Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
Rusům proniknout hlouběji do Pokrovsku pomohla hustá mlha, uvádí BBC. Ruští váleční blogeři zveřejnili video, na kterém v mlze po silnici jedou vojáci na motocyklech, v osobním autě s odmontovanými dveřmi, na korbě dodávek nebo jdou pěšky. Podle BBC vzniklo na jižním předměstí Pokrovsku na dálnici vedoucí z města Selydove.
Několik dnů mlha omezila viditelnost natolik, že nebylo možné provádět letecký průzkum, řekl ukrajinský operátor dronu s přezdívkou Husa. Rusové se podle něho „opovážili“ při útoku použít i kolonu aut, kterou by za běžných podmínek okamžitě zlikvidovaly ukrajinské drony. Většina města je nyní podle Husy v takzvané šedé zóně, kterou plně nekontroluje ani jedna ze stran. „Můžeme držet pozice v jedné budově, ale nepřítel může být v té další. Snaží se nám dostat za záda,“ popsal.
Obrazem: Ukázka dronové techniky ukrajinské armády v Charkovské oblasti
Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
Ukrajinské jednotky se stáhly z pěti vesnic v severovýchodní části Záporožské oblasti na východ od města Huljajpole, aby ušetřily lidské síly, uvedlo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Rusové v této části fronty podnikají intenzivní dělostřelecké útoky, infiltrují se na území ovládané Ukrajinci a zničili prakticky všechny jejich úkryty a opevnění.
Prezident Zelenskyj připustil, že nejvíce pozornosti je nyní potřeba v okolí Pokrovsku a v Záporožské oblasti, kde Rusové zvyšují počet i rozsah útoků. „Situace je tam složitá zejména kvůli počasí, které nahrává útokům,“ uvedl. Situace v Kupjansku je podle něho o něco snazší, ukrajinští vojáci tam již několik týdnů dosahují výsledků.
Vedení ukrajinské armády oznámilo zásah rafinérie v Orsku na Urale, která vyrábí benzin, naftu nebo letecké palivo. Podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. V podniku po dronovém útoku vypukl požár.
Soud v ruském Petrohradu dnes znovu poslal do vězení pouliční zpěvačku, 18letou Dianu Loginovovou, vystupující pod uměleckým jménem Naoko. Stejný trest uložil i kytaristovi jejich skupiny Stoptajm Alexandru Orlovovi. Informuje o tom server Meduza. Hudebníci se dostali do problémů se zákonem, když na veřejnosti hráli písničky, které vadí současnému ruskému režimu.
Loginovové i Orlovovi soud udělil 13denní trest za organizaci nepovoleného shromáždění. Loginovové teprve v pondělí skončil stejně dlouhý trest, na svobodu ale vůbec propuštěna nebyla a rovnou byla odvezena na policejní stanici. V případě Orlova justiční orgány postupovaly obdobně.
Moskva připravuje odvetná opatření v reakci na to, že Evropská komise minulý týden zpřísnila vízová pravidla pro občany Ruské federace. Dnes to podle agentury TASS řekl náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij. EU přestala ruským občanům vydávat víza pro opakovaný vstup.
„Na jakékoliv kroky, které vůči nám nejsou přátelské, přijde adekvátní odpověď,“ řekl Ljubinskij. Dodal, že Rusko nemusí zavést vůči občanům zemí EU stejná opatření, a analyzuje, jak nová pravidla budou fungovat v praxi. „Budeme reagovat v závislosti na míře šílenství odehrávajícího se kolem víz,“ tvrdil Ljubinskij.
Dolní komora ruského parlamentu dnes ve druhém a třetím závěrečném čtení schválila zákon, který zpřísňuje tresty za sabotáž. Snižuje mimo jiné věk trestní odpovědnosti za sabotážní trestné činy na 14 let, podobně jako to už platí v případě terorismu. Nový zákon také podle ruského serveru RBK počítá s tresty doživotního vězení pro osoby, které podněcují k sabotáži nezletilé.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
Ruská vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal na ruském území vymáhat rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů, pokud nebyly založeny na mezinárodních dohodách s účastí Ruska či rezolucích Rady bezpečnosti OSN. V praxi se tak již děje, ale podle expertů by opora v zákoně neškodila, zejména pokud jde o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu či potenciálního zvláštního tribunálu pro Ukrajinu, uvedl ruský list Kommersant na svém webu. Předlohu v pondělí schválila legislativní komise ruské vlády.
Nálet ukrajinských dronů na Saratov poškodil civilní infrastrukturu, napsal na telegramu gubernátor ruského regionu Roman Busargin. V Saratovu hoří rafinérie, píše ukrajinská agentura Unian s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Ukrajinské úřady informovaly o nejméně dvou obětech ruských útoků a o několika zraněných.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
