Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) píše, že od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu eviduje důvěryhodná obvinění, že Rusko využívá ukrajinské děti na území kontrolovaném Kyjevem mimo jiné k sabotážím. Některé děti při nich zahynuly, jiné byly zadrženy a čelí závažným obviněním, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Obsah a kontext zpráv, které děti od zadavatelů dostaly, podle něj naznačují, že odpovědné osoby jsou spojeny s Ruskou federací.
„Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství,“ uvádí OHCHR
Slovenský premiér Robert Fico dnes uvedl, že si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, s nímž se bavil zejména o dodávkách ruského plynu do Evropské unie a novém balíku protiruských sankcí. Informují o tom slovenská média, podle nichž Fico označil Merzův přístup za konstruktivní. Fico přitom před měsícem Merze kritizoval za jeho výrok, že bude nutné vůči Slovensku a Maďarsku přitvrdit kvůli tomu, že blokují rozhodování EU.
Podle Fica se oba lídři bavili o zárukách, které by Slovensku měla EU poskytnout, pokud podle plánu ukončí odběr zemního plynu z Ruska. Bruselský web Politico dnes s odvoláním na diplomatický zdroj napsal, že Bratislava chce několik záruk, mimo jiné náhradu ušlých zisků z tranzitních poplatků. Chce také zajistit, aby slovenské společnosti nemohly být žalovány za nedodržení smluv s Ruskem.
Tankerem Vilamoura s nákladem jednoho milionu barelů (159 milionů litrů) ropy otřásla u libyjských břehů exploze. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg s tím, že v posledních měsících se tankery navštěvující ruské přístavy potýkají se sérií nevysvětlených výbuchů. Také loď Vilamoura, která podle portálu Marine Traffic pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů, nedávno opakovaně pobývala v ruských přístavech.
Bloomberg ale uvádí, že tanker nakládal především kazachstánskou ropu. Agentura také poznamenala, že Ukrajina, která od února 2022 čelí ruské vojenské invazi, se snaží oslabit ruskou energetickou infrastrukturu.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
„V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině,“ uvedlo české zastoupení při EU.
Vláda ve středu projedná poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví. Jedná se o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea.
Projekt Archa III je součástí většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Materiál byl na základě výsledků připomínkového řízení upraven a je ministerstvem kultury aktuálně předkládán pro jednání bez rozporu.
Rusko platí mladým Ukrajincům, aby nevědomky podnikali sebevražedné útoky, tvrdí podle serveru The Guardian ukrajinská tajná služba SBU. Ta zadržela od začátku roku 2024 přes 700 lidí kvůli sabotáži, žhářství nebo terorismu, asi čtvrtina z nich jsou náctiletí.
Ruská sabotážní kampaň začala na Ukrajině minulé jaro, uvedl mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. Nejprve zahrnovala žhářské útoky na vojenská vozidla, odvodové úřady a místní pošty, a to převážně na západě země, daleko od fronty.
Akcionáři největší ruské banky Sberbank schválili za loňský rok výplatu rekordní dividendy v objemu 786,9 miliardy rublů (212,2 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Dividendy od banky tvoří významný příjem ruského rozpočtu. Vláda tak může udržovat vysoké výdaje, zejména na válečné úsilí na Ukrajině. To potvrdil v prohlášení i ministr financí Anton Siluanov, který uvedl, že rekordní výplata dividend od banky umožní zvýšit efektivitu státních výdajů a zajistit stabilitu ruského finančního systému.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření ale vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul po jednání se Sybihou uvedl, že Německo a Ukrajina posílí spolupráci ve vojenském průmyslu. Označil ji za „trumf“ a „logické pokračování našich materiálních dodávek“. Cílem podle něj je, aby Ukrajina mohla „vyrábět více a rychleji pro vlastní obranu“. Německé podniky podle něj mohou naopak těžit z ukrajinských zkušeností.
Podle Sybihy se dnešní ruská armáda liší od té z roku 2022, kdy zemi v plném rozsahu napadla. „Získávají zkušenosti, na bojišti používají i nové technologie a testují prototypy,“ uvedl s tím, že to představuje nebezpečí nejen pro Ukrajinu, ale také pro země NATO.
Polský petrochemický koncern Orlen se definitivně loučí s ruskou ropou, napsal na svém webu list Rzeczpospolita a připomněl, že dnes vyprší poslední kontrakt na dovoz ropy z Ruska do českých rafinerií koncernu.
Dodávky fakticky skončily v březnu. Země Evropské unie začaly ruskou ropu a plyn odmítat už před lety, zdůvodňovaly to hlavně nutností diverzifikovat dodávky. Po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022 tento proces ještě urychlily.
Ukrajinu čeká již příští měsíc rekonstrukce vlády, během níž odstoupí premiér Denys Šmyhal a nahradí ho dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenková. Uvedlo to dnes několik ukrajinských médií, včetně deníku Ukrajinska pravda či serveru RBK-Ukrajina.
Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří stáli po boku prezidenta Volodymyra Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze v únoru 2022. O jeho odstoupení se opakovaně spekulovalo již v minulých letech, připomněl server RBK-Ukrajina.
Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v poslední době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády. Stále častěji se ozývají hlasy, které požadují návrat povinné vojenské služby. Bundeswehr je přitom už od roku 2011 založený na dobrovolné službě. Podle mnohých politiků ale dobrovolný nábor stačit nebude. Návrat povinné vojny nevylučuje ani ministr obrany Boris Pistorius.
Za poslední měsíce se na internetu a ruských televizních stanicích objevila videa ukazující Ruskem okupované ukrajinské město Mariupol jako místo, kde se život vrací k normálu a domy poničené válkou jsou tu znovu opravené. Obyvatelé města, kterého se ruské síly zmocnily před více než třemi roky, ale nesouhlasí, píše server BBC. V Mariupolu je podle nich nedostatek pitné vody i základních léků a většina budov je stále poničená.
„To, co ukazují v ruské televizi, jsou pohádky pro hlupáky. Většina Mariupolu je stále v ruinách,“ řekl Ukrajinec John, který v okupovaném městě žije. BBC mu kvůli jeho obavám z ruské odvety změnila jméno. „Opravují fasády budov na hlavních ulicích a potom tam přivedou kamery. Ale za rohem jsou jenom trosky a prázdnota. Spousta lidí stále žije v polorozpadlých bytech se sotva stojícími zdmi,“ doplnil.
Severokorejské státní sdělovací prostředky zveřejnily záběry, na kterých vůdce KLDR Kim Čong-un klade vlajky na rakve, v nichž byli patrně repatriováni vojáci zabití v Rusku v bojích proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Smuteční ceremonie se uskutečnila v rámci oslav prvního výročí podpisu průlomové vojenské dohody mezi Ruskem a KLDR.
Na sérii fotografií je Kim Čong-un u půltuctu rakví, které zakrývá vlajkami, a pak se krátce zastaví s oběma rukama položenýma na rakev, napsal Reuters.
Ostravská firma Leseft International, s.r.o., se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, které dnes zveřejnil deník Ukrajinska pravda. ČTK se snaží získat vyjádření firmy.
Článek v ekonomické sekci ukrajinského deníku vyšel poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před více než týdnem uvedl, že některé firmy včetně českých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Šéf české diplomacie Jan Lipavský v neděli uvedl, že Česko nemá žádné náznaky o dodávkách českých strojů do Ruska.
Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zakavkazské zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu na Urale. Uvedla to dnes agentura AP s odvoláním na vyjádření ázerbájdžánského ministerstva kultury. Baku podle serveru The Moscow Times zrušilo také návštěvu místopředsedy ruské vlády Alexeje Overčuka a návštěvu ázerbájdžánské parlamentní delegace v Rusku. Kreml vyjádřil nad počínáním Baku politování.
Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Minulý měsíc ruské síly obsadily asi 200 kilometrů čtverečních v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a pronikly do Dněpropetrovské oblasti. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedl Reuters.
Ruské jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti na východě centrální části Ukrajiny, tvrdí ruská státní média a prováleční blogeři. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters.
Tři raněné si dnes vyžádal útok ruských dronů na Kryvyj Rih, informoval šéf obrany tohoto průmyslového města Oleksandr Vilkul. Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování vsi Dmytrivka zabilo 49letého muže a zranilo 37letou ženu, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
„Česko příliš dlouho vybíralo mírovou dividendu, každý stát NATO musí především zajistit svou bezpečnost,“ řekl prezident Petr Pavel na Dni ozbrojených sil.
Dva mrtvé a osm zraněných si vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast. Rusko vyslalo více než stovku dronů, po rekordním útoku o noc dříve.
Šéf německé diplomacie zároveň obvinil Moskvu, že nemá zájem řešit situaci jednáním a že se snaží pouze o ukrajinskou kapitulaci. „Zatímco Kyjev je připraven na skutečné jednání, (ruský prezident Vladimir) Putin se nevzdává svých maximalistických požadavků; nechce vyjednávání, ale kapitulaci,“ prohlásil německý ministr. Podle jeho slov svoboda a budoucnost Ukrajiny jsou nejdůležitějšími úkoly německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes přijel do Kyjeva, kde chce podle agentury DPA jednat o další podpoře Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. „Nadále stojíme po boku Ukrajiny, aby se mohla úspěšně bránit,“ prohlásil ministr. Dodal, že německá pomoc se bude týkat vzdušné obrany i jiných zbraní a že Berlín rovněž Kyjevu poskytne ekonomickou a humanitární podporu.
Rusové přišli za posledních 24 hodin znovu o více než tisícovku vojáků. Podle pravidelného hlášení ukrajinské armády ztratili 1070 mužů - do statistik se počátají jak padlí, tak vážně zranění, kteří nemohou pokračovat v boji. Data přinesl Kyiv Independent.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 30, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/RYd9p3P0P2
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 30, 2025
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
