Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

Váženi čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Ruské jednotky dobyly město Vuhledar na východě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská média s odvoláním na analytiky projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Oficiálně tato informace dosud nebyla potvrzena, dodala ukrajinská agentura Unian.
Opevněný Vuhledar, který měl před válkou okolo 11 000 obyvatel, dlouho sloužil jako opěrný bod ukrajinské obrany na jihu Donbasu, jehož úplné dobytí se zdá být hlavní ruskou prioritou. Na sociálních sítích se objevily záběry ruských vojáků, vyvěšujících ruské vlajky na různých místech ve městě - podle serveru Meduza se tak dělo na východě, severu, západu i v centru Vuhledaru. „Taková videa se obvykle natáčejí jako důkaz, že město je dobyto,“ poznamenal server, působící z lotyšského exilu.

Ukrajina hodlá do konce letošního roku vyrobit 1,5 milionu dronů, uvedl na dnešním jednání vlády premiér Denys Šmyhal. Kyjev je podle různých prohlášení odhodlán nepřipustit, aby v této oblasti získalo převahu Rusko. Ukrajina se už od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc přislíbil dodat své armádě v letošním roce bezmála 1,4 milionu bezpilotních letounů.

Jednoho mrtvého a dvě desítky raněných si podle regionálních úřadů vyžádal ruský útok na Záporoží, ležící rovněž na jihovýchodě země. Jedna žena zahynula a další dva lidé utrpěli zranění při ruském náletu na obec Esmaň v Sumské oblasti, ležící na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Esmaň, kterou podle prokuratury zasáhly čtyři řízené bomby, se nachází nedaleko od hranic s Ruskem.
„Bylo zraněno dvanáctileté dítě. Lékařskou pomoc vyhledalo 21 lidí. Jeden muž zahynul na místě,“ napsal o předběžných důsledcích ruského útoku na Záporoží šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zásah poničil patnáctipodlažní obytný dům a poškodil 25 aut. Značné škody ruský útok napáchal také na soukromých domcích a dalších budovách v jedné ze čtvrtí města, poznamenal server BBC News s odvoláním na záchranáře. Záporoží zasáhlo šest bomb, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Ruská tajná služba FSB dnes při desítkách razií po celé zemi proti radikálním skupinám působícím na internetu zadržela 39 lidí. Podle Moskvy to jsou proukrajinští radikálové, kteří podněcovali děti a mladistvé k násilným činům proti vrstevníkům, učitelům či představitelům státu. O razii a zatýkání dnes informovaly ruské tiskové agentury.
FSB a ministerstvo vnitra „provedly v 78 regionech Ruské federace operativní pátrací a preventivní opatření proti 252 účastníkům destruktivních internetových komunit, včetně 156 nezletilých. V důsledku těchto opatření bylo zadrženo 39 radikálů ve věku od 14 do 35 let, stoupenců činnosti ukrajinských teroristických organizací zakázaných v Rusku,“ uvedla tajná služba.

Náklady na podporu Ukrajiny jsou podle nového generálního tajemníka NATO mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. Mark Rutte to prohlásil na své první tiskové konferenci poté, co se ujal funkce šéfa Severoatlantické aliance. Podpora Ukrajiny musí podle něj pokračovat, je to důležité i pro bezpečí celé Evropy.
„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

Ukrajinští obránci bojují s ruskými jednotkami ve městě Vuhledar na východě Ukrajiny, uvedl dnes šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Potvrdil tak dřívější zprávy o tom, že Rusové vstoupili do obléhaného města. Podle webu Kyiv Independent označil situaci na místě za extrémně složitou.
Rusové se Vuhledar, který leží jihozápadně od Doněcka, snaží dobýt již mnoho měsíců. Minulý týden někteří proruští váleční blogeři přišli s tvrzením, že ruské jednotky už operují ve městě, o víkendu pak postup Rusů hlásil projekt DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě.
„Boje probíhají na území města,“ uvedl nyní Filaškin na sociální síti Telegram. V rozhovoru nahraném společně se stručným prohlášením podle Kyiv Independent dodal, že „nepřítel už se téměř dostal do centra města“. Také uvedl, že v obci zůstávalo 107 civilistů.

Ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny dnes ráno zabil šest lidí a dalších šest zranil, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruský útok na Cherson, přímo v centru města. V tuhle chvíli je potvrzeno šest úmrtí,“ oznámil na sociální síti X Zelenskyj. K prohlášení připojil několik fotografií těl ležících na ulici. Na jedné je vidět mrtvola mezi přepravkami s ovocem a zeleninou.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvádí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky, kdy lidé drželi minutu ticha v Kyjevě za padlé vojáky.

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte ze svého dlouholetého působení v nizozemské politice ví, jak dosahovat kompromisů, což se mu v Severoatlantické alianci hodí. V sídle NATO to dnes prohlásil odcházející šéf aliance, Nor Jens Stoltenberg. Rutteho ocenil jako skvělého následovníka. Bývalý nizozemský premiér, který nastupuje do funkce právě dnes, uvedl, že už se nemůže dočkat, až začne pracovat. Za své priority označil pokračování v pomoci Ukrajině a budování silných transatlantických vztahů. Rovněž je podle něj klíčové, aby země NATO zvýšily své výdaje na obranu.
„Mark je přítel, dobrý kolega, pracovali jsme spolu mnoho let, zná dobře NATO a je rovněž známý po celé alianci,“ uvedl na adresu Rutteho Stoltenberg. „Je pro mě jednodušší NATO opouštět, když vím, že alianci převezme on,“ dodal. Jak nicméně doplnil, NATO i lidé, kteří v něm pracují, mu budou chybět. „Hodně jsme toho spolu dosáhli, zejména v naší kolektivní obraně. Ze tří spojenců na začátku je to nyní 23 spojenců, kteří vydávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, naše rodina se rovněž rozrostla o čtyři členy, o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ uvedl Stoltenberg, který byl ve funkci deset let.

Nejméně pět lidí zabil dnes ráno ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny, uvádí podle světových zpravodajských agentur místní úřady. Regionální prokuratura hlásila sedm mrtvých a sdělila, že nejspíše zabíjelo ruské dělostřelectvo, informuje agentura AFP.
Útok podle šéfa Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina zasáhl tržnici v jihoukrajinském městě. Stejný zdroj uvedl bilanci pěti mrtvých a tří zraněných, podle prokuratury zemřelo sedm civilistů. „Tři ženy a čtyři muži,“ citovala AFP státní zastupitelství.

Aktivita ruských továren v září poprvé po více než dvou letech klesla. Snížil se objem výroby, nové zakázky i zaměstnanost. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) ruského zpracovatelského průmyslu klesl na 49,5 bodu ze srpnových 52,1 bodu. Poprvé od dubna 2022 se tak ocitl pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.
„Pokles výroby souvisel s utlumenými podmínkami poptávky a zpožděním dodávek od dodavatelů, což vedlo k nedostatku vstupů a brzdilo výrobu,“ uvedla společnost S&P Global.

Mezinárodní skupinu podvodníků, kteří z call center oslovovali lidi po celé Evropské unii, aby z nich podvodným způsobem vymámili peníze, odhalila ukrajinská a česká policie s podporou úřadu pro evropskou justiční spolupráci Eurojust. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinský úřad generálního prokurátora.
K odhalení a zdokumentování celé nelegální operace byla založena mezinárodní skupina vyšetřovatelů. Ta zjistila, že podvodný systém vytvořil loni ukrajinský státní příslušník, který do něj jako komplice přizval obyvatele z několika ukrajinských regionů i cizince, kteří hovořili česky i dalšími jazyky a z call centra oslovovali potenciální oběti.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Novým generálním tajemníkem NATO se dnes stane bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Ve funkci vystřídá Nora Jense Stoltenberga, který Severoatlantickou alianci vedl od roku 2014. Rutte je zkušeným politikem, o kterém se říká, že zvládá umění hledání kompromisů. Ve své zemi vládl 14 let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem.
Slavnostní ceremonie začne v sídle NATO v Bruselu v 09:00 položením věnců za účasti Stoltenberga i Rutteho. Následně se oba sejdou se zaměstnanci centrály NATO a chvíli před polednem by měl na samostatné tiskové konferenci vystoupit už nový generální tajemník aliance, která má v současné době 32 členů.
Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte se zaměří na Stoltenbergovy priority. Tedy že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, naléhat na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu, a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.
Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Funkce se totiž ujímá uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Již na začátku listopadu se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.