Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
Japonská vláda a rozvojová agentura poskytly Ukrajině mocné drtiče. „Každou hodinu jsou schopny zpracovat až 400 tun stavební suti na materiály pro další využití v městském hospodářství,“ tweetuje Anton Heraščenko.
Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU dnes agentuře Reuters sdělil, že ukrajinské drony v noci na dnešek zasáhly továrnu na výrobu výbušnin v ruské Samarské oblasti, což způsobilo několik následných explozí a požár. „SBU nadále provádí cílené operace proti ruským podnikům, které jsou součástí vojenskoprůmyslového komplexu a vyrábějí zbraně pro válku proti Ukrajině,“ uvedl zdroj. „Takové objekty jsou naprosto legitimní cíle,“ dodal.
„Na následky výbuchu munice zemřel v Bělorusku teenager,“ informuje běloruský twitterový kanál Něchta (Nexta). „Včera večer došlo na dvoře zemědělské usedlosti ve Stradci (Brestská oblast) k výbuchu neidentifikované munice. V zóně výbuchu se nacházel muž a jeho vnuci (14 a 15 let). Jeden z mladistvých na následky zranění zemřel. Důchodci a druhému dítěti je poskytována neodkladná lékařská pomoc.“
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina na ruskou energetickou infrastrukturu navzdory Spojenými státy zprostředkovanému moratoriu na útoky na energetiku za poslední den zaútočila 14krát. Údery podle něj způsobily škody v Belgorodské, Brjanské, Smolenské, Lipecké a Voroněžské oblasti spolu s ukrajinskou Luhanskou a Chersonskou, z nichž jsou části pod ruskou kontrolu. Agentuře Reuters se tvrzení ruského ministerstva obrany o ukrajinských úderech nepodařilo ověřit.
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400.000 lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52.600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu. Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny 5000 korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.
Od začátku ruské invaze v plném rozsahu bylo vyčištěno více než 35 000 čtverečních kilometrů dříve zaminovaného území, uvedl premiér Denis Šmyhal na zasedání vlády 4. dubna podle deníku Kyiv Independent.
Gubernátor ruské Mordvinské republiky dnes ráno informoval o zásahu průmyslového objektu. Na místo byly podle něj vyslány záchranné složky, ale oběti hlášeny nejsou. Telegramový kanál Baza, který má blízko k ruským úřadům, uvedl, že terčem dronového útoku byla továrna na optické kabely ve městě Saransk, zhruba 820 kilometrů od hranice s Ukrajinou.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 z 92 dronů, kterými na ni Rusko v noci na dnešek útočilo, píše agentura Reuters s odvoláním na sdělení ukrajinského letectva. Ruské ministerstvo obrany se k nočnímu útoku bezpilotních letounů zatím nevyjádřilo, uvedl ruskojazyčný servis BBC.
Jedenatřicet dronů se ztratilo z radarů, aniž by způsobily škody, podle Reuters se je ukrajinské protivzdušné obraně zřejmě podařilo odklonit od cíle prostřednictvím metod elektronického boje. Škody byly naopak zaznamenány v Kyjevské, Žytomyrské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti.
Americké úřady omylem vyzvaly e-mailem některé Ukrajince, kteří legálně pobývají ve Spojených státech, aby zemi do sedmi dní opustili. Ve zprávě odeslané tento týden stojí, že jejich status v rámci programu vytvořeného po ruské invazi do této země v roce 2022 byl zrušen. Pokud se pokusíte v USA zůstat, „federální vláda si vás najde“, uvádí podle agentury Reuters e-mail.
Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti v pátek řekl, že e-mail byl rozeslán omylem a že ukrajinský humanitární program nebyl ukončen. Podle agentury není jasné, kolika Ukrajincům e-mail přišel.
Reuters minulý měsíc napsala, že Trumpova administrativa plánuje zrušit dočasný legální statut pro přibližně 240.000 Ukrajinců, kteří do USA uprchli před konfliktem s Ruskem. To by znamenalo radikální obrat oproti přístupu, jakého se Ukrajincům dostalo za vlády prezidenta Joea Bidena.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Během noci bohužel narostla bilance krvavého ruského útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih. Rusko vyslalo údajně balistickou raketu, která dopadla mezi obytné domy a dětské hřiště. Počet obětí vrostl prozatím na 18, mezi oběťmi je také 9 dětí.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
