Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli už se online reportáž kolem dění na Ukrajině odmlčí. Pokračuje opět ráno, přejeme klidnou noc.
„Od spuštění ukrajinského humanitárního koridoru se Ukrajině podařilo vyvézt 45 milionů tun nákladu (především zemědělských produktů),“ hlásí ukrajinské zastoupení při OSN. „V rámci programu Obilí z Ukrajiny naše země poskytla obilí Somálsku, Etiopii, Keni, Mosambiku, Nigérii, Súdánu a dalším státům.“
Na Radě bezpečnosti se zrovna diskutovala bezpečnostní situace Afriky.
Další zatýkání mezi ruskými „siloviky“: Ruská média informovala o zadržení Vladimira Vertěleckého z ministerstva obrany, kde má na starosti obranné zakázky.
Vyšetřovatelé uvedli, že ho viní ze zneužití pravomocí. Konkrétně z toho, že v roce 2022 schválil v rámci státní zakázky nedokončenou práci, kvůli čemuž vznikla státu škoda ve výši přes 70 milionů rublů (kolem 18 milionů korun).
Několik stovek lidí dorazilo do horní části Václavského náměstí v Praze na shromáždění evropských stran sdružených ve frakci Identita a demokracie (ID). Mítink pořádalo české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jako hlavní akci své závěrečné kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Předseda Tomio Okamura v projevu kritizoval českou vládu i Evropskou unii kvůli jejich podpoře Ukrajiny nebo postoji k migraci, po něm promluvili zástupci spřízněných evropských stran.
Na Václavské náměstí dorazili i odpůrci SPD a příznivci Ukrajiny. Policisté zajistili tři lidi, které podezírá z přestupku - pokoušeli se házet vajíčka na Okamuru během jeho projevu.
Veteráni i civilisté pokládají květiny ke spontánnímu památníku vojákům padlým ve válce s Ruskem na náměstí Nezávislosti ("majdanu") v Kyjevě.
Igor Sečin, generální ředitel ruské státem kontrolované ropné společnosti Rosněfť, zaslal dopis ruskému premiérovi Michailu Mišustinovi, v němž žádá Kreml o schválení daňových úlev na kompenzaci nákladů na prevenci útoků dronů na ropné rafinerie společnosti.
Hlavním tématem neformálního zasedání ministrů zahraničí NATO v ČR bude Ukrajina. Bude to příprava na summit ve Washingtonu, bez formálních závěrů a programu. Prezident Pavel ministry uvítá na Pražském hradě, oznámilo ministerstvo zahraničí.
Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského zuří teď nejprudší boje na kurachovském a pokrovském frontovém úseku v Doněcké oblasti a v okolí Kupjansku na východě Charkovské oblasti.
Syrskyj podle agentury Reuters také na sociálních sítích uvedl, že ruská vojska ve městě Vovčansk, tedy jednom z klíčových bojišť na severu Charkovské oblasti, zabředla do pouličních bojů a utrpěla těžké ztráty.
Gubernátor Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska nařídil na hranici s okupovanou částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny zřídit pětikilometrovou „zvláštní zónu“. V ní má platit podobný režim jako dříve v pohraničním pásmu, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na gubernátorovo nové nařízení.
Během dnešní vlny útoků v Charkovské oblasti došlo ke zranění osoby v obci Dergači. Počet obětí přímo v Charkově a Ljubotynu se vyšplhal na sedm.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko jmenoval generálmajora Pavla Muravejku náčelníkem generálního štábu a prvním náměstkem ministra obrany. Oznámila to dnes státní agentura Belta. Muravejka loni na podzim, kdy byl tajemníkem státní rady, vyhrožoval, že Bělorusko má právo silou svých zbraní prorazit si skrz Litvu koridor až k moři. Reagoval tím na sankce, které Litva uvalila na vývoz běloruských hnojiv, napsal opoziční server Naša Niva.
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádaly dnešní ruské útoky na Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Ruská armáda na toto druhé největší ukrajinské město zaútočila alespoň 15krát, uvedl v příspěvku na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
„V důsledku útoku na Charkov podle předběžných údajů zahynuli čtyři lidé. Zjišťuje se, kde jsou další dva,“ napsal Syněhubov.
O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinský generální štáb odhadl ruské ztráty za uplynulých 24 hodin na 1330 vojáků, 11 tanků, 27 obrněných vozidel, 40 děl a 45 dronů. Od začátku invaze v únoru 2022 tak Rusko přišlo podle Ukrajiny o téměř půl milionu mužů (497.700), tisíce tanků, obrněnců, děl, stovky letadel a vrtulníků i desítky lodí.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně prověřit z nezávislých zdrojů. Ani Moskva, ani Kyjev o svých vlastních ztrátách neinformují.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax tvrdí, že protivzdušná obrana během noci sestřelila nad Belgorodskou oblastí, hraničící s Ukrajinou, 32 střel vypálených z raketometu RM-70 Vampire české výroby a tři střely z raketometu Vilcha ukrajinské konstrukce. Ostřelování si podle dřívějšího vyjádření gubernátora nevyžádalo oběti ani raněné.
V Rusku zatkli dalšího vysoce postaveného generála, tentokrát náčelníka hlavní správy komunikací ozbrojených sil generálporučíka Vadima Šamarina. Ten je současně zástupcem náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Oznámil to dnes na svém webu list Kommersant. Nejmenovaný zdroj z justice deníku řekl, že generál je podezřelý z machinací a že po domovní prohlídce byl předveden k výslechu k vojenským vyšetřovatelům federální kriminální ústředny.
Ruské jednotky postoupily u města Časiv Jar v Donbasu na východě Ukrajiny, konkrétně v obci Kliščijivka, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky zpravodajského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě.
Dobytí Kliščijivky uskupením ruských vojsk Jih ohlásilo ruské ministerstvo obrany už ve středu. O den dříve o ovládnutí obce psali ruští prováleční blogeři. Nicméně ukrajinské velení ještě ve středu ráno v přehledu situace na bojišti tvrdilo, že i přes pokračující ruské útoky u vsi mají ukrajinští vojáci situaci pod kontrolou.
Lotyšsko se rozhodlo věnovat skoro 6,5 milionu dolarů na rozvoj ukrajinské infrastruktury. Částku věnuje tento rok, příští rok počítá s podobnou částkou.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinští vojáci, kterým se podaří zničit ruskou bojovou techniku, budou mít nárok na dovolenou navíc. Tento týden to schválila vláda. Systém má fungovat tak, že čím cennější techniku vojáci zneškodní, tím více volna dostanou, píše internetový portál ukrajinské televize Kanal 24.
Pět dalších dnů nad rámec obvyklé dovolené bude za zničení letadla nebo lodi. Čtyři dny volna armáda dá vojákům, kteří zničí protiletadlový raketový systém, vrtulník nebo radarový systém protivzdušné obrany, tři dny za tank, bojové vozidlo pěchoty nebo sestřelení těžkého bezpilotního letounu dlouhého doletu nebo rakety. Jeden den volna navíc se bude vojákům počítat, pokud zničí lehký bezpilotní letoun s doletem do 70 kilometrů.
Velitel vojenského útvaru může rozhodnout o tom, že dovolenou navíc si mohou vzít i další až tři vojáci, kteří se podíleli na zničení nepřátelské vojenské techniky.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
