Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Ukrajina udělá v roce 2025 vše, aby zastavila Rusko a ukončila válku, uvedl Zelenskyj. V projevu poděkoval i za českou muniční iniciativu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině. Jsme rádi, že jste jej s námi sledovali. Z aktualitami se vám opět přihlásíme v ranních hodinách. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme hezkou silvestrovskou/novoroční noc.
Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to uvedla ukrajinská redakce britské stanice BBC.
Snímek ruky s červeně nalakovanými nehty zabité ženy ležící na asfaltu obletěl svět a stal se jedním ze symbolů zvěrstev spáchaných v okupované Buči. Zabitou byla Iryna Filkinová, která se 5. března pokusila projet na jízdním kole přes město domů. Ale zahynula na Jabluňské ulici.
Téměř o tři roky později ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno podezřelého ze zabíjení civilistů: velitel průzkumné jednotky 76. výsadkové divize Arťom Tarejev je podezřelý, že vydal rozkaz zabíjet všechny v okolí trasy ruských sil. Na základě tohoto rozkazu ruští výsadkáři zastřelili Irynu Filkinovou a také více než deset dalších civilistů.
Místo, na kterém šéf vojenské správy ukrajinského Chersonu Roman Mročko natáčel svůj novoroční proslov k obyvatelům města, se stalo terčem ruského ostřelování. V natáčení zprvu pokračoval, ale nakonec ho zastavil.
Mročko na svém facebookovém profilu zveřejnil video, na kterém stojí před domem, který opravuje několik mužů na žebřících. Mluví o jakémsi projektu, který se uskutečnil z iniciativy ukrajinského prezidenta, když se v okolí ozve první výbuch. Ten ho nechá v klidu a započatou větu zopakuje. Když ale v jeho bezprostřední blízkosti zazní druhá exploze, podívá se tím směrem a proslov přeruší. Také muži opravující dům slezou ze žebříků a odcházejí zřejmě někam, kde by mohlo být bezpečněji.
„Ve válce neexistují svátky a volno,“ komentoval Mročko tuto událost. Napsal, že zásah byl asi 20 metrů od něj, a poděkoval týmu opravářů za odolnost.
Ukrajinský ministr energetiky pochybuje, že Fico splní hrozby o ukončení dodávek slovenské elektřiny, pokud Ukrajina ukončí tranzit ruského plynu.
Bělorusko o rok prodloužilo zákaz dovozu některého zboží z takzvaných nikoli přátelských zemí. Týká se mimo jiné dovozu z České republiky. S odkazem na usnesení Rady ministrů o tom informuje agentura TASS.
Seznam zahrnuje některé výrobky z Česka, Lotyšska, Litvy, Polska a Estonska. Patří mezi ně pivo, fermentované nápoje, výrobky pro péči o pleť, vlasy, holení, ústní a zubní hygienu, deodoranty...
Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy se ve středu v důsledku vypršení tranzitní smlouvy pravděpodobně zastaví. Vyplývá to podle tiskových agentur z aktuálních údajů provozovatele ukrajinského systému pro přepravu plynu. Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že tato data by se ještě mohla změnit.
V 16:00 SEČ byly podle ukrajinského operátora objednávky na středeční přepravu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy nulové, napsala agentura Reuters. Ruský plynárenský gigant Gazprom již dříve uvedl, že dnes přes Ukrajinu do Evropy dodá 37,2 milionu krychlových metrů plynu, zatímco v pondělí to bylo 42,4 milionu.
Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala, že ukrajinský námořní dron Magura V5 vybavený raketovými zbraněmi zničil u okupovaného poloostrova Krym ruský vrtulník Mi-8. Podle rozvědky se jedná o vůbec první takový úspěšný zásah. "Během boje v Černém moři v oblasti mysu Tarchankut byl v důsledku použití raket R-73 SeaDragon zničen ruský vrtulník Mi8," uvedla HUR v prohlášení. Během této bitvy byla ještě jedna ruská helikoptéra poškozena, podařilo se jí však vrátit na základnu.
R-73 je střela krátkého dosahu s infračervenou naváděcí hlavicí, kterou Ukrajina přizpůsobila pro využití na námořních dronech. Šéf HUR Kyrylo Budanov řekl, že drony Magura V5 už v minulosti několikrát útočily na cíle ve vzduchu, těm se ale vždy podařilo dosáhnout pobřeží, i když byly zasaženy. "Dnes je to poprvé, co byl vrtulník sestřelen, spadl do vody," uvedl Budanov.
Rusko za posledních 25 letech dosáhlo velkých výsledků. Dnes to podle státní agentury TASS řekl v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin, který byl po celou tuto dobu u moci. O válce na Ukrajině, která na jeho rozkaz začala v únoru 2022 a dosud trvá, se šéf Kremlu přímo nezmínil.
Podle propočtu agentury AFP na základě údajů amerického Institutu pro studium války (ISW) ruská armáda letos dobyla 3985 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je velikost srovnatelná se Zlínským krajem. To je zhruba sedmkrát více než v roce 2023. Podle agentury největší část území ruská armáda obsadila v říjnu a listopadu, dohromady to bylo přes 1300 kilometrů čtverečních. V prosinci to pak bylo 465 kilometrů čtverečních, tedy méně než ve dvou předchozích měsících. Ukrajinská armáda má pod kontrolou skoro 500 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti, kam ukrajinští vojáci vpadli v srpnu, píše AFP.
Ukrajinská protivzdušná obrana zničila šest z 21 střel vypálených z Ruska, uvedl Kyjev podle agentury Reuters. Armáda tvrdí, že zničila celkem 16 z 40 vypálených bezpilotních prostředků, ostatní drony a rakety podle ní minuly cíl.
Ruské námořnictvo tvrdí, že za poslední den zničilo v Černém moři osm ukrajinských námořních dronů, napsala agentura TASS. Ukrajinská vojenská rozvědka dnes uvedla, že ukrajinský námořní dron zničil raketami ruský vrtulník Mi-8. Podle rozvědky se jedná o vůbec takový úspěšný zásah.
Válka Ruska proti Ukrajině zacloumala v napadené zemi i s trhem služeb pro domácnost. Instalatérů, elektrikářů a dalších opravářů, kterým se říká hodinoví manželé, začalo ubývat už po vypuknutí konfliktu v roce 2014 a hlavně po zesílení emigrace v roce 2017. Po vypuknutí války v roce 2022 se tento nedostatek na Ukrajině ještě vyostřil. Podle expertek poklesla i poptávka a ceny služeb zdražily, upozornil list Ukrajinska pravda.
V Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny podle vojenských úřadů dnes ruský úder poničil 12 rezidenčních budov, dvě školy a další objekty, napsala agentura AP.
Rusko tvrdí, že v noci zničilo skoro sedm desítek ukrajinských dronů, z nichž deset nad Smolenskou oblastí. „Podle předběžných informací trosky jednoho dronu spadly do areálu skladu s ropou, což vyvolalo únik paliva a požár,“ uvedl podle agentury AFP gubernátor Smolenské oblasti Vasilij Anochin. Podle něj na místě zasahují i záchranné složky, o obětech zatím neinformoval.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě byly dnes ráno slyšet výbuchy. Uvedla to agentura Reuters. Armáda před tím vyhlásila varování před raketovým útokem z Ruska.
Reportér agentury Reuters dnes kolem 07:00 SEČ slyšel v ukrajinském hlavním městě řadu explozí. Rozsah škod ani počet obětí nejsou jasné.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
