Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Rozhodnutí Evropské komise nestát se mediátorem ve sporu o zablokování dodávek ropy z Ruska přes Ukrajinu do Maďarska a na Slovensko naznačuje, že za zastavením těchto dodávek stojí Brusel. Uvedl to dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Mluvčí EK odmítl ministrův výrok komentovat. Komise v pátek odmítla maďarskou a slovenskou žádost, aby se stala prostředníkem při jednání s Ukrajinou. Ukrajina v červnu zařadila ruského producenta ropy Lukoil na sankční seznam, a zabránila tak přepravě ropy této společnosti přes ukrajinské území do slovenských a maďarských rafinerií. Maďarsko a Slovensko od začátku proti tomuto rozhodnutí protestují.
Ukrajina podle válečných blogerů útočí v současné době na Ruskem okupovaný Krym.
Ukrainian forces are currently attacking Crimea with drones via the black sea air defence is attempting to shoot them down.
— WarMonitor🇺🇦🇬🇧 (@WarMonitor3) August 24, 2024
Rusko přišlo od začátku války, kterou rozpoutalo, o víc než 4 500 vojensých důstojníků různých hodnotí.
At least 4 599 Russian officers have been eliminated in Ukraine since 24 February 2022.
— KIU ✪ Russian Officers killed in Ukraine 🇨🇿🇺🇦 (@KilledInUkraine) August 24, 2024
Weekly update: +28 newly registered. Each name is confirmed by a Russian source via funeral notices, obituaries, graves etc. pic.twitter.com/9gRKbNYmXb
EU použila na podporu Ukrajiny od začátky ruské invaze v předloňském únoru skoro 114 miliard eur (2,86 bilionu korun), uvedly unijní instituce.
Obrazem: Ukrajinští vojáci vracející se domů po výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou
Ukrajinští hackeři zahájili rozsáhlý kybernetický útok na ruské poskytovatele internetu a vojenské společnosti, tvrdí zdroj. Útok zasáhl nejméně 33 serverů a 283 kancelářských počítačů v průmyslových podnicích, vyřadil 21 webových stránek a zničil 15 cloudových úložišť, uvedl zdroj z vojenské rozvědky pro deník Kyiv Independent.
Patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill dnes v reakci na podpis zákona o zákazu náboženských organizací napojených na Rusko obvinil ukrajinské úřady z pronásledování věřících. Situaci věřících hlásících se na Ukrajině k ruské pravoslavné církvi označil za znepokojivou a vyzval představitele ostatních křesťanských náboženských skupin a mezinárodní organizace, aby „pozvedli svůj hlas na obranu pronásledovaných věřících“.
Litva chce poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc. Oznámila to podle agentury Unian litevská premiérka Ingrida Šimonytéová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a polskou hlavou státu Andrzejem Dudou. Hodnotu nového balíčku pomoci však neupřesnila.
Na podzim Kyjev od Litvy obdrží přibližně 5 000 dronů. Kromě munice a zbraní pak do začátku září dodá Litva Ukrajině systémy protivzdušné obrany, rakety a vybavení na obranu proti dronům. Ukrajina také získá od Litvy 35 milionů eur (875,8 milionu Kč) na nákup radarového vybavení a zařízení pro detekci min.
Česko stojí za Ukrajinou, vzkázal v Den ukrajinské nezávislosti ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Na Den nezávislosti Ukrajiny myslím na všechny Ukrajinky a Ukrajince, kteří již třetím rokem statečně brání své domovy, rodiny a nás všechny. Pokud chce národ kráčet ke svobodě, měl by na to mít právo. Stejně tak, jako vybrat si své spojence,“ napsal na síti X.
Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP. V severovýchodní Sumské oblasti byli při útoku ruského dronu zabiti dva lidé. Při ostřelování pak přišla o život další osoba.
Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon zakazující činnost náboženských organizací spojených s Ruskem. Zákon byl schválen parlamentem již před čtyřmi dny. Legislativa by mohla účinně zakázat činnost Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UOC-MP), která je právně podřízena Ruské pravoslavné církvi.
Ukrajinská vojenská rozvědka údajně provedla úspěšný útok na polní muniční sklad u Ostrožku ve Voroněžské oblasti. V objektu byly skladovány především dělostřelecké granáty, munice pro ruční zbraně a rakety země-vzduch pro okupační síly. Celkem se na místě mělo nacházet více než 5 000 tun munice.
Obrazem: Ukrajinský den nezávislosti. Padlé hrdiny uctil i prezidentský pár
Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 115 válečných zajatcích, informovala dnes agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci, kteří byli součástí výměny, byli zajati ukrajinskou armádou v ruské Kurské oblasti. Jde o první takovou výměnu od 6. srpna, kdy ukrajinské jednotky do Kurské oblasti pronikly. Návrat ukrajinských zajatců potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty. Ukrajina, která už třetím rokem čelí ruské vojenské agresi, si s Moskvou vyměnila válečné zajatce více než padesátkrát.
⚡️Another 115 Ukrainian defenders returned home from Russian captivity
— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024
They are soldiers of the National Guard, the Armed Forces, the Navy and the State Border Guard Service. pic.twitter.com/1UpkABLJyg
Pět civilistů dnes zahynulo a pět utrpělo zranění při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP.
Na místo útoku v Kosťantynivce přijeli záchranáři a policie. „Znovu vás vyzývám, postarejte se o sebe a evakuujte se,“ napsal gubernátor Filaškin na síti Telegram, aniž poskytl o útoku další podrobnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákon, který zakazuje na Ukrajině činnost náboženských organizací spojených s Ruskem. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian. Ukrajina, která se již dva a půl roku brání ruské agresi, si dnes připomíná Den nezávislosti. Zelenskyj ve svém projevu uvedl, že nový zákon posílí nezávislost země. S poukazem na nedávný vpád ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti také podotkl, že válka se vrací na ruské území.
"Ukrajinští pravoslavní dnes podnikají krok, aby se osvobodili od démonů Moskvy," řekl ukrajinský prezident.
Rusko a Ukrajina si dnes vymění 115 válečných zajatců, píše Reuters s odvoláním na představitele Dubaje, která výměnu pomohla zprostředkovat.
Bývalý velitel britské armády prohlásil, že Ukrajina musí pro Rusko představovat „nepřijatelnou hrozbu“, a že Západ musí poskytnout „rozhodující“ zbraně. Generál sir Patrick Sanders, který odstoupil ze své pozice letos v červnu, odmítl obavy z možného použití jaderných zbraní, a zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčová pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti Západu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň kritizoval Velkou Británii za zpomalení podpory. Ceý článek čtěte ZDE.
Polský prezident Andrzej Duda dorazil do Kyjeva.
🇵🇱🇺🇦 Polish President Andrzej Duda arrives in Kyiv pic.twitter.com/YEIaOw3OZa
— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024
Telegramový kanál Astra podle ukrajinského deníku The Kyiv Independent uvedl, že k explozi došlo ve skladu munice v okrese Ostrogožsk.
Fire at an ammunition depot in the Russian city of Ostrogozhsk
— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024
Ostrogozhsk is the location of a training center for young specialists of the Russian Defense Ministry's armored vehicle service.
According to the Russian Defense Ministry, 7 drones were shot down over the Voronezh,… pic.twitter.com/sx675HLFrz
Útok dronů způsobil v ruské Voroněžské oblasti požár a detonace, v části oblasti byla vyhlášena nouzová situace, oznámil gubernátor Gusev.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel video z návštěvy indického premiéra Naréndra Módího. V příspěvku píše o memorandech týkajících se zemědělství, kultury nebo farmaceutických standardech.
During Prime Minister @NarendraModi’s visit, Ukraine and India solidified our partnership by signing four pivotal agreements.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 23, 2024
First, the agreement on cooperation in agriculture and the food industry aims to expand mutually beneficial cooperation, create favorable market… pic.twitter.com/8nglx4FIgU
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
