Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po kritice slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur, nyní nově podřízených prokuratuře, uvedla to agentura Reuters. O den dříve ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal protesty v ulicích Kyjeva a dalších velkých ukrajinských měst i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU. Zelenskyj nyní oznámil, že předloží parlamentu nový zákon.
Ruská a ukrajinská delegace přijely do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů, uvedly tiskové agentury.
Ukrajinskou delegaci, která přijela do Turecka na jednání se zástupci Ruska, dnes v Ankaře přijal prezident Recep Tayyip Erdogan. Jednalo se o možné čtyřstranné schůzce prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska v zájmu ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Poslanec za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o poslancově smrti. Upozornil na to dnes server BBC News, jehož zprávu převzala i další média.
„Byl nemocen, vážně nemocen. Nemoc se ukázala být silnější,“ řekl Volodin o Tarasenkově skonu hned poté, co Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala kontroverzní zákon o postihu za vyhledávání extremistického obsahu na internetu.
Ze záznamů dumy o činnosti poslance však vyplývá, že Tarasenko v den své smrti hlasoval desetkrát pro a jednou proti. Mimo jiné podpořil zákon o vypovězení úmluvy o mokřadech a ve třech čteních hlasoval pro návrh zákona, který umožňuje manželkám vojáků zabitých ve válce proti Ukrajině používat jejich vozidla, dokud se nevyřídí dědictví.
Na Ukrajině policie zadržela administrátora jednoho z největších ruskojazyčných webů sloužících kybernetické kriminalitě, uvedl Europol.
Komplexní servisní podporu tanků Leopard 2A4 bude mít na starosti německá společnost Rheinmetall Landsysteme. Ministerstvo obrany ČR plánuje v létě uzavřít s firmou sedmiletou smlouvu, výše byla stanovena až na 6,16 miliardy korun bez DPH. Částka ale nemusí být vyčerpána, bude záležet na skutečných potřebách armády. Ministryně Jana Černochová (ODS) dnes se zakázkou seznámila vládu.
Firma Rheinmetall tanky české armádě dodává. Zajistí servisní podporu, opravy nebo dodávky náhradních dílů. Do servisu postupně zapojí firmy českého obranného průmyslu.
Německé tanky Leopard 2A4 nahrazují v české armádě stroje sovětské výroby T-72, které nyní podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště. Obsahem smlouvy jsou servisní podpora, technicko-logistická a postprodukční podpora, opravy přímo vyměnitelných dílů či dodávky náhradních dílů a školení.
Ruská delegace dnes odpoledne přiletěla do Istanbulu, kde bude jednat s ukrajinskými zástupci, oznámila ruská státní agentura TASS. Ukrajinská diplomatická výprava se podle agentury Reuters po cestě zastavila v Ankaře na bilaterální jednání s tureckými činiteli. Třetí kolo přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem je v Istanbulu naplánováno na večer. Očekává se, že rozhovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Německá vláda schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů, informovali ministři obrany a hospodářství Boris Pistorius a Katherina Reicheová. Podle Pistoriuse by nemělo smysl poskytnout armádě více peněz, kdyby je nemohla rychle a účinně využít.
„Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci Pistorius. V návrhu zákona se píše o ohrožení Ruskem, kvůli kterému je nutné zlepšit obranyschopnost bundeswehru. Bezpečnost země přitom nesmí podle předkladatelů zákona trpět kvůli příliš dlouhým výběrovým či povolovacím řízením.
Zákon, který ještě musejí schválit poslanci, mimo jiné zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, které se týkají německé armády. I přímé zadávání má být v budoucnu rychlejší a častější. „Potřebujeme více vojenského vybavení a potřebujeme ho rychleji,“ řekla k tomu ministryně hospodářství Reicheová.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou o kontroverzní reformě protikorupčních orgánů Ukrajiny. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianco šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Lipavský.
Schválení zákona, který kritizovala i Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.
Třetí kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je v tureckém Istanbulu naplánováno na dnešní večer. Očekává se, že hovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Ruská delegace odletěla z Moskvy do Istanbulu na třetí kolo jednání, napsala TASS dopoledne s odvoláním na svůj zdroj. Očekává se, že setkání začne kolem 19:00 ve čtvrti Beşiktaş, v paláci Çiragan, píše Ukrinform s odvoláním na administrativu tureckého prezidenta a připomíná, že na stejném místě se na začátku června konalo předchozí, tedy druhé kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. První přímé setkání po více než třech letech se konalo v polovině května v paláci Dolmabahçe.
Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení plnohodnotné války, kterou Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Hlavním výsledkem byly výměny zajatců a těl padlých vojáků.
Ruský resort obrany nejprve hlásil sestřelení 51 ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony v době od 21:00 do 23:40 moskevského času (20:00 až 22:40 SELČ). Ráno oznámil likvidaci 33 ukrajinských dronů nad šesti oblastmi v období od 23:40 do sedmé hodiny ranní. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Ruská služba stanice BBC nicméně upozornila na informace některých ruských regionálních činitelů. Podle gubernátora Rostovské oblasti Jurije Sljusara byli zraněni tři lidé při útoku v Novočerkassku, kde vypuklo několik požárů a kde čtyři auta poškodily trosky sestřelených dronů. O odrážení dronových úderů informovali také představitelé v Tulské nebo Nižegorodské oblasti, kde zatím nejsou dostupné zprávy o obětech ani škodách.
Francie vyzvala Ukrajinu, aby zrušila omezení nezávislosti dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. „Ještě není pozdě se v této věci vrátit zpět,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. „V této záležitosti budeme nesmírně ostražití,“ dodal.
Ukrajinský parlament ve středu schválil zákon, podle kterého protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) budou podléhat generálnímu prokurátorovi. Právní norma, kterou kritizuje Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Válka na Ukrajině a další konflikty ukazují, že ani síla zkušeností druhé světové války nedokázala lidstvo od konfliktů nadlouho odradit, řekl prezident Petr Pavel v Hirošimě.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila nad šesti ruskými regiony 33 ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina pak ohlásila ruské dronové údery v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, napsal list Ukrajinska pravda.
Již v úterý večer zasáhl ruský dron v Charkovské oblasti obec Velykyj Burluk, která se nachází nedaleko hranic s Ruskem. Při útoku utrpěla zranění jedna žena. Úder vyvolal požár na místním trhu, který se rozšířil na 500 metrů čtverečních. (ČTK)
V Dněpropetrovské oblasti se terčem ruského vzdušného útoku stalo průmyslové město Kryvyj Rih, rodiště prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf vojenské správy této oblasti Serhij Lysak na síti Telegram napsal, že obrana sice zlikvidovala osm ruských dronů, i tak ale město ohlásilo zásahy.
„Částečně byl zničen dům a čtyři další byly poškozeny,“ uvedl Lysak. Ve městě po úderech také vypukl požár, který zachvátil nevyužívanou budovu, firmu a stavbu se solárními panely. „Poškozen byl i průmyslový objekt,“ dodal.
Rusko tvrdí, že v noci nad šesti regiony zničilo 33 ukrajinských dronů. Ukrajina hlásí ruské dronové údery v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.
Dobré ráno, drazí čtenáři. I dnes vás budeme informovat o dění na Ukrajině.
Ukrajina v úterý přišla o první ze stíhacích letounů Mirage 2000, které Ruskem napadené zemi dodala Francie. Důvodem havárie byla technická závada během mise, pilot se stihl včas katapultovat. Informovaly o tom v noci na dnešek agentury Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření ukrajinského letectva a prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Bohužel jsme přišli o jeden bojový letoun. Velmi výkonný francouzský stroj, jednu z našich stíhaček Mirage,“ uvedl dnes brzy ráno úřad ukrajinského prezidenta. „Pilotovi se podařilo katapultovat, (letadlo) nebylo sestřeleno Rusy,“ dodal Zelenskyj.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
