Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, dění k Ukrajině budeme online sledovat zase brzy od rána. Dobrou noc.
Předseda parlamentu autonomního Čečenska Magomed Daudov „po poradě s hlavou republiky Ramzanem Kadyrovem odstoupil z funkce“, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Daudova před poslanci. Daudov, který patřil k nejbližším Kadyrovovým spolupracovníkům, odchází na pozadí fám o nemoci čečenského vládce, poznamenal server BBC News, podle kterého je Daudov pokládán za možného Kadyrovova nástupce.
Daudova, který řídil republikový sněm devět let, vystřídal Šaid Žamaldajev, napsal Kommersant s odvoláním na Kadyrovovo vyjádření. Připomněl, že sedmdesátník Žamaldajev býval poradcem Kadyrovova otce.
Čína je mezi zhruba stovkou ze 160 delegací, které zatím nepotvrdily účast na mírové konferenci o Ukrajině, kterou pořádá v polovině června Švýcarsko, řekla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Zhruba polovina zemí, které účast na konferenci u švýcarského Lucernu potvrdily, leží mimo Evropu. Jde o státy z Asie, Latinské Ameriky či Afriky, řekla Amherdová, podle které se však seznam účastníků může na poslední chvíli změnit.
Pozvánku na konferenci nedostalo podle švýcarské diplomacie Rusko. Účast Číny však experti považují za důležitou, protože Peking patří k nejbližším spojencům Ruska. Západní politici už dříve Čínu vyzvali, aby využila svého vlivu na Moskvu, a pomohla tak zastavit válku na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.
Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.
Finsko chce mít možnost povolat na hranici s Ruskem příslušníky armádních záloh. Počítá s tím návrh zákona, který připravila ministerstva obrany a vnitra. Povolání rezervistů má představovat rychlou reakci na možné krize na hranici, napsal dnes web stanice Yle. Finsko loni svou hranici s Ruskem uzavřelo kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl, kteří se snažili do Finska z východu dostat. Finské úřady to považují za uměle vyvolaný migrační proud a hybridní hrozbu.
Pokud bude změna zákona schválena, umožní povolat na hranici s Ruskem zhruba jedno procento příslušníků armádních záloh, kterých je zhruba 900.000.
„Chceme zaručit, že Finsko bude mít dostatek lidí na dohled a správu hranice nezávisle na tom, jak vážná bude situace,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen.
Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území.
„Ve skutečnosti jsou pouze na okraji a my ve vesnici stále držíme své pozice. Rusy odtud vyháníme každý den. A každý den se vracejí a znovu se pokoušejí tady uchytit. Ale dosud držíme většinu území obce,“ tvrdí podle listu Ukrajinska pravda poručík Serhij Skibčyk. Ten je mluvčím 65. brigády, která obec brání. Tyto informace podle listu potvrzuje i zpravodajský kanál DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie.
Dnes Jourová představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Nejméně dva mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na infrastrukturu ve městě Dnipro, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Počet zraněných se upřesňuje, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka a na ukrajinské ozbrojené síly. Ty podle deníku hlásily, že protivzdušná obrana sestřelila poblíž Dnipra řízenou leteckou raketu Ch-59.
Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Uvedla to v rozhovoru s ČTK.
Jourová dnes představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Estonský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje použít ruský majetek, zmrazený v této pobaltské zemi na základě mezinárodních sankcí, na nápravu škod způsobených Ukrajině válkou. Pro zákon hlasovalo 65 poslanců, proti byli tři, uvedl server Delfi.ee. Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko před více než dvěma lety, Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi patří k předním spojencům Ukrajiny.
Stát pomůže 430 Ukrajincům s dočasnou ochranou v Česku s dobrovolným návratem do vlasti. Pilotní program asistence dnes schválila vláda, naplánován je na půl roku od letošního června do listopadu. Pro 400 z uprchlíků stát zajistí autobusovou jízdenku z ČR do nejbližšího místa pobytu na Ukrajině. U zbylých 30 osob v komplikovaném zdravotním stavu se počítá s individuální asistencí a zajištěním zdravotní dopravní služby. Projekt nemá žádnou souvislost s brannou povinností Ukrajinců, ale slouží lidem, kteří se chtějí vrátit domů například ze zdravotních či rodinných důvodů, sdělilo ČTK ministerstvo vnitra. O schválení programu informoval po jednání kabinetu ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. Podle agentury Belga se odložení návštěv týká také Belgie.
Ukrajinský generální štáb odpoledne na facebooku uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili útoky ruských sil v oblasti Vovčansku a částečně nepřátelské jednotky z města vytlačili. Boje podle něj pokračují na severním a severozápadním okraji obce. Boje hlásí i na dalších místech frontové linie.
Americká vláda poskytne další dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu, oznámil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury AP jde o střednědobou a dlouhodobou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi už déle než dva roky. Blinken nicméně prohlásil, že nové peníze přinesou Kyjevu zbraně okamžitě.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se k prohlášení Ruska nevyjádřil. Mluvčí ukrajinské armády ráno uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na výhodnější pozice u obcí Vovčansk a Lukjanci, aby zabránili svým ztrátám.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území. Obdobně se Moskva vyjádřila ohledně obcí Lukjanci a Hlyboke, které leží v Charkovské oblasti u hranic s Ruskem a jsou od sebe vzdáleny několik kilometrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. „Volodymyr Zelenskyj dal pokyn odložit všechny mezinárodní akce s jeho účastí naplánované na nadcházející dny a vypracovat nové termíny. Děkujeme našim partnerům za pochopení,“ napsal Nykyforov na konci facebookového příspěvku, kde zmiňuje situaci v Charkovské oblasti a informuje o vyslání vojenských posil do regionu.
Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
Přečtěte si celý článek o rozhovoru s prezidentem Pavlem pro britskou televizi Sky News.
Zástupci členských zemi EU se dnes v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta.
Dnešní dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně, nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.
Náčelník policie ve Vovčansku Oleksij Charkivskyj dnes zveřejnil na facebooku video, kde řekl, že Rusové obsazují pozice přímo v ulicích města a intenzivně se tam bojuje. „Situace je extrémně těžká,“ prohlásil policejní šéf, zatímco v pozadí byla slyšet střelba.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli složité situaci na Ukrajině zrušil cestu do Španělska a Portugalska plánovanou na tento týden, uvedla stanice CNN Portugal. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil. Podle zpravodajské televize naznačili diplomaté, že složitá situace na několika frontových liniích - hlavně v Charkovské oblasti - neumožňuje hlavě státu cestu do zahraničí, píše web RBK-Ukrajina. Ruská invazní vojska minulý týden obnovila pozemní ofenzivu a otevřela novou frontu na severu Charkovské oblasti.
Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW), který vyjádřil mínění, že aktivity invazních vojsk v tomto sektoru bojiště spíše odpovídají snaze vytvořit u hranic v regionu určitou nárazníkovou zónu, než proniknout hlouběji do Charkovské oblasti.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes vzkázal Ukrajincům, že za svobodu jejich země i jinde bojují nejen Spojené státy, ale i velká část světa. Prohlášení šéfa americké diplomacie se ale od jiných projevů podpory Kyjevu lišilo tím, že jej učinil na pódiu sklepního baru v ukrajinské metropoli, a to krátce předtím, než si s tamní kapelou zazpíval a zahrál na kytaru.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Zákon o podpoře bydlení, který má systémově řešit bytovou nouzi v Česku a pomoci k efektivnějšímu nastavení potřebných investic do bydlení, projedná na dnešním zasedání vláda. Kabinet by se měl zabývat i pilotním projektem programu pro asistovaný dobrovolný návrat uprchlíků, kteří pobývají v Česku po ruské invazi a chtějí se vrátit na Ukrajinu například z rodinných či zdravotních důvodů.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
