Politické špičky slaví výročí založení NATO. V čem se shodli Pavel a Čaputová?

„Evropa pro svou bezpečnost potřebuje Severní Ameriku. Spravedlivé sdílení břemene je zásadní. A Evropa investuje více. Mnohem více. V letošním roce bude většina spojenců NATO investovat do obrany minimálně dvě procenta svého HDP,“ řekl Stoltenberg. „Severní Amerika ale zároveň potřebuje Evropu. Evropští spojenci poskytují armádu světové třídy, rozsáhlé zpravodajské sítě a jedinečnou diplomatickou sílu,“ dodal s tím, že „prostřednictvím NATO mají Spojené státy více přátel a spojenců než kterákoli jiná velmoc“.

„Nevěřím jen v Ameriku. Stejně jako nevěřím jen v samotnou Evropu. Věřím dohromady v Ameriku a v Evropu. V NATO. Protože spolu jsme silnější a bezpečnější,“ prohlásil generální tajemník aliance.

Fiala v Blesku o munici pro Ukrajinu: V KLDR nenakupujeme. A proč pomoc řeší v „tajném“ režimu?

Dnešní ceremonie se v Bruselu odehrávala v takzvané Agoře, což je rozsáhlý zastřešený prostor propojující celý moderní komplex alianční centrály. Česko na oslavě i na jednání ministrů zahraničí v tyto dny v Bruselu zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.

„Pomáháme šířit mír a demokracii“

Takzvaná Severoatlantická smlouva byla podepsána ve Washingtonu 4. dubna 1949. Tento dokument, někdy podle místa podpisu nazývaný Washingtonská smlouva, byl nyní k vidění i na ceremonii v Bruselu. Do sídla NATO speciální exponát přivezli v úterý. Zakládající dokument NATO podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.

„Na začátku jsme měli 12 členů. Dnes je nás 32, takže musíme něco dělat správně,“ řekl během ceremonie Stoltenberg. „Pomohli jsme šířit mír, demokracii a prosperitu po celé Evropě. A dnes také slavíme významná výročí mnoha našich členů,“ dodal.

Dnešní ceremonie byla totiž zároveň připomínkou rozšíření aliance o nové členy. Česko vstoupilo do NATO s Polskem a Maďarskem v roce 1999, letos tedy slaví 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004, a Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později.

Pavel o bezpečnostní záruce i Rusku

Zástupci všech těchto zemí vystoupili během oslavy s krátkými zdravicemi, v nichž zejména zdůrazňovali jednotu Severoatlantické aliance a důležitost hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“. „Náš vstup do NATO v roce 1999 byl jasným signálem, že dlouholeté rozdělení evropského kontinentu končí. Byl to důležitý milník,“ uvedl Lipavský.

Prezident Petr Pavel na sociální síti X poznamenal, že se ukazuje, jak důležitou bezpečnostní zárukou pro Česko vlastně NATO je. „Dnes si připomínáme 75. výročí založení NATO. Už čtvrtstoletí je Česko aktivní a pevnou součástí Aliance, která nám poskytuje nejvyšší bezpečnostní záruky. Ruská agrese na Ukrajině nám každým dnem ukazuje, jak důležité naše členství v NATO a spolupráce s našimi aliančními partnery je – nejen pro naši bezpečnost, ale i svobodu.“

Na podobné vlně se vyjádřila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Nejmocnější a nejúspěšnější obranná aliance na světě chrání svobodu a demokracii, poskytuje bezpečí a podporuje prosperitu svých 32 členských zemí, včetně Slovenska. Jak ruská agrese proti našemu sousedovi Ukrajině pokračuje, NATO zůstává nenahraditelným pilířem evropského míru a bezpečnosti – silnější a připravenější než kdy předtím. „Jeden za všechny, všichni za jednoho“ je nejmocnější pouto představující náš společný závazek, závazek a čest.“ 

Bývalý československý a český prezident Václav Havel při podpisu protokolu o přistoupení k NATO podle Lipavského řekl: „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě“. Ruská agrese proti Ukrajině dává těmto slovům novou naléhavost, uvedl šéf české diplomacie. „Pro mou zemi je tento závazek stejně důležitý, jako byl před 25 lety,“ dodal.

Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.

„Fakticky se tyto vztahy dostaly na úroveň přímé konfrontace. Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.