Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
Rumunské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance, informovala agentura AFP. V sobotu do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva.
„Takové opakované incidenty přispívají k eskalaci a zesilování hrozeb pro regionální bezpečnost,“ sdělilo rumunské ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci Vladimiru Lipajevovi. Ruskou stranu také vyzvalo k přijetí opatření, aby se zabránilo opakování takového porušení suverenity Rumunska.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na to, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo.
Ruské útoky na Ukrajině zabily za poslední den sedm civilistů a dalších 34 zranily, uvedly regionální úřady. Ruský útok dronem v Záporožské oblasti zabil 72letého muže a zranil 67letou ženu, uvedl guvernér Ivan Fedorov.
Podle guvernéra Oleha Syniehubova byl při ruském útoku na obec Borova v Charkovské oblasti zabit 57letý muž. Dva další muži ve věku 71 a 74 let byli zraněni, dodal. V Kostiantynivce v Doněcké oblasti byli podle guvernéra Vadima Filaškina zabiti čtyři lidé a dalších 10 bylo zraněno. V Chersonské oblasti ruské síly zaútočily na 32 osad. Podle guvernéra Oleksandra Prokudina byla jedna osoba zabita a dalších osm bylo zraněno.
Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to dnes v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.
Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině, a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Summit Trumpa a Putina k Ukrajině nemá po měsíci žádné výsledky. Po aljašské schůzce Trump sice několikrát kritizoval Putina, ale k žádnému konkrétnímu kroku nesáhl. S Putinem hovořil i telefonicky. „Každý rozhovor, který s ním vedu, je dobrý rozhovor. Potom ale, bohužel, na Kyjev nebo někam jinam spadne bomba a já se kvůli tomu hodně rozzlobím,“ odpověděl podle agentury AFP Trump novinářům v Oválné pracovně na otázku, jak telefonát s Putinem probíhal. Ke schůzce Putina a Zelenského uvedl, že jestliže se nesetkají, bude to mít důsledky. Neupřesnil však jaké důsledky. Na otázku novinářů, proč Putin jeví mizivou ochotu se Zelenským osobně setkat, Trump podle AFP odpověděl: „Protože ho nemá rád“.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
