuje bolestivě dopady přerušení dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Kyjev ve středu ukončil přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem.
Slovenský premiér Fico pohrozil Ukrajině po ukončení tranzitu plynu kromě zastavení dodávek elektřiny i snížením podpory Ukrajincům na Slovensku.
Finský provozovatel energetické sítě Fingrid podal u helsinského soudu žádost o zabavení ropného tankeru Eagle S. Firma se tímto krokem snaží zajistit pohledávku na náhradu škod spojených s poškozením podmořského energetického kabelu Estlink 2.
Podmořský kabel spojující Finsko a Estonsko byl poškozen 25. prosince. Následující den finská pohraniční stráž, která velí v Baltském moři, na palubu lodi vstoupila a odplula s ní do finských vod. Finské úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Mají podezření, že posádka lodi kabel poškodila záměrně, a to kotvou plavidla taženou po mořském dně. Finská policie z činu podezřívá sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru. Námořníci mají zákaz vycestovat.
„Bojovníci GUR obdrželi 100 dronů od Artema Pyvovarova,“ děkuje na Twitteru Obranná rozvědka Ukrajiny jednomu z nejpopulárnějších zpěváků země. „Hudebník předal 100 FPV dronů pro vojáky jednotky @black.winter.group ze Speciálních sil Timur.“
Ukrajinská armáda dnes ohlásila zásah ruského vojenského velitelství v obci Marjino v ruské Kurské oblasti. Informovala o tom agentura Reuters.
„Tyto údery naruší možnosti Ruské federace páchat teroristické činy na nevinných ukrajinských civilistech,“ uvedla ukrajinská armáda na síti Telegram. Dodala, že útoky na ruské velitelské stanoviště byly provedeny vysoce přesnými zbraněmi.
Ukrajina se chystá obnovit diplomatické vztahy se Sýrií, kde se na počátku prosince zhroutil režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Dnes to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Připravujeme se obnovit diplomatické vztahy se Sýrií a obnovit spolupráci v mezinárodních organizacích,“ řekl Zelenskyj.
Slovensko zatím na českou nabídku na poskytnutí přepravních kapacit plynu neodpovědělo. V případě zájmu je tuzemská infrastruktura okamžitě připravená dodávat plyn na Slovensko bez nutnosti dalších úprav, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) na konci loňského roku prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové nabídl Slovensku tuzemské přepravní a zásobníkové kapacity plynu. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
Největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP), aktivně využívá diverzifikační kontrakty na nákup plynu od doby jejich uzavření. ČTK to dnes sdělil SPP, detaily k dodávkám po zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu ale společnost neuvedla. Ukrajina ve středu ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území bude v pátek na svém mimořádném zasedání jednat pracovní skupina pro energetiku v rámci Rady EU, tedy experti z příslušných ministerstev zemí EU či ze Stálých zastoupení při Evropské unii. Jednání pracovní skupiny, která je přípravným orgánem Rady EU, se uskuteční prostřednictvím videokonference. Před drastickými dopady zastavení tranzitu plynu varoval zejména slovenský premiér Robert Fico. Podle zdrojů ČTK by se měla příští týden v úterý konat i schůzka zástupců Slovenska, Evropské komise a Ukrajiny.
Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země. Prohlásil to dnes před novináři místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média.
Účinným zvládáním energetické krize by Kišiněv mohl získat sympatie obyvatel separatistického regionu na levém břehu řeky Dněstr, aby je „osvobodil od impéria strachu a nejistoty“, ve kterém je drží vůdci separatistů v Tiraspolu a Moskva, prohlásil Serebrjan podle serveru point.md.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes ráno stoupla až na 50,85 eura (1280 Kč) za megawatthodinu (MWh), nejvýše od října 2023. V úterý skončila desetiletá dohoda o dodávkách plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu a současně se ochladilo, což zvyšuje poptávku po plynu pro vytápění, uvedla agentura Reuters.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Nejméně jednoho mrtvého si vyžádalo ruské bombardování vsi Stepnohirsk v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes regionální úřady.
Ve Stepnohirsku záchranáři po více než pětihodinovém pátrání vyprostili mrtvé tělo z trosek pětipodlažní budovy, které zasáhla ruská naváděná letecká bomba, napsal na sociální síti šéf záporožské oblastní správy Ivan Fedorov.
Ukrajinské námořnictvo zničilo za minulý rok přes 37 tisíc ruských dronů, uvádí Kyiv Independent. "Ruské ztráty zahrnovaly 35 670 zničených FPV dronů a 1 140 úderných dronů, uvedlo námořnictvo. Ukrajinské jednotky zlikvidovaly také 192 taktických dronů a dalších 164 dronů Šáhed," uvádí web.
⚡️Ukraine's Navy says it destroyed over 37,000 Russian drones in 2024.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) January 2, 2025
Russia's losses included 35,670 destroyed FPV drones and 1,140 strike drones, the Navy said. Ukrainian units also eliminated 192 tactical drones and another 164 Shahed drones.https://t.co/KS5tOyYeQD
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
