Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat znovu od nedělního rána.
Rusko minulý měsíc zahájilo dovoz másla ze Spojených arabských emirátů (SAE) a Turecka. Reaguje tak na vzestup cen másla, který znepokojuje ruské spotřebitele. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Moskva se zvyšováním dovozu snaží stabilizovat ceny másla a zajistit dostatečné zásobování domácího trhu. Podle ruského statistického úřadu se průměrná cena másla od loňského prosince zvýšila o 25,7 procenta. To vedlo mimo jiné k vlně krádeží másla v některých ruských supermarketech, píše Reuters.
„Máslový armageddon se stupňuje. Nepřekvapilo by nás, kdyby se v případě másla opakovala loňská situace s vejci," uvedli podle Reuters ekonomové na populárním kanálu MMI na síti Telegram. Poukazovali tak na prudký růst cen vajec v loňském roce.
Nálety dronů na Kyjevskou oblast trvaly dnes více než osm hodin, napsal šéf oblastní správy Ruslan Kravčenko na facebooku. Útoky poškodily osm soukromých domů, byt v paneláku a také dvě linie elektrického vedení. Zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena. Na hlavní město drony útočily jednotlivě a v extrémně nízké výšce, aby ztížily práci protivzdušné obraně. Podle šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popka trvaly nálety pět hodin a jeden policista se přiotrávil kouřem.
Pět raněných, včetně dvou dětí, si vyžádal ruský útok na okolí města Dnipro, uvedl na sociální síti šéf správy v Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později napsal, že ostřelování Nikopolu a nálety ruských dronů poškodily průmyslový podnik, 11 soukromých domů a tři hospodářské budovy, nákladní automobil, rozvod plynu a elektrické vedení, ale obešly se bez mrtvých a raněných.
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu nezáleží na vlastních občanech. České a ukrajinské vedení se pak bude vůči světu tvářit, že si dělá starosti o osud válečných zajatců, uvedla Zacharovová podle státní agentury TASS.
Podle Platoše prezident vyhověl šedesátce žádostí o povolení ke službě v ukrajinských ozbrojených silách vzhledem k souhlasnému stanovisku ministerstev obrany, vnitra a zahraničí.
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti. Boje podle generála Syrského vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek.
Ruská armáda výrazně zrychlila tempo své ofenzívy v Doněcké oblasti a za první dva podzimní měsíce dokázala ovládnout území o rekordní rozloze od začátku války, napsal server BBC News. Připomněl, že například generál Dmytro Marčenko, který na počátku války velel obraně Mykolajiva, hovoří dokonce o zhroucení fronty kvůli chybějící munici i živé síle.
Ruská vojska dobyla další dvě obce, Kurachivku v Doněcké oblasti a Peršotravneve v Charkovské oblasti na východě, resp. severovýchodě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Česká armáda na síti X uvedla, ženáčelník generálního štábu Karel Řehka s velitelem ukrajinské armády Oleksandrem Syrským řešil bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád.
Generál Karel Řehka navštívil svého protějška velitele Ukrajinských ozbrojených sil generála Oleksandra Syrského. Řešili spolu bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád. https://t.co/ItWanfPJrM
— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 2, 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na síti Telegram o útocích nejen v Kyjevě, ale také v Poltavské, Sumské a Charkovské oblasti. Vyzval ke zničení výroben a skladů bojových dronů Šáhed a kritizoval "nerozhodnost svobodného světa" zakročit proti ruským útokům na Ukrajinu.
Vedení ukrajinských ozbrojených sil se setkalo s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Kyjev o tom dnes informoval na sociálních sítích bez uvedení data či místa setkání. Vyjádření české armády ČTK zjišťuje.
"Informovali jsme české kolegy o situaci na frontě, která je nadále složitá," uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb a připojil fotografii velitele ukrajinské armády Oleksandera Syrského s Řehkou. "Česká republika je věrným spojencem Ukrajiny a dala podnět k řadě zásadních iniciativ," dodala ukrajinská armáda s poděkováním Praze za podporu.
Ukrajinská metropole Kyjev už od brzkého rána čelí ruskému útoku bezpilotními letouny. Úřady zatím hlásí dva zraněné a několik dopadů trosek sestřelených dronů na domy, píše agentura Reuters.
Trosky sestřelených dronů dopadly v šesti částech města, poškodily obytné budovy a auta a způsobily požáry. Hasiči už oheň uhasili. Ve městě jsou slyšet i výbuchy a střelba, obyvatelé Kyjeva se mají schovat do krytů, píše server Ukrajinska pravda.
Případní partneři Zelených v budoucích volbách musí být pro pokračování všestranné pomoci Ukrajině, odmítat xenofobní a nenávistnou národoveckou politiku či být pro snižování vlivu oligarchů na politické rozhodování. Vyplývá to z podmínek, které formulovalo dosavadní předsednictvo strany a v úvodu dnešního sjezdu Zelených v Praze představila končící šéfka strany Magdalena Davis.
Desítky budov a pozemků napříč Finskem zkonfiskovaly tamní úřady těm ruským na základě verdiktu mezinárodního soudu v Haagu. Je mezi nimi pláž pro rekreaci diplomatů i centrum vědy a kultury. Moskva hodlá kroky rozporovat. Celý článek čtěte ZDE.
Ofenziva Rusů na Ukrajině v posledních dnech nepřinesla podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše zásadní změnu ve vývoji konfliktu. Situace se ale může vyhrotit v souvislosti s nasazením severokorejských mechanizovaných jednotek.
"Nicméně v tuto chvíli není vůbec jasné kde, v jakém početním stavu a v jakém složení budou jednotky severokorejských vojáků nasazeny," uvedl Petráš pro ČTK.
"Z úzce vojenského pohledu je otázkou, do jaké míry budou severokorejské jednotky schopny spolupracovat a vést koordinovanou činnost s jednotkami ruskými, a to na základě společného systému velení a řízení," uvedl Petráš. Předpokládá se podle něj, že vojenská technika a vybavení, které mají Severokorejci, je do značné míry kompatibilní s vybavením ruské armády, především pokud se jedná o lehké pěchotní zbraně a techniku mechanizovaných jednotek.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Noc na sobotu nebyla na Ukrajině klidná.
Útoky dronů čelilo několik oblastí, včetně hlavního města Kyjev, kde trosky dronů zasáhly rezideční budovy v místních oblastech Svjatošin a Solomjanské čtvrti. Při náletu utrpěl zranění jeden člověk, budovy mají rozbitá okna, poškozeno bylo několik automobilů.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
