Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí online k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.
Vánoce v ukrajinské armádě: Vojenský kaplan 65. mechanizované brigády (vpravo) slouží bohoslužbu pro pěší jednotku poblíž fronty v Záporožské oblasti.
„Poslední roky, tak ty nás opravdu nešetřily. Potýkali jsme se s pandemií, s rekordní inflací, s důsledky války na Ukrajině, války, která mimo jiné vedla k obrovské energetické krizi v celé Evropě,“ zmínil premiér Petr Fiala okrajově ve vánočním projevu.
Slovensko je podle ruského prezidenta Vladimira Putina připravené hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva proti tomu podle něj není. O prohlášení Putina, jehož země už téměř tři roky vede válku proti Ukrajině, dnes informovala agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu Interfax. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov předtím uvedl, že Moskva nevidí smysl ve slabém příměří, které by konflikt na Ukrajině jen zmrazilo, ale chce právně závaznou dohodu o trvalém míru, která by zajistila bezpečnost Ruska i jeho sousedů.
Slovenský premiér Robert Fico s Putinem jednal v neděli v Moskvě, když svou cestou do Ruska podnikl mezi představiteli západních zemí zcela výjimečný krok. Hovořili spolu o válce na Ukrajině a také dodávkách plynu. Postup Fica tvrdě kritizovaly slovenská opozice, Česko či Ukrajina.
Kyjev nechce prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu dál do zemí EU po 1. lednu. Mohl by o tom podle slov svých představitelů uvažovat jedině za podmínky, kdyby za něj Rusko dostalo zaplaceno až po válce. Putin dnes vyjádřil přesvědčení, že už není čas podepsat novou dohodu před koncem roku. Ceny plynu v Evropě podle něj porostou.
Finské úřady dnes převzaly kontrolu nad ruským tankerem plujícím z Ruska. Plavidlo plující pod vlajkou Cookových ostrovů podezírají v souvislosti se středečním poškozením podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem. Estonská a finská vláda se dnes podle agentury AP kvůli incidentu schází k mimořádným zasedáním.
Finské úřady uvedly, že pohraniční stráž, která velí v Baltském moři, vstoupila na palubu lodi Eagle S a odplula s ní do finských vod. „Z naší strany vyšetřujeme závažnou sabotáž,“ řekl šéf finského národního úřadu pro vyšetřování Robin Lardot. „Podle našich informací poškození způsobila kotva plavidla, která je předmětem vyšetřování,“ dodal Lardot.
Podle médií je loď považována za součást ruské „stínové flotily“, což jsou plavidla, která Rusko využívá jen neoficiálně, aby obešlo sankce a mohlo vyvážet například svou ropu. „V tuto chvíli předpokládáme, že jde o loď patřící ke stínové flotile,“ řekl podle deníku Financial Times zástupce finského celního úřadu.
Počet zraněných po ruském útoku na Nikopol v Dněpropetrovské oblasti vzrostl na osm. Čtyři ženy a dva muže ošetřili před převozem do nemocnice záchranáři a zdravotníci. Zraněné potvrdil i šéf vojenské správy oblasti na středovýchodní Ukrajině Serhij Lysak, podle něhož jsou zranění tří žen ve věku 39, 63, a 64 let vážná. „Je jim poskytována veškerá nezbytná lékařská péče,“ uvedl Lysak. Podle úřadů útok způsobil významné škody na nebytových prostorech.
„Potřebujeme konečné právní dohody, které stanoví všechny podmínky pro zajištění bezpečnosti Ruské federace a samozřejmě legitimní bezpečnostní zájmy našich sousedů,“ řekl dnes také ruský ministr zahraní Sergej Lavrov k možnému míru s Ukrajinou. Dodal, že Moskva chce, aby právní dokumenty byly navrženy v takovém duchu a zajistily „nemožnost porušení těchto dohod“.
Polský premiér Donald Tusk zkritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána. Vadí mu Orbánovo vyjádření, že ruský prezident Vladimir Putin je „čestný partner“, ke kterému došlo uprostřed masivního ruského raketového útoku na Ukrajinu během Vánoc.
Jakákoli mírová dohoda ohledně Ukrajiny musí garantovat bezpečnost Ruska. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj nevidí smysl ve slabém příměří, které by konflikt na Ukrajině jen zmrazilo, ale chce právně závaznou dohodu o trvalém míru, která by zajistila bezpečnost Ruska i jeho sousedů.
„Příměří je cesta nikam,“ řekl Lavrov a dodal, že Moskva by se obávala, že takovýto slabý klid zbraní by Západ jen využil ke znovuvyzbrojení Ukrajiny.
„26. prosince 1991 byl formálně rozpuštěn Svaz sovětských socialistických republik a vzniklo patnáct nezávislých států. Naděje, že to znamená konec Říše zla, nevydržela dlouho. Nástupnickým státem se stala Ruská federace...,“ připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
26. prosince 1991 byl formálně rozpuštěn Svaz sovětských socialistických republik a vzniklo patnáct nezávislých států. Naděje, že to znamená konec Říše zla, nevydržela dlouho. Nástupnickým státem se stala Ruská federace… pic.twitter.com/4cdZVxnBXJ
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) December 26, 2024
Ruský dronový útok na tržiště ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti zranil 6 osob, uvedla Státní pohotovostní služba Ukrajiny.
Rusko už od počátku války, kterou rozpoutalo 24. února 2022, v napadené zemi přišlo o 20 971 bezpilotních letounů, vyplývá ze statistiky, kterou každé ráno aktualizuje generální štáb ukrajinské armády. Ta dále mimo jiné uvádí, že z boje bylo za dobu války vyřazeno 780.860 vojáků bojujících na straně Ruska, z toho 1540 během uplynulého dne.
Rusko už také přišlo o 9630 tanků, 19.933 obrněných bojových vozidel, 32.180 dalších vozidel a cisternových vozů, 21.357 dělostřeleckých systémů, 1256 salvových raketometů, 1031 systémů protivzdušné obrany, 369 letounů, 329 vrtulníků, 28 lodí a jednu ponorku, tvrdí ukrajinská armáda. Údaje žádné ze stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Ukrajina během noci na dnešek sestřelila 20 ze 31 dronů, které na sousední zemi vyslalo Rusko. Oznámila to dnes protivzdušná obrana země, která se brání ruské agresi. Zbylých 11 nezasáhlo své cíle díky aktivní činnosti ukrajinské armády, stojí v prohlášení.
Aktuální snímek z fronty u Pokrovsku v Doněcké oblasti.
Ruská tajná služba FSB podle agentury TASS tvrdí, že zabránila sérii pokusů o atentáty na vysoce postavené zástupce ministerstva obrany v Moskvě a členy jejich rodin. Za přípravou těchto akcí prý stála ukrajinská tajná služba SBU. Kvůli případu byli zadrženi čtyři ruští občané.
FSB uvedla, že terčem útoků se měli stát vysoce postavení činitelé rezortu obrany, kteří se podílejí na „speciální vojenské operaci“. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu, kterou vede už dva roky a deset měsíců.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americký prezident Joe Biden po rozsáhlém ruském útoku na ukrajinskou energetickou soustavu během vánočních svátků nařídil ministerstvu obrany Spojených států, aby pokračovalo v navyšování zbrojních dodávek Ukrajině.
„Cílem tohoto nehorázného útoku bylo odříznout ukrajinský lid od přístupu k teplu a elektřině v zimním období a ohrozit bezpečnost rozvodné sítě,“ upozornil odcházející prezident v prohlášení.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
