Prezident Petr Pavel o Ukrajině: Teď potřebujeme zastavit válku
Prezident Petr Pavel poskytl rozhovor britské televizi Sky News, kde se vyjádřil k současné situaci na Ukrajině. Zodpovídal dotazy ohledně pozdních dodávek pomoci, aktuální situace na frontě a výhledu do budoucnosti. Podle Pavla je teď potřeba zastavit válku.
Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
„Jsem si jist, že zdroje Evropy jsou společně se zdroji našich severoamerických spojenců dostatečné na to, aby podpořily Ukrajinu, aby vyhrála situaci na bojišti. S našimi dodávkami jsme velmi opatrní, pokud vždy vyhodnotíme riziko eskalace. Ukrajinci přicházejí o své životy, území a časem by mohli prohrát i válku,“ myslí si prezident.
Pavel také uvedl, že NATO nemůže vyslat vojáky na území Ukrajiny, protože země není jejím členem. „Nemůžeme bojovat pro Ukrajinu na Ukrajině, protože to by znamenalo okamžitý konflikt mezi NATO a Ruskem. Nikdo nechce, aby v Evropě nastal takový konflikt,“ uvedl Pavel.
„Musíme být realističtí“
Prezident si také nemyslí, že nyní je čas, kdy by se měla Ukrajina pokoušet stát členem Aliance. Nejprve je podle Pavla třeba se zaměřit na rekonstrukci země a na to, aby v ní nastal mír. Až tohle nastane, můžeme se bavit o potencionálním členství Ukrajiny, sdělil Pavel.
Promluvil také o případném vyjednávání. „Musíme být realističtí. Myslím, že by bylo naivní říct, že Ukrajina může v dohledné době obnovit plnou kontrolu nad svým územím. Rusko se nevzdá území, které nyní okupuje. To, co my teď potřebujeme, je zastavit válku a pak zahájit vyjednávání o budoucím uspořádání. Možná by tu mohl být nějaký kompromis, ale takový kompromis nemůže být učiněn bez Ukrajiny, Ruska a zemí, které by za dohodu ručily,“ myslí si.
Podle prezidenta Evropa není dost flexibilní v navyšování vojenské kapacity. „Stojíme před největšími riziky vůči naší bezpečnosti od druhé světové války. (…) Myslím, že musíme být mnohem více flexibilní, co se týče naší vlastní bezpečnosti, což samozřejmě na konci nepomůže jenom nám Evropanům, ale také Američanům, kteří v Evropě potřebují rovnocenného partnera, a ne závislého,“ ukončil Pavel.
Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nový balík protiruských sankcí Evropské unie. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že podle jeho informací se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit. Slovenský premiér Robert Fico v červnu řekl, že Bratislava 18. balík sankcí nepodpoří. V pondělí uvedl, že si kvůli tomu telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
„To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené,“ uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. „Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností,“ uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. „Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste,“ uvedl Reesink.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.
