Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Naše zpravodajství z války na Ukrajině je pro dnešek u konce. Budeme pokračovat v neděli ráno, dobrou noc.
Prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron se dnes spolu v Paříži bavili také o ruské invazi na Ukrajinu. Biden zopakoval, že Spojené státy „stojí pevně po boku Ukrajiny“ a nepřestanou ji spolu se svými spojenci podporovat. „Opakuji, že se nezalekneme,“ řekl šéf Bílého domu. Biden v pátek ve Francii hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a mimo jiné se mu omluvil za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci, které umožnilo Rusku dosáhnout zisků na bojišti.
Za dnešním útokem na vojenské letiště v Severní Osetii stojí Ukrajina, řekl agentuře AFP zdroj z vojenské rozvědky v Kyjevě. „Dnešní útok na letiště v Severní Osetii byl speciální operací GUR,“ uvedl zdroj s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku.
Slovenský premiér Robert Fico využil dnešní volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem.
Ruské úřady uvedly, že ruské jednotky protivzdušné obrany zničily tři ukrajinské bezpilotní letouny v ruském městě Mozdok v Republice Severní Osetie – Alania, která leží u hranic s Gruzií. Oznámil to šéf oblastní správy Sergej Menjajlo. Podle ruských tiskových agentur je to poprvé, co drony zaútočily v této oblasti.
Menjajlo na platformě Telegram napsal, že útok způsobil menší škody a požáry, nikdo při něm ale nebyl zraněn. Cílem útoku bylo podle něj vojenské letiště.
Ukrajinská protivzdušná obrana spolu s dobrovolníky v noci na dnešek sestřelila devět ze 13 ruských dronů, a to nad čtyřmi oblastmi převážně na východě země. S odkazem na tvrzení ukrajinského letectva o tom dnes informuje agentura Reuters.
Drony Šáhed, které dodává ruskému režimu Írán, Ukrajinci sestřelili nad Poltavskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou oblastí. Sestřelena byla i jedna ruská střela X-59 vypálená z Kurské oblasti na západě Ruska, stojí ve sdělení ukrajinského letectva.
Červencovému summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu bude dominovat téma plnění závazku členských zemí dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, ale i dalších povinností, které mají jednotlivé státy vůči Alianci. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Promítnou se do něj také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, míní.
„Dominantním tématem bude stoprocentně plnění závazků minimálně dvou procent HDP ze strany jednotlivých zemí,“ uvedla Černochová. Dalším zásadním tématem bude podle Černochové situace ve světě z hlediska bezpečnosti. „Protože ta se oproti summitu, který byl ve Vilniusu, troufám si říct, nezlepšila, ale zhoršila, protože vedle války na Ukrajině přibyl konflikt na Blízkém východě,“ poznamenala.
České republice se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dál hlásí země, které se chtějí zapojit do české muniční iniciativy. Na stole jsou podle ní memoranda o porozumění s dalšími státy, řekla ministryně v rozhovoru s ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden řekl, že na iniciativu, ve které Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun).
Fiala koncem května zmínil, že první desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu. Doplnil tehdy, že země napadená Ruskem může čekat první zásilku v příštích dnech. „Máme na stole další memoranda o porozumění. Země se nám stále hlásí a chtějí se do muniční iniciativy zapojit,“ řekla ČTK Černochová. Ukrajina by měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice. Černochová uvedla, že dárců by mělo být průběžně dost.
Ukrajinská vláda v pátek nařídila všem ministerstvům a regionálním úřadům, aby přestaly používat klimatizaci a vypnuly vnější osvětlení, protože ruské útoky vedly k dlouhým výpadkům elektřiny po celé zemi, která se už třetím rokem brání ruské agresi. Napsala to agentura Reuters.
„V důsledku ruských útoků máme v energetickém systému značný deficit. Abychom situaci zlepšili, obnovíme a rozšíříme výrobu a současně snížíme spotřebu,“ uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na zasedání vlády. „Ministerstva, ústřední instituce a regionální úřady by měly přestat používat klimatizaci a vnější osvětlení budov a přilehlých prostor.“
Dobrý den, vážení čtenáři.
Česká republika by i letos mohla vycvičit 4000 ukrajinských vojáků na českém území. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). S ohledem na geografickou blízkost vojenského prostoru v Libavé na Olomoucku a Ukrajiny naopak Česko neplánuje vysílat své instruktory přímo na Ukrajinu, což podle médií zvažují některé země v rámci iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Výcvik v Česku loni absolvovaly čtyři tisícovky vojáků, na stejný počet je schválený mandát i pro letošní rok, zmínila Černochová. Zda se podaří dosáhnout maximálního počtu, bude záležet i na tom, jak se bude dařit rekrutovat lidi na Ukrajině. „Ve chvíli, kdy máme informaci, že je naplněný turnus, poskytujeme naše výcvikové prostory a instruktory. Myslím si, že stojí za to,“ řekla ČTK Černochová.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
