Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Podle britského deníku The Telegraph dorazil do ruské Kurské oblasti, kde dnes v noci zahájily ukrajinské síly novou protiofenzivu, oblíbený generál ruského prezidenta Vladimira Putina Junus-bek Jevkurov. Má dohlížet na obranu Kurska.
Německý kancléř Olaf Scholz se podle poslance opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Rodericha Kiesewettera ještě před únorovými volbami chystá navštívit ruského prezidenta Vladimira Putina. Scholz Kiesewetterovo vyjádření označil za nemístné a za lež. Spolková vláda už také podle zpravodajské relace Tagesschau pohrozila právními kroky.
„Množí se náznaky, že spolkový kancléř Scholz před volbami 23. února odcestuje do Moskvy na setkání s Putinem,“ napsal Kiesewetter v sobotu na síti X. Zprávu, kvůli které nyní čelí rozsáhlé kritice, mezitím smazal.
„Je to lživé tvrzení. Něco takového není možné dělat, je to naprosto nemístné,“ řekl Scholz. Poznamenal, že takovéto nařčení je důvodem k pobouření.
Prodej nových osobních automobilů v Rusku se v loňském roce zvýšil o 47 procent na 1,55 milionu vozů. Informovaly o tom o víkendu ruské agentury s odvoláním na údaje ministerstva průmyslu a obchodu.
Ruský automobilový trh se tak dál zotavoval z útlumu, který zažil po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Zůstal však hluboko pod svými maximy. V roce 2008 prodej nových aut v Rusku dosáhl zhruba tří milionů, napsala agentura DPA.
Po zahájení ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022 zažil ruský automobilový sektor výrazný propad v důsledku západních sankcí a odchodu řady západních automobilek. Mezera vzniklá tímto odchodem uvolnila prostor čínským výrobcům, kteří tak ovládli velkou část ruského automobilového trhu.
Několik zdrojů informovalo, že ukrajinské ozbrojené síly zahájily novou protiofenzivu v Kurské oblasti. Postupují v několika směrech, situace je pro Rusy obtížná. „Dobrá zpráva, Rusko dostává, co si zaslouží,“ napsal na Telegramu vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajinská obrana v noci na dnešek sestřelila 61 ze 103 dronů, kterými na Ukrajinu zaútočili Rusové, uvedly podle agentury Reuters vzdušné síly bránící se země. Rusko nad svým územím sestřelilo stejný počet ukrajinských dronů, napsal web stanice BBC s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Na žádné straně nebyly hlášeny oběti.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že 42 ruských dronů se ztratilo, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje.
Rusko oznámilo, že přes noc zneškodnilo útočné bezpilotní letouny nad pěti ruskými regiony. Nad Rostovskou oblastí sestřelilo 37 dronů, nad Brjanskou 20, další dva nad Voroněžskou oblastí a po jednom nad Belgorodskou a Orelskou oblastí.
Fronta nyní dělí východoukrajinské město Toreck na polovinu, ruská a ukrajinská armáda tam spolu tvrdě bojují o každý dům. Rusko ve městě používá taktiku spálené země ve snaze zničit tamní infrastrukturu a zničit pozice ukrajinské armády, napsal dnes zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z ukrajinských velitelů.
Toreck je v Doněcké oblasti pro ukrajinské síly jedním z významných obranných bodů, o jeho obsazení se ruská strana intenzivně pokouší už od podzimu loňského roku. K městu se Rusové dostali v říjnu.
Rusko podle velitele, kterého nyní citovala Ukrajinská pravda, neustává v útočných operacích za použití dronů, čtyřkolek, motocyklů a značného množství munice. „Používají zde hodně prostředků, zejména útočných bezpilotních letounů. Nepřítel jimi páchá velké škody,“ uvedl.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se dnes setkala s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem v jeho rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach. Informuje o tom agentura Reuters. "Je to velmi vzrušující. Jsem tu s fantastickou ženou, italskou premiérkou," řekl Trump podle médií v Mar-a-Lago. "Opravdu vzala Evropu útokem," prohlásil.
Ačkoli nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti z jejich setkání, podle italských médií Meloniová plánovala s Trumpem hovořit o ruské válce na Ukrajině, obchodních otázkách, Blízkém východě a osudu italské novinářky Cecilie Saly zadržované v Teheránu. Kancelář italské premiérky odmítla obsah jednání blíže komentovat.
Ruské a severokorejské jednotky utrpěly v posledních dnech v ruské Kurské oblasti v boji s ukrajinskými silami těžké ztráty. V pravidelném večerním projevu to dnes prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura Reuters poznamenala, že Zelenskyj ztráty nepřátelských vojáků nijak neupřesnil.
"V bojích jen u jedné vesnice v Kurské oblasti, Machnovce, ztratila ruská armáda prapor severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů," řekl Zelenskyj s odkazem na zprávu ukrajinské armády. "To je hodně," dodal. Reuters uvedl, že Zelenskyj nesdělil konkrétní bilanci a že velikost praporu se v různých případech liší, i tak ho ale tvoří několik stovek vojáků.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
