Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.
Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. „Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země,“ řekl Orbán v podcastu mluvčího své strany Fidesz. Dodal, že „my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně“.
Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil dnes předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí mohl převzít osobně.
Dalšími dvěma finalisty byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli.
Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) dnes na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.
Lipavský zveřejnil fotografie, jak vypadá česká ambasáda v Moskvě po činu vandalů. „Každý stát musí zajistit ochranu diplomatů a bezpečnost zastupitelských úřadů. Tento útok je nepřijatelný,“ napsal šéf české diplomacie.
Česko-ruské vztahy jsou zejména kvůli pokračující válce na Ukrajině už několik let na bodu mrazu.
Rusko zatím nebude hodnotit nedělní parlamentní volby v Moldavsku, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Obvinil také úřady v Kišiněvě, že Moldavanům v Rusku bránily se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS).
Peskov řekl, že vyjadřovat se k volbám v Moldavsku považuje za předčasné. „Nejprve by se v tom měli vyznat sami Moldavané,“ uvedl a bez dalších podrobností dodal, že některé politické síly hovoří o možných porušeních volebních pravidel.
Rusko nepotřebuje válku s nikým a Evropa si ji nemůže dovolit, napsal dnes na platformě telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v současnosti působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Konflikt je ovšem stále možný a mohl by přerůst ve válku s použitím zbraní hromadného ničení, uvedl Medveděv, který je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu, radikálními vyjádřeními a opakovaným vyhrožováním atomovou válkou.
Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla dnes bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.
Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.
Rusko neuspělo ve snaze o destabilizaci Moldavska, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na vítězství proevropské Strany akce a solidarity (PAS) v moldavských parlamentních volbách. Informují o tom agentury.
„Rusku se nepodařilo destabilizovat Moldavsko navzdory obrovským výdajům, obrovským zdrojům, které vydalo na to, aby ho podkopalo a zkorumpovalo všechno, co se dá,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím videospojení na bezpečnostní konferenci ve Varšavě.
Předseda Evropské rady António Costa se snaží získat podporu členských států EU pro zefektivnění přijímání nových členů Evropské unie a prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.
Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od rozvědky. V neděli zdůraznil, že je proto důležité, aby západní sankce tvrdě dopadly na ruskou flotilu tankerů.
Čtyři lidé zemřeli při dronových útocích v Moskevské a Belgorodské oblasti, oznámili dnes gubernátoři těchto dvou ruských regionů. Ukrajinská armáda v noci na dnešek zřejmě jednou nebo více střelami zaútočila na závod vyrábějící elektroniku v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informovaly různé ukrajinské telegramové kanály, ruská strana to zatím nepotvrdila ani nevyvrátila.
Ruské oblastní město Belgorod se načas ocitlo bez elektřiny po ukrajinském útoku na místní teplárnu, informovala nejprve místní média. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov potvrdil problémy s dodávkami elektřiny po útoku na infrastrukturu. Později informoval o dvou raněných při ukrajinském ostřelování města, které se nachází na západě Ruska, asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
