Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina úspěšně provedla test své první vlastní balistické střely. Podotkl, že žádné podrobnosti k ní zatím nemůže sdělit. Agentura Unian v této souvislosti cituje vojenské experty, kteří se domnívají, že mohl mít na mysli komplex Sapsan, známý též jako Hrim-2, který vyvíjí ukrajinský obranný průmysl. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) jde o systém, jenž má kombinovat prvky taktických balistických střel a vícehlavňového raketometu.
Šéf MAAE Rafael Grossi na kontrole Kurské jaderné elektrárny, kde hrozí riziko jaderného incidentu. Podívejte se na nové snímky.
Státní zástupce podal obžalobu na zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela kvůli údajné zpronevěře milionových dotací, které byly určeny na integraci ukrajinských uprchlíků. Dnes o tom informovala Česká televize (ČT). Muži hrozí až desetileté vězení. Ministerstvo školství podle ČT nadaci předloni poskytlo 20 milionů korun jako dotaci na provoz komunitního centra.
„V dotazované věci byla státním zástupcem podána obžaloba na jednu fyzickou osobu pro jednání, které bylo kvalifikováno jako zločin dotačního podvodu,“ řekl ČT mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Dělostřelecká munice pro Ukrajinu se v rámci české iniciativy prodává a dodává za aktuální ceny na mezinárodním trhu. Určuje je nabídka a poptávka, nikdo do nich nezasahuje a ani nemůže. Ve videu na síti X to uvedl premiér Petr Fiala (ODS) a reagoval tak na kritiku některých politiků, že je iniciativa nehospodárná a netransparentní.
Plzeň prosazuje, aby mohli v řadách městské policie sloužit také cizinci, kteří ve městě žijí. Má velmi dobré zkušenosti s ukrajinskými asistenty prevence kriminality, na něž dostává podporu z ministerstva vnitra. Podobně by radnice chtěla uplatnit třeba slovenské občany, řekl ČTK radní města Jiří Winkelhöfer (Pro Plzeň). Plzeň teď hlídá asi 240 strážníků, ale potřebovala by jich minimálně 280.
„Pro mě je ideální stav až nějakých 350 strážníků. Při současné konstelaci politické koalice by na to pan primátor (má v gesci ekonomiku města, pozn. red.) určitě peníze dal, a mohli bychom fungovat tak, jak to město potřebuje,“ uvedl radní.
Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. Dnes to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu.
Lavrov, který stojí v čele ruské diplomacie přes 20 let, řekl, že Západ se snaží válku na Ukrajině eskalovat. Podle něho si „říká o problémy“, když uvažuje o žádosti Kyjeva ohledně zmírnění pravidel pro používání zbraní dodávaných od jeho spojenců.
Na žádost Kyjeva se ve středu sejde Rada NATO-Ukrajina. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se k jednání na úrovni velvyslanců připojí přes videospojení. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Farah Dakhlallahová.
„Zasedání se bude konat na úrovni velvyslanců. Očekává se, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov bude spojence prostřednictvím videolinky informovat o situaci na bojišti a prioritních potřebách (ukrajinských jednotek),“ uvedla Dakhlallahová. Zasedání je podle ní reakcí na nedávnou vlnu mohutných ruských útoků proti ukrajinským civilistům a infrastruktuře.
Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti.
Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl dnes Zelenskyj na fóru nazvaném Ukrajina 2024. Nezávislost.
Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.
Situace v Kurské jaderné elektrárně je vážná, uvedl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zařízení podle něj funguje v téměř normálních podmínkách, hrozí ale riziko jaderného incidentu. Šéf MAAE dnes elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti ze začátku tohoto měsíce.
Rusko navíc Ukrajinu minulý týden obvinilo z pokusu o dronový útok na zařízení a opakovaně uvádí, že na něj Ukrajina útočí.
Kurská jaderná elektrárna je stále v provozu, to ale činí situaci ještě závažnější, upozornil Grossi na tiskové konferenci. Podotkl také, že zařízení nemá žádnou ochrannou kopuli, což ho činní extrémně zranitelným.
V zahraniční a bezpečnostní politice České republiky dnes není přednějšího úkolu než pokračující podpora Ukrajiny. Českým velvyslancům působícím v zahraničí to dnes na Pražském hradě řekl prezident Petr Pavel. Česká zahraniční politika by podle něj měla stát za tím, aby v mezinárodním prostředí nepřestala platit pravidla a nepřevládla zvůle práva silnějšího.
„Zastavení a především neúspěch ruské agrese je v našem bytostném zájmu,“ řekl Pavel. Vítězství Ruska by podle něj znamenalo dopady nejen do hospodářské a politické stability, ale také například další významnou uprchlickou vlnu.
Prezident ocenil, že se Česku jednotný, předvídatelný a srozumitelný postoj daří v této klíčové otázce udržet, a to nejen na úrovni nejvyšších ústavních činitelů. Uvedl, že si cení shody i s opozičním hnutím ANO na tom, že je v českém zájmu Ukrajinu dále všestranně podporovat a usilovat o mír, který bude spravedlivý a trvanlivý.
Ukrajina provedla úspěšný test první balistické rakety domácí výroby, uvedl 27. srpna prezident Volodymyr Zelenskyj. „Možná je ještě brzy o tom mluvit, ale chci se s vámi o to podělit,“ řekl prezident na Fóru nezávislosti v Kyjevě.
Moskva přesunula na kurský směr, proti vpádu Ukrajinců, asi 30 000 svých vojáků z jiných sektorů a „tento počet se stále zvyšuje“. Zároveň Rusko nasadilo své nejbojeschopnější jednotky v sektoru Pokrovsk, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Nepřítel se snaží stáhnout jednotky z jiných směrů, a naopak zvyšuje své úsilí v sektorech Pokrovska,“ dodal Syrskyj podle listu Kyiv Independent.
Ukrajina nezaznamenala žádné známky pohybu běloruských vojsk a techniky v blízkosti svých hranic, ale uvědomuje si přetrvávající hrozbu, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. „Neevidujeme pohyb vybavení nebo personálu v těsné blízkosti hranic, ale v tomto směru nadále obecně vnímáme hrozbu,“ řekl Demčenko ve státní televizi.
Demčenko učinil prohlášení dva dny poté, co ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Minsk, aby stáhl značné množství běloruských vojenských sil a techniky, které byly podle Ukrajiny rozmístěné na společných hranicích. Kyjev uvedl, že Bělorusko svá vojska rozmístilo na hranicích s Ukrajinou pod záminkou vojenského cvičení. Podle ní se v tomto prostoru nacházely i běloruské síly pro speciální operace.
Slovenské úřady zrušily dočasnou ochranu proruskému ukrajinskému politikovi a podnikateli Arťomu Marčevskému. Českému serveru Deník N to potvrdilo slovenské ministerstvo vnitra. Marčevskij dříve žil v České republice, v březnu ho česká vláda přidala na národní sankční seznam.
Slovenské úřady přidělily Marčevskému ochranný status letos v dubnu. O zrušení takzvaného dočasného útočiště rozhodly 3. července, přičemž rozhodnutí se stalo vykonatelným 25. července. Marčevskij by se proto už neměl nacházet na Slovensku, píší slovenská média.
Marčevského v květnu na svůj sankční seznam umístila i Evropská unie spolu s prorusky orientovaným ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem a mediální platformou Voice of Europe.
Ukrajinská armáda se pokouší proniknout do ruské Belgorodské oblasti, tvrdí podle agentury Reuters proruské kanály na telegramu. Boje v pohraničí podle nich trvají. „Právě teď se ukrajinské ozbrojené síly, asi 500 lidí, snaží prorazit v okolí (hraničních přechodů) Něchotějevka a Šebekino v Belgorodské oblasti,“ napsal prokremelský kanál Mash.
Oba přechody leží na hranici Belgorodské a ukrajinské Charkovské oblasti nedaleko města Charkov. Belgorodská oblast zároveň sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam ukrajinské jednotky vpadly na začátku srpna. Ukrajincům se zatím v rámci překvapivé operace podařilo ovládnout přes 1000 kilometrů čtverečních ruského území.
Kyjev ani Moskva se ke zprávám nevyjádřily.
Nejméně dva lidé zahynuli ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Vedle mrtvých jsou i čtyři zranění, uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko použilo bezpilotní prostředky Šáhed íránské výroby.
Bývalý ruský trestanec odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů, byl po návratu z války proti Ukrajině znovu odsouzen - za vraždu penzistky. Teď jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza. Celý článek čtěte ZDE.
Výbuchy během noci zahřměly i v Kyjevě či ve městě Chmelnyckyj, uvedla ukrajinská média. Vojenská správa Kyjevské oblasti, která obklopuje hlavní město podle agentury Reuters hlásila, že protivzdušná obrana zasahuje proti nepřátelským dronům. Útoky následovaly v několika vlnách. Rusové vypustili desítky dronů a také vypálili tři hypersonické rakety Kinžal, napsala BBC na svém webu.
Hrdinové Ukrajiny, vyznamenaní Zlatou hvězdou, mají dostat od státu vlastní byt. Příslušný výnos podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na dokument. Výnos vstoupil v platnost v den zveřejnění.
Status Hrdiny Ukrajiny byl podle dokumentu doplněn novou částí, ve které se praví, že „osobám, kterým byl udělen titul Hrdina Ukrajiny spolu s předáním řádu Zlaté hvězdy, může být udělena jednorázová adresná pomoc v podobě bytových prostor k trvalému obývání bez ohledu na to, zda tyto osoby jsou v pořadníku na zlepšení bytových podmínek“.
Dokument také uvádí, že v případě, že dotyčný je vyznamenán titulem a uvedeným řádem posmrtně, pak pomoc v podobě bytu může být poskytnuta členům jeho rodiny. Byty mají přidělovat ministerstva obrany, vnitra, zpravodajská služba, ochrana ústavních činitelů a tajná služba SBU, u kterých vyznamenaní sloužili či slouží.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Jedna žena přišla o život a další čtyři lidé utrpěli zranění při vzdušném útoku, který v noci na dnešek podnikla ruská vojska proti ukrajinskému městu Kryvyj Rih, oznámil předseda rady obrany města Oleksandr Vilkul. Ruská střela podle listu Ukrajinska pravda zasáhla hotel. Pod troskami podle Vilkula může být ještě pět dalších lidí.
Kryvyj Rih leží v Dněpropetrovské oblast, asi 350 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
