Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
To je pro dnešek z našeho zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Čerstvé zprávy opět přineseme v úterý ráno.
Ve středu se má uskutečnit další schůzka se západními partnery, dodávajícími Ukrajině zbraně potřebné pro obranu před ruskou agresí, trvající čtvrtým rokem. „Naší prioritou je protivzdušná obrana,“ zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že nejde jen o seznam potřebných zbraňových systémů a raket, ale také je jasné pochopení, které země a za jakých podmínek mohou tyto zbraně rychle dodat. Připomněl, že zajištění bezpečnosti Ukrajiny pomůže zvýšit bezpečnost celé Evropy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři zmínil možnost, že případný nákup amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk by bylo možné financovat z půjčky na ruská aktiva zmrazená na Západě, napsal server Ukrajinska pravda.
Kromě „reparační půjčky“ Zelenskyj podle portálu zmínil také iniciativu PURL skupiny členských států Severoatlantické aliance, které od srpna financují nákupy amerických zbraní pro potřeby Ukrajiny.
Obrana Ukrajiny před ruskými drony a obnova zasažené energetiky patřily k hlavním otázkám na dnešní poradě ukrajinského vrchního velení, informoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil se o vytvoření nových vrtulníkových jednotek a o potřebě dalších zbraní pro boj s ruskými bezpilotními letouny, které každou noc napadají ukrajinská města a energetické objekty.
„Nejtěžší situace je v obcích u frontové linie a poblíž hranic s Ruskem, kde ruské drony a rakety přilétají v nejkratší době a poplachy a ostřelování pokračují téměř neustále,“ napsal Zelenskyj na sociální síti telegram.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X o rozhovoru se svým českým protějškem Petrem Pavlem, mimo jiné o pokračování české podpory Ukrajiny. Jednali mimo jiné o české muniční iniciativě a Zelenskyj českou pomoc ocenil. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který chce sestavit příští českou vládu, ve středu řekl, že takový kabinet nebude přímo z rozpočtu dávat Ukrajině peníze na zbraně.
I spoke with the President of the Czech Republic, Petr Pavel @prezidentpavel.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 13, 2025
The Czech Republic has strongly supported Ukraine and our people from the very beginning of this full-scale war. We value all the assistance provided, and today we talked about continuing it.
I… pic.twitter.com/DNSmzHjd8n
Americký prezident Donald Trump se chystá v pátek přivítat v Bílém domě svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, napsal na sociální síti X kyjevský zpravodaj listu Financial Times (FT) s odvoláním na tři informované zdroje. O očekávaném pátečním setkání Trumpa a Zelenského informoval na X také washingtonský zpravodaj serveru Axios, rovněž s odvoláním na nejmenované zdroje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítal příměří v Pásmu Gazy, kterého bylo dosaženo po dvou letech bojů za zprostředkování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského to dává naději na mír i Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. I v této válce se americký prezident snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Kyjevem a Moskvou, poznamenala agentura AFP.
Nedostatek benzinu, který v Rusku vedl k prudkému růstu cen u čerpacích stanic, se brzy podaří vyřešit. Dnes to podle agentury Reuters řekl ministr financí Anton Siluanov. Ceny benzinu v Rusku od začátku roku vzrostly o více než deset procent, částečně kvůli sérii útoků ukrajinských dronů na ruské rafinerie.
Hybridní útoky, drony v blízkosti kritické infrastruktury a nepřátelská narušení vzdušného prostoru EU ukazují, že je třeba urychlit práci na dosažení společné evropské obranné připravenosti do roku 2030. Ve zvacím dopise na říjnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři se budou kromě obrany zabývat také finanční pomocí Ukrajině, situací na Blízkém východě, migrací, konkurenceschopností EU i dostupným bydlením. Summit začíná ve čtvrtek 23. října. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v Kyjevě oznámila příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) na vznik zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině. Dalších šest milionů eur půjde na podporu ukrajinských dětí, které byly odvlečeny do Ruska, a přeživších sexuálního násilí. Vyplývá to z vyjádření Kallasové na síti X.
Dodávka tomahawků Kyjevu může skočit špatně i pro Trumpa. To dnes uvedl bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Naznačil, že na vypálení tomahawků na ruské cíle by Moskva mohla odpovědět jaderným útokem.
Pavel na Foru 2000 vyzdvihl důležitost nezávislých médií a občanských struktur a uvedl, že se mu nezdá, že by hnutí ANO, které před týdnem v Česku vyhrálo volby, bylo proruské. „Ale je riziko, že budou muset vytvořit koalici se stranami, které jsou ve svém přístupu k Rusku či Číně jemnější,“ uvedl v panelu věnovaném vztahům s Ruskem.
Rusko dnes reprezentuje základní hrozbu pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii, uvedl Petr Pavel na Foru 2000 v Praze. Moskva podle něj cílí na oslabení a rozdělení transatlantické komunity. „Tato válka má mnoho bitevních polí, od kybernetických útoků po zastrašování těch, kdo mluví proti Putinovi,“ řekl. Je to podle něj také válka vedená skrz klamání společnosti kvůli strachu či frustraci.
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku ruských útoků nastaly výpadky dodávek elektřiny nejméně v sedmi oblastech země.
Server Ukrajinska pravda píše, že v noci se v okolí města Feodosija na východě Ruskem okupovaného Krymu ozývaly výbuchy a lidé hlásili, že pracuje protivzdušná obrana. Pak Moskvou dosazený šéf správy na Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že terčem útoku se stal sklad pohonných hmot a vznikl v něm požár.
Protivzdušná obrana podle něho sestřelila více než 20 dronů. Lidé na sociálních sítích sdíleli videa, na kterých je zachycený velký požár, například na záběrech zveřejněných na telegramovém kanálu Krymskij větěr jsou vidět plameny šlehající na několika místech a hustý černý dým stoupající z objektu. Tento sklad drony zasáhly už 6. října. Trosky sestřeleného dronu podle tohoto telegramového kanálu zasáhly také tepelnou elektrárnu v Simferopolu a lidé hlásí problémy s dodávkami elektřiny v tomto městě a Feodosiji.
Ruské drony v noci na dnešek zasáhly civilní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti a na místě vznikl rozsáhlý požár skladů. Jeden člověk utrpěl zranění, informují ukrajinské úřady.
„Nepřítel znovu útočil na civilní infrastrukturu v Oděské oblasti. Navzdory tomu, že pracovala protivzdušná obrana a sestřelila nepřátelské bezpilotní letouny, evidujeme v důsledku útoku zásahy na objektech určených k civilním účelům,“ uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
