Prezident Petr Pavel o Ukrajině: Teď potřebujeme zastavit válku
Prezident Petr Pavel poskytl rozhovor britské televizi Sky News, kde se vyjádřil k současné situaci na Ukrajině. Zodpovídal dotazy ohledně pozdních dodávek pomoci, aktuální situace na frontě a výhledu do budoucnosti. Podle Pavla je teď potřeba zastavit válku.
Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
„Jsem si jist, že zdroje Evropy jsou společně se zdroji našich severoamerických spojenců dostatečné na to, aby podpořily Ukrajinu, aby vyhrála situaci na bojišti. S našimi dodávkami jsme velmi opatrní, pokud vždy vyhodnotíme riziko eskalace. Ukrajinci přicházejí o své životy, území a časem by mohli prohrát i válku,“ myslí si prezident.
Pavel také uvedl, že NATO nemůže vyslat vojáky na území Ukrajiny, protože země není jejím členem. „Nemůžeme bojovat pro Ukrajinu na Ukrajině, protože to by znamenalo okamžitý konflikt mezi NATO a Ruskem. Nikdo nechce, aby v Evropě nastal takový konflikt,“ uvedl Pavel.
„Musíme být realističtí“
Prezident si také nemyslí, že nyní je čas, kdy by se měla Ukrajina pokoušet stát členem Aliance. Nejprve je podle Pavla třeba se zaměřit na rekonstrukci země a na to, aby v ní nastal mír. Až tohle nastane, můžeme se bavit o potencionálním členství Ukrajiny, sdělil Pavel.
Promluvil také o případném vyjednávání. „Musíme být realističtí. Myslím, že by bylo naivní říct, že Ukrajina může v dohledné době obnovit plnou kontrolu nad svým územím. Rusko se nevzdá území, které nyní okupuje. To, co my teď potřebujeme, je zastavit válku a pak zahájit vyjednávání o budoucím uspořádání. Možná by tu mohl být nějaký kompromis, ale takový kompromis nemůže být učiněn bez Ukrajiny, Ruska a zemí, které by za dohodu ručily,“ myslí si.
Podle prezidenta Evropa není dost flexibilní v navyšování vojenské kapacity. „Stojíme před největšími riziky vůči naší bezpečnosti od druhé světové války. (…) Myslím, že musíme být mnohem více flexibilní, co se týče naší vlastní bezpečnosti, což samozřejmě na konci nepomůže jenom nám Evropanům, ale také Američanům, kteří v Evropě potřebují rovnocenného partnera, a ne závislého,“ ukončil Pavel.
Ruské ministerstvo obrany dnes v pravidelném hlášení hovoří o 67 zlikvidovaných bezpilotních letounech. Nad Brjanskou oblastí to bylo 24 dronů, nad Saratovskou oblastí 12, nad Rostovskou 11 a nad Volgogradskou devět, v dalších sedmi oblastech šlo o jeden či nejvýše dva drony. Ruské ministerstvo obrany ve svých ranních přehledech neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o zneškodněných dronech. Rezort obrany nehlásí ani škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.
V severoukrajinském Černihivu ruský dron explodoval vedle obytného domu. Tlaková vlna podle vedoucího městské vojenské správy Dmytra Bryžynského vyrazila výplně oken a dveří, poškodila automobily. Hořelo na plynovém potrubí. Podle ukrajinských záchranářů jsou zraněni tři lidé, jeden z nich skončil v nemocnici.
Nejméně sedm lidí zranil útok ruských dronů, který dnes v noci zasáhl obytný dům v ukrajinské Sumské oblasti. Uvedl to dnes šéf oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov.
Bezpilotní letouny podle Hryhorova zaútočily na výškový bytový dům ve městě Ochtyrka. Sedm lidí bylo převezeno do nemocnice, dva z nich zůstali v péči lékařů i po ošetření. Lidem z poničeného domu bylo nabídnuto náhradní ubytování, doplnil Hryhorov.
