Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.
Ruská firma Lukoil by měla příští měsíc obnovit dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedly zdroje Reuters.
Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání zprávy o dodávkách íránských zbraní označil za „ošklivou propagandu“ s cílem zakrýt západní vojenskou pomoc Izraeli.
Ruská armáda svými útoky zničila všechny teplárny, které teplem zásobovaly Charkov, druhé největší město na Ukrajině. Dnes to podle serveru RBK Ukrajina řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zničené teplárny nahradí mobilní kotelny.
„Zaměřili jsme se na Charkov a Charkovskou oblast, protože Rusové fakticky zničili všechny teplárny, které byly v okolí Charkova a zásobovaly ho,“ řekl Šmyhal. „Dodáváme malé mobilní kotelny o výkonu jeden megawatt, které instalují místní úřady,“ dodal. Podobné technologie se podle něho budou používat i v jiných místech, kde byla v důsledku ruských útoků poničena energetická infrastruktura.
Ruská armáda často podniká bombové, dronové a dělostřelecké útoky na energetickou infrastrukturu v Charkovské oblasti, ale i na průmyslové zóny a obytné domy. Letos v dubnu starosta Charkova Ihor Terechov řekl, že poničená je prakticky veškerá energetická infrastruktura města. Bylo kvůli tomu nutné předčasně ukončit topnou sezonu. Charkov leží na severu Ukrajiny jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem.
Soud ve městě Dubna v Moskevské oblasti v pondělí potrestal inženýra pracujícího v tamní zbrojovce třemi lety odnětí svobody za protiválečné nápisy na štítcích u klíčů. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda s odvoláním na lidskoprávní projekt OVD-Info.
Sergej Krasjuk podle vyšetřovatelů letos v zimě napsal na štítky ke klíčům od schránek, ve kterých si zaměstnanci zamykají telefony, hesla jako „Sláva Ukrajině“, „Ukrajina zvítězí“ a „Putin je zloděj“. Když pracovníci nápisy objevili, nařídil šéf závodní ostrahy podnik evakuovat. Kvůli tomu zbrojovce Raduga, specializující se na výrobu raketových systémů a podobné techniky, údajně vznikly škody ve výši 237.000 rublů (59.150 korun).
Soud shledal Krasjuka vinným z diskreditace armády, která měla za následek překážky v práci. OVD-Info uvádí, že na základě stejného obvinění ruská justice od začátku války na Ukrajině stíhala celkem osm lidí. Kvůli svým protiválečným postojům se stalo předmětem trestního stíhání nejméně 1033 lidí.
Nynější velitel ruského vojenského letectva generál Sergej Kobylaš vydal osobně rozkaz k červencovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na Kobylaše, který byl tehdy velitelem dálkového letectva, tedy strategických bombardérů, vydal letos v březnu kvůli útokům na civilní cíle zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).
„Úřad generálního prokurátora společně s vyšetřovateli tajné služby SBU zjistili jednoho ze spolupachatelů válečného zločinu. Je to generálporučík ruských ozbrojených sil, bývalý velitel dálkového letectva, nyní velitel vojenských vzdušných sil a zástupce velitele vzdušných a vesmírných sil Ruské federace,“ řekl Kostin novinářům během návštěvy kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, kam dorazil spolu s prokurátorem ICC Karimem Khanem. Kostinův popis ruského velitele se podle BBC vztahuje jedině na generála Kobylaše.
Nemocnici zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, vypuštěná z bombardéru Tu-95MS. Ruská střela poničila jednu z budov specializované dětské nemocnice Ochmatdyt, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 34 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.
Spojené státy se podle Putina snaží vyprovokovat nové závody ve zbrojení, v Asii a Tichomoří se chystají rozmístit střely krátkého a středního doletu.
Severní Korea plánuje navýšit počet jaderných zbraní v reakci na společná vojenská cvičení Jižní Korey a Spojených států. Podle agentur to dnes prohlásil severokorejský vůdce Kim Čong-Un. Izolovaná země podle něj čelí ze strany Soulu, Washingtonu a jejich spojenců nejrůznějším hrozbám.
Severní Korea za poslední dva roky výrazně zvýšila počet raketových testů a prohloubila vojenskou spolupráci s Ruskem, které od roku 2022 vede vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který byl dříve ministrem obrany, dnes prohlásil, že jednání s Kyjevem je nemožné, dokud ukrajinští vojáci budou na ruské půdě. "Dokud je nevyženeme z našeho území, pochopitelně nemůže být o žádném jednání s nimi (Ukrajinci) ani řeči," prohlásil v televizi Rossija 24. Šojgu obvinil ukrajinskou armádu, že se pokusila dobýt Kurskou jadernou elektrárnu, aby "uskutečnila jaderný teror", ale to se nestalo.
Rusové podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera sice dosáhli dílčího postupu, ale neovládli město Pokrovsk, které se jeví hlavním cílem ruské ofenzívy na východě Ukrajiny. Ta se ruské agresi brání už déle než dva a půl roku.
Ruské jednotky postoupily u několika obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl dnes projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Dobytí dalších míst ve východoukrajinském Donbasu oznámilo také ruské ministerstvo obrany.
Při jednom z útoků dronů začalo podle ruských úřadů hořet 11. a 12. poschodí výškové obytné budovy v oblasti města Ramenskoje vzdáleného asi 50 kilometrů od Moskvy. Poškozené byty úřady slíbily opravit.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila 38 ze 46 ruských dronů, z nichž tři mířily mimo ukrajinský vzdušný prostor; jeden do Ruska a dva do okupované části Luhanské oblasti. Kromě toho Rusové odpálili na Ukrajinu jednu raketu Iskander-M a protiradarovou střelu Ch-31P. V Čerkasech ruský dron zranil dva lidi, uvedl šéf oblastní správy Ihor Taburec. Čerkasy leží v centrální části Ukrajiny, asi 200 kilometrů od Kyjeva.
Další záběry z Moskvy.
💥 Very festive atmosphere in Moscow region! pic.twitter.com/dR0yUJ1xbU
— MAKS 24 🇺🇦👀 (@Maks_NAFO_FELLA) September 10, 2024
Podle prohlášení ministerstva bylo 72 dronů zničeno nad Brjanskou oblastí, která leží u hranic s Ukrajinou, a celkem 20 nad Moskevskou oblastí. Další sestřely provedla protivzdušná obrana nad Kurskou, Tulskou, Belgorodskou, Kalužskou, Voroněžskou, Lipeckou a Orelskou oblastí.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 144 ukrajinských bezpilotních prostředků, které útočily na devět ruských regionů. Podle agentur to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Útok ukrajinských dronů na druhé největší moskevské letiště Domodedovo zachytily kamery.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 10, 2024
For the first time, Ukrainian drones are striking Domodedovo International Airport in Moscow.
It’s the second-largest airport in Moscow after Sheremetyevo Airport.pic.twitter.com/3bLayJsykz
Na 60 dronů zlikvidovala protivzdušná obrana v Brjanské a Lipecké oblasti na jihozápadě země poblíž hranic s Ukrajinou. Ukrajinské drony podle Ruska útočily i v Tulské oblasti, kde trosky jednoho z nich zasáhly ropný a energetický podnik. Podle místních představitelů citovaných agenturou TASS se útok obešel bez zranění a neohrozil provoz zařízení.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při jednom z dronových útoků mířících dnes v noci na Moskvu zemřela žena a další člověk byl zraněn. V oblasti města Ramenskoje vzplála část rezidenční budovy, informovaly ruské úřady. Ruská protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala nejméně 15 ukrajinských dronů útočících na metropoli a z preventivních důvodů byl omezen provoz na moskevských letištích, informovala agentura Reuters.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
