Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Putin na mírových jednáních nebude mít co říct, říká ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Podle něj je to stále člověk, který chce jen a jen válku. „Nebudu hltat jeho vyprávění. Nezajímá mě to,“ řekl také ukrajinský prezident, jak připomíná server The Kyiv Independent.
Více než 100 lidí se zúčastnilo vzpomínkové akce v katedrále v Coventry za bývalého britského vojáka, který zemřel v bojích na Ukrajině. Informuje o tom server BBC.
Liam Love zemřel ve věku 24 let v říjnu po své čtyřleté službě u Royal Anglian Regiment, kde mimo jiné pomáhal cvičit ukrajinské brance. K věčnému odpočinku byl uložen v hrabství Fermanagh v Severním Irsku už loni v listopadu. Na bohoslužbu přišlo i mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří vzdali zesnulému hrdinovi hold.
Rusko příliš dlouho nereaguje na návrh Spojených států na bezpodmínečné příměří. K míru by mělo být donuceno, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajtví k válce na Ukrajině. O pokračující ruské agresi vás budeme informovat zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.
Ukrajina se plošné vojenské agresi Ruska brání už přes tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko opakovaně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle nebo energetiku. Také Kyjev uvádí, že se při útocích na Rusko zaměřuje na vojenské cíle nebo energetická zařízení, která podporují ruské válečné tažení. Rovněž z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, napsala dříve agentura Reuters.
Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.
Obrazem: Snímky od ukrajinských námořních sil, které hlídkují v Černém moři.
K dnešnímu dni mělo během války na Ukrajině zahynout 912 490 ruských vojáků. Uvádí to podle informací ukrajinské obrany server Unian. Zničeno mělo být také přes 10 tisíc tanků, přes 21 tisíc obrněných vozidel a přes 31 tisíc dronů.
Záběry z Kryvyij Roh po ruském ostřelování
Rusko podle analytiků a vysokých vojenských představitelů chystá mohutnou ofenzívu. Důvodem je podle komentátorů rostoucí tlak na Vladimíra Putina, aby zahájil hovory o příměří. Ten se snaží tyto hovory oddalovat, dokud nezíská další území a tím i dle svého pohledu lepší a silnější vyjednávací pozici. Rusové se podle ukrajinské strany chystají na zvýšení tlaku především v oblastech Sumy a Charkova.
Moskva tvrdí, že ukrajinské útoky za poslední den cílily na ruskou energetiku.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinská armáda opakovaně útočila na energetická zařízení v příhraniční Belgorodské oblasti. V důsledku toho byly podle něj přerušeny dodávky elektrické energie pro více než 8000 lidí. Tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Uprostřed nové dohody o nerostných surovinách mezi Kyjevem a Washingtonem stojí Ukrajina před obtížnou volbou – stát se „ruskou kolonií“ nebo spadat pod ekonomickou dominanci USA, uvádí The Independent.
Podle komentátora Sama Kileyho by nová dohoda s USA mohla být vnímána jako forma „koloniální ochrany“ – ale taková, která stále více mění Ukrajinu ve faktickou kolonii. Upřímně se zdá, že podmínky navrhované dohody byly záměrně navrženy tak, aby Ukrajina nikdy nesouhlasila.
Už 7 zraněných hlasí tamní úřady po ruském raketovém útoku na Kryvyi Roh. Tři z obětí byly hospitalizovány s modřinami, střepinami a řeznými ranami a jsou ve středně vážném stavu, uvedl guvernér Serhii Lysak.
Rusko tvrdí, že se zmocnilo dalších dvou vesnic na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny. Jde o obce Veselivka v Sumské oblasti, Pantělejmovka v Doněcké oblasti a Ščerbaki v Záporožské oblasti, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Rusko v poslední době opakovaně hlásí dobytí jednotlivých vesnic. Pomalý ruský postup se odehrává v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží vyjednat příměří mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou.
Ukrajinští vojáci podezírají Elona Muska a jeho satelitní terminály Starlink, že předávali informace o pohybech armády Rusům. Uvádí to server Novinky.cz.
Poukazují na podivné okolnosti z Kurska v Rusku, kde už Ukrajina ztratila veškeré území, které se jí podařilo loni v srpnu obsadit. Starlink je brán jako skvělý pomocník, pomocí kterého si může armáda předávat informace, koordinovat palbu a navádět drony. V Rusku se ale dělo to, že tam, kde se zapnul, tam dříve či později dopadly ruské bomby. „Starlink měl několikadenní výpadky. Myslel jsem si, že Musk naplnil svá slova a systémy nám vypnul. To se nestalo, ale po připojení k družicím na několika místech oblasti došlo k poměrně přesným útokům nepřítele. Soustředěná dělostřelecká palba, ale i klouzavé bomby. Vždy během krátké doby na místech, kde se opět podařilo k satelitům připojit,“ poukazuje Michajlo.
Vojáci v Černihovské s amputovanou končetinou si zkracují pobyt v nemocnici divadlem.
Útok na Dnipro vedl k explozím a požárům a ve městě vznikly těžké škody, uvedl Lysak, který zveřejnil také fotografie zachycující zkázu. „Byla to těžká noc,“ konstatoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Třináct raněných muselo být ošetřeno v nemocnici. Několik domů zničily požáry. Škody vznikly na výškových domech a veřejných budovách. Požár propukl také v jednom restauračním komplexu. „Zničeny byly desítky automobilů,“ uvedl Lysak v ranní bilanci.
Podle úřadů Rusko na Dnipro poslalo více než dvě desítky dronů, z nichž většina byla sestřelena.
Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na dnešek na platformě Telegram šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
Rusové v noci zaútočili také na restauraci a hotel v Dnipru, kde lidé při pátku relaxovali. „Teroristé. Úmyslně zabíjejí civilisty,“ uvádí k tomu ukrajinský novinář, který byl na místě. Na sociální síti X sdílel video hořící restaurace.
V ČR bylo ke konci února 12.657 firem, ve kterých měli majoritní podíl Rusové. Za poslední tři roky se jejich počet snížil o 15 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF provedené z dat portálu www.informaceofirmach.cz. Rusové jsou tak stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
