Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde najdete zase od zítřejšího rána, zatím přejeme dobrou noc.
Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, dnes přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení. Ministerstva zahraničí obou zemí ve společném prohlášení uvedla, že kabel byl poškozen v době, kdy „naši evropskou bezpečnost ohrožuje nejen ruská agresivní válka proti Ukrajině, ale také hybridní válka vedená záškodníky“.
Prezident Volodomyr Zelenskyj navštívil vojáky v okupovaném městě Kupiansk v Charkovské oblasti. Fotografie poskytla médiím prezidentská kancelář. Právě okolo Kupiansku nyní probíhají těžké boje na frontové linii.
Rusko dnes při hlasování Rady bezpečnosti OSN zablokovalo návrh rezoluce, který vyzýval dvě strany více než rok trvající občanské války v Súdánu k zastavení ozbrojeného konfliktu. Všechny ostatní země v 15členné radě text podpořily, kvůli ruskému právu veta ale nebyl přijat. Informovala o tom agentura Reuters.
V Súdánu proti sobě od loňského dubna bojují jednotky místní armády pod vedením generála Abdala Fattáha Burhána a polovojenské síly vedené jeho rivalem Muhammadem Hamdánem Dagalem. Podle OSN ve válce zemřelo na 20.000 lidí a více než 25 milionů obyvatel, tedy polovina populace, potřebuje humanitární pomoc.
Pobaltí ostře kritizuje Scholzův krok. Hovor s Putinem strategickou chybou!
Telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl strategickou chybou, která oslabila evropskou jednotu v postoji k ruskému napadení Ukrajiny. V rozhovoru s agenturou Reuters na okraj dnešní bruselské schůzky ministrů zahraničí Evropské unie to prohlásil šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna.
Podle osloveného experta Oleksija Melnyka, spoluředitele mezinárodních bezpečnostních programů v Razumkově centru, je paradoxní varovat nepřítele, že budou do boje nasazeny ATACMS. Uvádí to ukrajinská TV Nexta.
„Ruští okupanté tak nyní stojí před jedinou otázkou: který sklad, letiště nebo jiná strategická místa by měli pilněji hlídat,“ uvedl. Podle Melnyka to nezmírní ruské útoky a krok USA může být využit v proruské propagandě.
Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě.
„Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Střely Taurus mají dosah až 500 kilometrů, což by ukrajinským silám umožnilo likvidovat i vzdálené ruské cíle. Podle Scholzových dřívějších prohlášení by tyto zbraně zvýšily riziko zavlečení Německa do války, protože by to znamenalo zapojení německých vojáků do kontroly cílů.
Zatímco prezident Spojených států Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS k útokům v Rusku, Scholz šéfa Bílého domu následovat odmítá. „Tisíc dní od začátku války dávají dobrý důvod Ukrajině taurusy dodat,“ poznamenal dnes v komentáři deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Německý kancléř Olaf Scholz podle Reuters trvá na svém rozhodnutí neposkytnout Ukrajině na obranu před Ruskem střely s plochou dráhou letu Taurus.
Německo začne na Ukrajinu dodávat 4000 bojových dronů, jejichž systémy využívají umělou inteligenci. Dnes to podle agentury DPA oznámil spolkový ministr obrany Boris Pistorius. Potvrdil tak dřívější zprávu deníku Bild. Pistorius uvedl, že výhodou těchto zařízení je schopnost zasáhnout cíl i při ruských pokusech o elektronické rušení.
„Jsou to drony schopné zasáhnout místa 30 či 40 kilometrů za frontou,“ řekl Pistorius. Tyto bezpilotní prostředky by podle něj v týlu mohly útočit například na velitelská stanoviště. Poznamenal, že jejich zvláštní schopností je pronikat i nepřátelským elektronickým rušením. To je možné také díky tomu, že řízení a výběr cílů kontroluje umělá inteligence.
Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na dnešní sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.
Foltýn připomněl, že Rusko již před delší dobou samo označilo Českou republiku za nepřátelský stát. „To, že je Rusko nepřítelem Západu, je vnitřní součástí jejich identity, ruský režim bez takovéhoto přístupu k Západu nemůže ani existovat,“ řekl. Je úplně jedno, co si o tom my myslíme a co chceme, doplnil Foltýn. „ČR chápou jako nepřítele, protože to potřebují pro udržení režimu, z toho se nevykecáme,“ doplnil.
Slovenský premiér Fico kritizoval rozhodnutí USA povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku. Označil to za militantní krok. „Kdo podporuje rozhodnutí amerického prezidenta Bidena, podporuje zahájení třetí světové války,“ sdělil na svých sociálních sítích.
Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.
„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení.
Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích, kterou zřejmě navrhne turecký prezident Erdogan „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.
Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu.
„Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů,“ citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly.
Takhle si Ukrajinci na kyjevském Náměstí Nezávislosti připomínají padlé vojáky.
Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že navštívil vojáky bránící důležité město Pokrovsk, pokládané za hlavní cíl ruské ofenzivy na východě země.
Sovětská propaganda při popírání a utajování hladomoru na Ukrajině ve 30. letech minulého století stála na několika pilířích, jako je dehumanizace obětí nebo vyvolání komplexu viny. Uvedla to dnes Jaryna Jasynevyčová z neziskové organizace All-Ukrainian Forum for Democracy (DEMFORUM) na konferenci s názvem Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě, která se konala ve Sněmovně. Mezi další nástroje propagandy podle Jasynevyčové patřilo zlehčování rozsahu násilí, racionalizace činů a falšování historických faktů. Jasynevyčová se tématu hladomoru věnovala více než deset let ve svém výzkumu.
„Dehumanizace vedla k tomu, že smrt hladem byla vnímána jako ostuda. Statkář, nazývaný kulak, byl označen za nepřítele a zabíjení nepřátel bylo propagandisticky ospravedlněno,“ řekla Jasynevyčová. Miliony obětí podle ní tak zůstaly zapomenuty, protože jejich smrt byla prezentována jako důsledek individuálních selhání či neúspěšné hospodářské politiky.
Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.
„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení. „Dnešní rozhodnutí zavádí zákaz vývozu, transferu, dodávek nebo prodeje komponent používaných při vývoji a výrobě raket a dronů z Evropské unie do Íránu,“ dodává dokument.
Osm mrtvých a 18 zraněných si vyžádal dnešní ruský útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informoval o tom šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.
„Ruští teroristé podnikli raketový útok na Oděsu. Jsou oběti a ranění,“ napsal nejdříve Kiper. Dodal, že poškozena byla civilní infrastruktura, zejména obytné domy. O něco později upřesnil, že podle předběžných informací je osm mrtvých a 18 zraněných, mezi nimi jedno dítě. Čtyři zranění jsou v těžkém stavu.
Ukrajinská tajná služba (SBU) odhalila a zadržela čtyři muže z Charkovské oblasti naverbované Ruskem, kteří prý stojí za explozí auta s ukrajinským vojákem. Údajně připravovali i další teroristické útoky, informuje server Ukrajinska pravda.
Zadrženými jsou softwarový inženýr, bývalý příslušník ukrajinské armády a dva nezaměstnaní. Instrukce dostávali od člena speciálních jednotek vojsk samozvané Doněcké lidové republiky, který bojuje proti ukrajinské armádě na východní frontě a spolupracuje s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Řekl to dnes před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje.
List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.
Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl českým novinářům Lipavský.
Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. „Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu,“ řekl Lipavský. „Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho,“ dodal ministr.
Spojené státy povolily Ukrajině používat americké střely k útokům v Rusku pouze v Kurské oblasti, napsal americký server Axios. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. List The New York Times a agentury Reuters a AP v neděli s odvoláním na americké představitele napsaly, že prezident Joe Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané střely proti cílům na ruském území.
Axios píše, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Američané toto rozhodnutí Ukrajincům sdělili před několika dny a vedla je k tomu snaha odradit KLDR od toho, aby do Ruska do bojů proti ukrajinské armádě poslala další vojáky.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který dnes začíná v Brazílii, představí plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s Erdoganovými plány. Podotýká, že jsou značně odlišné od takzvaného mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do aliance vstoupí.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ocenila rozhodnutí Spojených států, které podle médií povolily Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. V rozhovoru s rádiem rbb uvedla, že ničit místa, ze kterých na zemi míří rakety, je součástí práva na sebeobranu.
Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy dnes pokračuje stabilně, uvedla podle agentury Reuters státní energetická společnost Gazprom. Přes Ukrajinu do Evropy Gazprom pošle 42,4 milionu metrů krychlových, tedy stejný objem jako v neděli. V sobotu ruský podnik přerušil dodávky plynu rakouské společnosti OMV poté, co OMV pozastavil část plateb v souvislosti s vyhranou arbitráží.
Objednávky, takzvané nominace, plynu z Ukrajiny na Slovensko se v pondělí oproti předchozím dnům víceméně nezměnily. Nominace na plyn opouštějící Slovensko byly rovněž stabilní, ukázaly údaje provozovatele přepravní soustavy Eustream. Přibližně na úrovni předchozích dnů tak zůstaly i nominace na tok plynu ze Slovenska do Česka.
Kyjev podnikl noční útok bezpilotními letouny na ruskou hranici u Brjanska, uvedl dnes gubernátor regionu. „Jednotky protivzdušné obrany pokračují v práci na ochraně našeho regionu,“ napsal gubernátor Alexandr Bogomaz na telegramu, aniž by uvedl další podrobnosti.
Dobré ráno, ruské jednotky protivzdušné obrany zničily dva drony mířící na Moskvu, uvedl dnes brzy ráno starosta města Sergej Sobjanin. Rusko rovněž uvedlo, že v noci jednotky protivzdušné obrany zničily 59 ukrajinských bezpilotních letounů, informuje Reuters.
„Podle předběžných informací nejsou na místě pádu trosek žádné škody ani oběti,“ napsal moskevský starosta Sobjanin na svém telegramovém kanálu. Nejprve informoval o jednom, později o druhém dronu, který byl sestřelen nedaleko Moskvy. Rusko rovněž uvedlo, že dnes v noci zničilo 59 ukrajinských bezpilotních, z toho 45 nad Brjanskou oblastí sousedící s Ukrajinou.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
