Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině opět přineseme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Obrazem: Dělníci kopou nové zákopy, instalují dračí zuby při výstavbě nových obranných pozic ukrajinské armády v blízkosti ruských hranic v Charkovské oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU Illju Vitjuka, vyplývá z dekretu, který dnes zveřejnila Zelenského kancelář. Ukrajinská média minulý měsíc uvedla, že Vitjukova manželka loni koupila luxusní byt v centru Kyjeva.
Na Slovensku je terčem nových amerických sankcí společnost Carovilli Trading, s.r.o. Podle webu ministerstva financí USA tato firma nakupuje počítačové vybavení a software a přeprodává je společnostem v Rusku. „Během pouhých několika měsíců v roce 2023 Carovilli poslala přes 350 dodávek elektroniky, včetně elektronických modulů, tištěných obvodů a mikroprocesorů“ ruské společnosti Compliga, která je dodavatelem IT produktů a zařízení a elektroniky, uvádí americké ministerstvo financí.
Spojené státy dnes obvinily Rusko z porušování úmluvy o chemických zbraních. Podle Washingtonu Rusové proti ukrajinským vojákům nasadili dusivou látku chlorpikrin i chemické prostředky k potlačování nepokojů, informovala agentura Reuters.
„Použití těchto chemických látek není ojedinělým incidentem a je pravděpodobně vedeno snahou ruských sil vytlačit ukrajinské síly z opevněných pozic a dosáhnout taktických zisků na bojišti,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Spojené státy dnes uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Podle agentury Reuters souvisejí hlavně s ruskou válkou proti Ukrajině a jsou namířeny proti obcházení předchozích západních sankcí, například prostřednictvím čínských subjektů. Sankce vyhlášené ministerstvem financí se tak vztahují i na 20 firem se sídlem v Číně a v Hongkongu a rovněž zahrnují téměř 60 subjektů v Rusku, Ázerbájdžánu, Belgii, Turecku, Spojených arabských emirátech a na Slovensku, které jsou viněny z toho, že Moskvě umožňují „pořizovat si zoufale potřebnou technologii a vybavení ze zahraničí“.
„Ministerstvo financí soustavně varovalo, že společnosti budou čelit významným důsledkům za poskytování materiální podpory ruské válce a USA je (sankce) dnes uvalují na téměř 300 cílů,“ uvedla v prohlášení šéfka resortu Janet Yellenová.
„Pokračujeme v práci na prvním celosvětovém mírovém summitu, který má potenciál zahájit cestu ke spravedlivému míru. Spolupracujeme na něm se švýcarskou stranou,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
„Dnes jsme se dohodli na posledních podrobnostech a budeme i nadále neúnavně pracovat na tom, aby se summitu zúčastnilo co nejvíce vedoucích představitelů a zemí. Jde o zásadní věc. Svět je schopen zastavit jakéhokoli agresora. Pokud bude svět pracovat společně a podle pravidel globální většiny, žádná agrese nebude schopna takovému globálnímu tlaku odolat,“ říká prezident.
„Společně musíme donutit Rusko k uzavření míru. V nadcházejících týdnech nás čeká mnoho práce, včetně práce za zavřenými dveřmi s partnery, abychom zajistili, že summit bude skutečně smysluplný,“ dodal.
Obrazem: Devastace Časiv Jaru v Doněcké oblasti. Město duchů připomíná Bachmut a Avdijivku, o něž se rovněž sváděly těžké boje. Nyní se Rusové snaží prolomit frontu zde.
„SBU doručila oznámení o podezření sankcionovanému metropolitovi Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu ze Záporoží, který vyvolával náboženskou nenávist,“ informuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). Kněz nenávistně hovořil soukromě i v bohoslužbách, podporoval ruskou agresi. „Duchovní také zveřejňoval provokativní příspěvky na svém osobním telegramovém kanálu, kde urážel náboženské cítění představitelů jiných náboženství. Tímto způsobem podkopával společensko-politickou situaci v přífrontovém regionu ve prospěch agresorské země.“
Zástupci médií dostanou přístup do kuloárů Verchovné rady – jednokomorového ukrajinského parlamentu – aby mohli pokrýt její práci během plenárních zasedání, slíbil šéf parlamentního aparátu Vjačeslav Štučnyj podle zpravodaje agentury Ukrinform.
Do jisté míry to bude přístup omezený: „Vracíme se k praxi, kterou jsme měli v době pandemie koronaviru. Během zasedání Verchovné rady bude moci v budově pobývat 20–30 zástupců médií. Novináři již požádali o akreditaci. Jsme připraveni na další akreditace,“ řekl Štučnyj. Dříve mělo parlamemtní akreditaci přes 4000 žurnalistů, teď se budou muset omezit na ty nejdůvěryhodnější. „Máme rizika, která jsou každý měsíc potvrzena příslušnými dopisy od speciálních služeb,“ vysvětlil omezení předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.
Za válečného stavu byla řada demokratických procesů ukrajinského státu omezena, což kritizuje opozice.
V Moskvě dnes začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Na akci pořádané ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC.
Na výstavě, která bude otevřená jeden měsíc v památníku druhé světové války v západní části Moskvy, jsou vystaveny také střelné zbraně či vojenské dokumenty.
Rusko kritizuje dodávky západních zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu a považuje je za důkaz přímého zapojení NATO do konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň opakovaně prohlásil, že západní vojenské dodávky Kyjevu průběh konfliktu nezmění a nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů.
Levicoví extremisté zřejmě provedli žhářský útok na zahradní domek Armina Pappergera, generálního ředitele německé zbrojovky Rheinmetall, v Hermannsburgu v Dolním Sasku. V dopise na platformě Indymedia se neznámí pachatelé k činu přihlásili: „V noci z 28. na 29. dubna 2024 jsme zapálili zahradní kůlnu Armina Pappergera na jeho pozemku,“ píše se v něm podle Bildu. Důvod: Firma hromadí „různé staré typy obrněné techniky“, „které by nyní mohla prodat na Ukrajinu spolu s municí a se značným ziskem. (...) Rheinmetall vyrábí a vraždí nejen v národním měřítku“.
Rusko dnes oznámilo, že jeho armáda zasáhla štáb operačního velení jižního uskupení ukrajinských ozbrojených sil. Uvedlo to ministerstvo obrany v Moskvě v hlášení o vývoji války proti Ukrajině; Kyjev zprávu nekomentoval.
Podle Moskvy byl štáb zasažen při nasazení „operačního a taktického letectva, raketových sil a dělostřelectva“. Další informace ministerstvo o útoku nezveřejnilo, ale uvedlo, že ruské síly zlepšují své pozice na celé frontě.
Tvrzení válčících stran nelze nezávisle ověřit.
„Muž, který byl 29. dubna zraněn při raketovém útoku, bohužel na následky zranění v nemocnici zemřel...,“ hlásí na telegramu šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. „Počet obětí válečného zločinu spáchaného nepřítelem na civilním obyvatelstvu v Oděse dne 29. 4. 2024 se tak zvýšil na 6 osob. Upřímnou soustrast rodině a přátelům zemřelých.“
Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova ruské řízené letecké bomby KAB zasáhly osobní auto a dům v obci Zoločiv v Bohoduchivském okrese na severozápad od Charkova. O životy přišli muž a žena ve věku 64 a 38 let, kteří byli v autě v místě úderu bomby. Dva senioři jsou ve vážném stavu v nemocnici. Mezi dalšími čtyřmi zraněnými je 11leté dítě. Zničeny byly administrativní stavby, budova banky, jeden soukromý dům a 20 aut, uvedl později Syněhubov. Zoločiv se nachází několik desítek kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice.
Za poslední den ztratil protivník 1120 lidí, 5 tanků, 21 obrněných vozidel, 7 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
„K udržení požadovaného tempa ofenzivy (...) je nutné zvýšit množství a kvalitu zbraní a vojenské techniky dodávané vojskům,“ řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle telegramového kanálu ministerstva obrany.
Šojgu podle resortu obrany jednal s vojenskými veliteli, přičemž mu zprávu o situaci na bojišti podal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který je za operaci na Ukrajině odpovědný. Při jednání se mluvilo také o „zefektivnění práce armádních opravárenských jednotek“ na frontě i mimo ni.
Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony. V Rjazaňské oblasti drony útočily na rafinérii, vypukl tam požár.
RBK Ukrajina uvádí, že podle svědků se první výbuchy z areálu rjazaňské rafinérie ozvaly kolem 02:00 místního času (03:00 SELČ) a následně vypukl rozsáhlý požár. Ve stejnou dobu úřady vydaly výstrahu před drony.
Rjazaňská rafinérie, která je největším podnikem tohoto druhu firmy Rosněfť a sedmým největším závodem v Rusku, se terčem útoku stala i 13. března. Podle agentury Reuters byla Rosněfť tehdy donucena odstavit v rafinérii dvě poškozené jednotky na rafinaci ropy. Hlavní část produkce z tohoto podniku ruský ropný gigant vyváží.
V noci vypukl požár v ruské Rjazanské oblasti, dronový útok hlásí také Voroněžská oblast, informuje server Kyiv Independent.
Dobré ráno, tři lidé zahynuli a další tři utrpěli zranění při ruském vzdušném útoku na jihoukrajinské město Oděsa. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Invazní armáda podle něj zaútočila na přístavní město balistickými střelami a poškodila civilní infrastrukturu. Další podrobnosti nesdělil.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
