Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, jsme rádi, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme klidnou noc.
Obrazem: Ruští vojáci na Ukrajině. Ruské ministerstvo nespecifikovalo, kde a co dělají.
V Rusku zemřel vojenský velitel Konstantin Nagajko, který se podle Kyjeva v říjnu 2023 podílel na útoku na ukrajinskou ves Hroza. Podle ukrajinských médií o tom informovala vojenská rozvědka (HUR). V Hroze zemřelo 59 lidí, kteří přišli na smuteční shromáždění. Nagajko začátkem ledna utrpěl zranění při výbuchu ve městě Šuja v Ivanovské oblasti.
Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že „zemřel kapitán Konstantin Nagajko ..., válečný zločinec, který se podílel na útocích balistickými raketami proti území Ukrajiny, zejména na vraždě 59 civilních obyvatel v obci Hroza v Charkovské oblasti“. HUR poznamenala, že po lednovém výbuchu ruští chirurgové Nagajkovi nepomohli a že „Ukrajinci se dočkají odplaty za každý válečný zločin, který proti nim byl spáchán“.
Jedna mladá dívka zemřela a deset dalších lidí utrpělo zranění při ostřelování centra města Makijivka v Ruskem obsazené části ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to její šéf Denis Pušilin.
Podle agentury TASS Pušilin řekl, že ukrajinská armáda „si pro úder na centrum Makijivky vybrala vrchol víkendu“. Uvedl, že ve městě dopadly úlomky sestřelené rakety a poničily obytné domy a 15 automobilů. Pušilin přikázal „poskytnout potřebnou pomoc poškozeným a vyměnit rozbitá skla v oknech - v nadcházejících dnech bude mrznout“.
Ruské drony v noci na dnešek útočily na Kyjev a Kyjevskou oblast. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily obytné domy a auta. Jinde také hořela tráva. Podle úřadů se nikomu nic nestalo. V severoukrajinské Sumské oblasti po dronovém útoku shořel rodinný domek.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko nad ukrajinské území poslalo 139 dronů. Protivzdušná obrana jich 67 sestřelila, dalších 71 se ztratilo zřejmě v důsledku použití prostředků elektronického boje.
V ruském Rostově na Donu se podle místních telegramových kanálů v noci na dnešek ozvalo nejméně pět výbuchů, píše ruskojazyčný servis BBC. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar později uvedl, že při dronovém útoku bylo poškozeno 14 obytných domů a záchranáři evakuovali 68 lidí. Rozbila se skla v oknech, v jednom z domů je poničené plynové potrubí. BBC uvádí, že lidé se v komentářích na sociálních sítích u oficiálního příspěvku o následcích útoku ptali na to, proč nefungovaly výstražné systémy, a také se zajímali o dostupnost krytů.
Šlo o první rozsáhlý útok na Rostov na Donu od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu, kvůli kterému bylo nutné evakuovat lidi. V září 2023 se v centru města nedaleko sídla správy Jižního vojenského okruhu zřítil dron. Poškozeny byly tehdy okolní budovy a automobily.
Drony útočily rovněž na stanici přečerpávající ropu u vesnice Čertkovo na západě Rostovské oblasti. Zda na ní vznikly nějaké škody, není jasné. Podle úřadů se nikomu nic nestalo.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se v USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi, uvedlo MZV.
„Dosáhli jsme cíle, o který jsme tak dlouho usilovali. Nyní je vše jen v našich rukou,“ řekl litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiunas na tiskové konferenci, když dnes trojice baltských států v souladu s plánem ukončila elektrické připojení k Rusku.
Jako první se odpojila Litva, kterou po hodině v 9:00 místního času (8:00 SEČ) následovaly Lotyšsko a Estonsko.
„Silné zabezpečení má vždy mnoho prvků a na každém z nich záleží. Ukrajina má jedny z největších strategických surovinových rezerv v Evropě a ochrana Ukrajiny znamená také ochranu těchto zdrojů. Zdroje, které mohou posílit buď náš stát a naše partnery - nebo Rusko a jeho spojence,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Uran, titanové a manganové rudy, prvky vzácných zemin, lithium, zemní plyn a desítky dalších zdrojů, které utvářejí geopolitiku,“ vypočítal Zelenskyj a zmínil, že to hlouběji probral s reportéry agentury Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
téměř tři a půl desetiletí po vyhlášení nezávislosti na tehdejším Sovětském svazu dnes Estonsko, Lotyšsko a Litva ukončí elektrické připojení k Rusku a Bělorusku. Odpojí se od sítě BRELL, která je dědictvím Sovětského svazu, a 24 hodin budou fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie, čemuž bude ve Vilniusu přihlížet i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, uvedla agentura AP.
„Jedná se o fyzické odpojení od posledního zbývajícího prvku naší závislosti na ruském a běloruském energetickém systému,“ sdělil již dříve AP litevský prezident Gitanas Nausėda.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
