Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko a Čína požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby v pátek hlasovala o návrhu rezoluce, která by o šest měsíců oddálila plánované obnovení sankcí proti Íránu. Podle agentury Reuters to uvedly diplomatické zdroje. Pozastavené sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu mají začít znovu platit v sobotu 27. září.
Blackout v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně trvá již třetí den po úderu na elektrickou síť.
„Tato situace vytváří kritické podmínky, které ohrožují bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i dalších evropských zemí,“ uvedla společnost Energoatom.
Německý kancléř Friedrich Merz prosazuje, aby EU uvolnila 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv. Peníze by podle něj měly pomoct Ukrajině financovat její válečné úsilí.
Americký prezident Donald Trump požádal svého tureckého kokegu Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. Před jejich dnešní schůzkou v Bílém domě také uvedl, že spolu budou jednat o obchodu a dodávkách amerických zbraní, například stíhaček F-16 nebo F-35, informovala agentura Reuters. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.
Polsko se stává největším odběratelem dronů z Tchaj-wanu. Směřuje do něj 60 procent tchajwanských bezpilotních letadel, což je více než do Spojených států. Varšava kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu rychle posiluje armádu a zároveň se snaží omezit závislost na součástkách z Číny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo práce. Podle jeho dat příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že teď v ČR pracuje 169.000 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by si lidé v Kremlu hledat kryt, vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Moskvy v rozhovoru se serverem Axios. Na civilisty ale podle něj ukrajinská armáda útočit nebude.
„Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl Zelenskyj. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.
Americké vzdušné síly identifikovaly a zachytily čtyři ruské vojenské letouny v blízkosti Aljašky, oznámilo dnes podle agentury AP Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Společné velitelství Kanady a Spojených států amerických o podobném incidentu informovalo od začátku roku už devětkrát, podobná aktivita je podle něj běžná. Ruské letouny nenarušily americký ani kanadský vzdušný prostor.
Dva ruské bombardéry Tu-95 a dvě stíhačky Su-35 vlétly podle NORAD ve středu do aljašského Identifikačního pásma protivzdušné obrany. Devět amerických letounů ruské stroje nejprve identifikovalo a následně zachytilo.
Polský premiér Donald Tusk varoval před iluzemi ohledně změny postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské invazi na Ukrajinu. Šéf Bílého domu v úterý navzdory svým dřívějším vyjádřením prohlásil, že Ukrajina by mohla s podporou Evropské unie a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila ve válce s Ruskem a že by možná mohla zajít i dál.
„Za tímto překvapivým optimismem se ukrývá oznámení menší zaangažovanosti Spojených států a přehození odpovědnosti za ukončení války (na Ukrajině) na Evropu,“ napsal dnes Tusk na sociální síti X. „Lepší pravda než iluze,“ dodal.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle dnešní zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.
Policie na Vysočině vyšetřuje 13 Ukrajinců, kteří se přiznali k zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou v České republice. Do Česka se nepřestěhovali, přijížděli sem jen pro peníze. Policii řekli, že je to u jejich spoluobčanů běžná praxe. Neoprávněně získali více než 2,5 milionu korun, necelou desetinu peněz policie zajistila, uvedla dnes policejní mluvčí Dana Čírtková. ČTK požádala o vyjádření ministerstvo vnitra.
Slovenský premiér Robert Fico nechce, aby jeho země ukončila dovoz ruských energií jen jako výsledek ideologického rozhodnutí. Dodávky surovin z Ruska má za bezpečné a tlak na jejich ukončení Fico dnes před novináři označil za snahu nahradit ruský plyn dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Evropská unie chce nákupy energií z Ruska omezit a následně zcela zastavit, americký prezident Donald Trump zase dříve vyzval země NATO, aby nekupovaly ropu z Ruska.
Moldavský oligarcha Vladimir Plahotniuc dnes přicestoval s eskortou na letiště v Kišiněvě. Byl vyhoštěn z Řecka, kde ho v červenci zatkli kvůli obvinění z podílu na vytunelování moldavských bank. O Plahotniukově příletu informovala agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na kišiněvském letišti. Plahotniuc byl na útěku od roku 2019. Je podezřelý z korupce a z ovlivňování moldavské politiky ve prospěch Ruska. Do vlasti jej deportovali jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Moldavsku.
Ředitelka muzea v estonském městě Narva byla v nepřítomnosti odsouzena v Rusku k deseti letům vězení. O rozsudku dnes informoval server Mediazona. Připomněl, že na zdi muzea bývá na hlavní ruský svátek 9. května vyvěšen plakát s nápisem v angličtině, který označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. Nápis mohou vidět i obyvatelé ruského města Ivangorod, které se nachází na protějším břehu řeky Narva.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila během noci ruský bombardér Su-34, který klouzavými bombami útočil na oblastní město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, tvrdí ukrajinské letectvo. O osudu posádky se nezmínilo.
Podle specializovaného portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky během války Ruska proti Ukrajině, přišlo ruské letectvo dosud o 32 zničených a pět poškozených Su-34 a jeden modernizovaný Su-34M, který pravděpodobně omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard dnes řekl, že dánská vláda pořídí nové prostředky na „detekci a neutralizaci dronů“. Vláda podle něj také navrhne zákon, který umožní majitelům infrastruktury drony sestřelovat. „Cílem tohoto typu hybridního útoku je zasévat strach, rozdělovat nás a zastrašovat,“ dodal ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukázal, jak se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
I met with President of France @EmmanuelMacron.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 24, 2025
We discussed strengthening Ukraine’s air defense, the escalation by Russia against European countries, and the cases of detected drones in Poland, Romania, and Denmark, as well as fighter jets in Estonia. A swift response and… pic.twitter.com/yViEiPGlTG
Prezident Petr Pavel v projevu na Harvardské univerzitě zmínil pomoc více než 400 000 ukrajinským uprchlíkům, podporu Ukrajině na jejím území a také protiruské sankce. „Byli jsme také mezi prvními, kdo po invazi v únoru 2022 poskytli Ukrajině pomoc. Česko téměř okamžitě vyprázdnilo své vojenské sklady, aby dodalo naléhavě potřebné vybavení, včetně těžké výzbroje,“ uvedl.
Ukrajina a Sýrie formálně obnovily diplomatické vztahy, oznámil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se na okraj Valného shromáždění OSN setkal se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou. Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Damaškem v červnu 2022 poté, co vláda tehdejšího syrského vůdce Bašára Asada uznala nezávislost dvou proruských útvarů na východě Ukrajiny.
V rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů velkorážové munice, uvedl v noci na dnešek SELČ český prezident Petr Pavel během přednášky na Harvardově univerzitě ve Spojených státech. Začátkem září český premiér Petr Fiala řekl, že letos Ukrajina díky této iniciativě dostala 1,1 milionu kusů velkorážové munice.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
