Prezident Petr Pavel o Ukrajině: Teď potřebujeme zastavit válku
Prezident Petr Pavel poskytl rozhovor britské televizi Sky News, kde se vyjádřil k současné situaci na Ukrajině. Zodpovídal dotazy ohledně pozdních dodávek pomoci, aktuální situace na frontě a výhledu do budoucnosti. Podle Pavla je teď potřeba zastavit válku.
Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
„Jsem si jist, že zdroje Evropy jsou společně se zdroji našich severoamerických spojenců dostatečné na to, aby podpořily Ukrajinu, aby vyhrála situaci na bojišti. S našimi dodávkami jsme velmi opatrní, pokud vždy vyhodnotíme riziko eskalace. Ukrajinci přicházejí o své životy, území a časem by mohli prohrát i válku,“ myslí si prezident.
Pavel také uvedl, že NATO nemůže vyslat vojáky na území Ukrajiny, protože země není jejím členem. „Nemůžeme bojovat pro Ukrajinu na Ukrajině, protože to by znamenalo okamžitý konflikt mezi NATO a Ruskem. Nikdo nechce, aby v Evropě nastal takový konflikt,“ uvedl Pavel.
„Musíme být realističtí“
Prezident si také nemyslí, že nyní je čas, kdy by se měla Ukrajina pokoušet stát členem Aliance. Nejprve je podle Pavla třeba se zaměřit na rekonstrukci země a na to, aby v ní nastal mír. Až tohle nastane, můžeme se bavit o potencionálním členství Ukrajiny, sdělil Pavel.
Promluvil také o případném vyjednávání. „Musíme být realističtí. Myslím, že by bylo naivní říct, že Ukrajina může v dohledné době obnovit plnou kontrolu nad svým územím. Rusko se nevzdá území, které nyní okupuje. To, co my teď potřebujeme, je zastavit válku a pak zahájit vyjednávání o budoucím uspořádání. Možná by tu mohl být nějaký kompromis, ale takový kompromis nemůže být učiněn bez Ukrajiny, Ruska a zemí, které by za dohodu ručily,“ myslí si.
Podle prezidenta Evropa není dost flexibilní v navyšování vojenské kapacity. „Stojíme před největšími riziky vůči naší bezpečnosti od druhé světové války. (…) Myslím, že musíme být mnohem více flexibilní, co se týče naší vlastní bezpečnosti, což samozřejmě na konci nepomůže jenom nám Evropanům, ale také Američanům, kteří v Evropě potřebují rovnocenného partnera, a ne závislého,“ ukončil Pavel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
