Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním večerním poselství informoval, že ukrajinské síly v ruské Kurské oblasti postoupily až o tři kilometry. Převzaly rovněž kontrolu nad dalšími dvěma osadami, cituje Zelenského agentura Reuters.
Poblíž severní hranice Ukrajiny, v běloruské Gomelské oblasti, se podle tvrzení ukrajinského ministerstva nacházejí tanky, dělostřelectvo, systémy protivzdušné obrany a ženijního vybavení. Ministerstvo proto vyzvalo odpovědné činitele v Minsku, aby „pod tlakem Moskvy nedělali tragické chyby pro vlastní zemi“ a stáhli vojska do přiměřené vzdálenosti od společné hranice. Kyjev současně zdůraznil, že neplánuje žádné nepřátelské akce proti běloruskému lidu.
Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle kterého jsou na hranicích i běloruské síly pro speciální operace. Ukrajina také varovala, že vojenská cvičení v pohraniční oblasti představují hrozbu pro globální bezpečnost kvůli blízkosti černobylské jaderné elektrárny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval obchodní vztahy Indie s Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj používá peníze z prodeje ropy a plynu k financování války na Ukrajině a okrádá svůj lid, který chudne a neuvědomuje si to, protože Putin ovládá média i všechny sociální sítě, tvrdí Zelenskyj.
„Jste nezávislá země, je to vaše vláda,“ řekl Zelenskyj indickým novinářům s tím, že Kyjev nemůže vyvinout na Dillí žádný tlak. Novináře ale požádal, aby přemýšleli, co by se dalo udělat pro zastavení toku peněz, který posiluje ruské ozbrojené síly.
Dojemný moment prožila po roce od smrti svého syna matka zesnulého ukrajinského stíhače Andrije Pilščykova. Lilija Oleksandrivna si mohla sednout do letounu, po jehož pilotování Andrij tolik toužil. Celý článěk čtěte ZDE
Média přinesla satelitní snímek požáru v ropném skladu v Proletarsku v ruské Rostovské oblasti. Oheň tam po přesném úderu ukrajinské armády hoří už osm dní a nedaří se ho dostat pod kontrolu.
Radio Liberty: Satellite image of the fire at the oil depot in Proletarsk, in the Rostov region of Russia
— NEXTA (@nexta_tv) August 25, 2024
The fire has been burning for 8 days and has not been extinguished. The image shows three centers from which the smoke is spreading. pic.twitter.com/iUfcDMFqNO
Kontroverzní ukrajinský poslanec Artem Dmytruk uprchl 25. srpna ze země poté, co byl obviněn z napadení vojáka a strážce zákona, oznámila generální prokuratura.
Ukrajina usiluje o mír, ale ne za cenu toho, že se vzdá svého území, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání se zástupci indických médií. „Když se řekne diplomacie, jsem pro, ale rád bych viděl konkrétní kroky, které nebudou na úkor 30 % našeho státu a nebudou na úkor našeho obyvatelstva. Pokud takový plán existuje, jsme pro,“ řekl Zelenskyj.
Papež František dnes vyslovil obavy, že by na Ukrajině mohla být po schválení zákona namířeného proti ruské pravoslavné církvi omezena svoboda vyznání. Hlava katolické církve to podle médií řekla při dnešním poledním kázání. Papež úřady vyzval, aby nezakazovaly činnost žádných křesťanských církví. Na církve se nešahá, uvedl v pasáži kázání věnované Ukrajině.
Ukrajinský parlament tento týden schválil zákon, který zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších náboženských organizací napojených na moskevský patriarchát. Zákon pak v sobotu podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého norma posílí nezávislost Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s indickými novináři uvedl, že v současnosti se vyjednává o druhém summitu o dosažení míru na Ukrajině se Saúdskou Arábií, Katarem, Tureckem a Švýcarskem. Zelenskyj podle doufá, že se mu podaří najít hostitele mezi zeměmi takzvaného globálního jihu, a řekl, že by podpořil návrh uspořádat druhý summit v Indii. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
„Ale chci být upřímný, a platí to nejen pro Indii, ale pro každý stát, který by se kladně vyjádřil k pořádání druhého summitu. My nebudeme moci uspořádat mírový summit v zemi, která se dosud nepřipojila k prohlášení mírového summitu,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který sdílel na sociálních sítích.
Pět civilistů přišlo o život a dalších 13 utrpělo zranění, když ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Rakitnoje v ruské Belgorodské oblasti. Dnes to na síti Telegram napsal Vjačeslav Gladkov, který je gubernátorem tohoto regionu u hranic s Ukrajinou. Další člověk podle Gladkova zahynul při útoku dronu v obci Solovjovka.
Mezi zraněnými z vesnice Rakitnoje jsou tři děti nebo mladiství. Zraněno bylo podle Gladkova 13 lidí, v těžkém stavu je šest z nich. Na jednotce intenzivní péče leží v kritickém stavu 16letá dívka.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Charkovské oblasti
Jsou hlášeni 4 mrtví a 13 zraněných při ruských úderech v Sumské oblasti 24. srpna. Bezpečnostní situace v Sumské oblasti se stala napjatější v souvislosti se zahájením přeshraničního vpádu Ukrajiny do sousední Kurské oblasti.
Na sociálních sítích se objevilo video nově zajatých ruských vojáků, kteří žádají Vladimira Putina, aby je vyměnil za ukrajinské obránce Mariupolu. V Kurské oblasti Ukrajina zajala v posledních týdnech stovky Rusů.
🫡 New captured Russians ask Putin to exchange them for the defenders of Mariupol and Azovstal, - 225th OSHB pic.twitter.com/cbMiStvWYW
— MAKS 24 🇺🇦👀 (@Maks_NAFO_FELLA) August 25, 2024
Útok, jenž poničil hotel a sousední budovu, nastal "uprostřed noci". "Na místě pracují policie a záchranáři. Odklízejí se trosky," uvedl Filaškin.
Kramatorsk a nedaleký Slovjansk jsou jedna z posledních velkých měst na Donbase, nad nimiž má kontrolu Kyjev.
Kramatorsk se nachází asi 20 kilometrů západně od frontové linie, píše AFP. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je toto město, které mělo před válkou kolem 150.000 obyvatel, terčem opakovaných útoků ruských sil.
Dva novináři utrpěli zranění a třetí zmizel pod troskami hotelu ve východoukrajinském městě Kramatorsk, který v noci na dnešek zasáhla ruská střela. Informovala o tom dnes agentura AFP, která se odvolává na místní úřady. Podle nich šlo o novináře z Ukrajiny, Spojených států a Británie.
"Hotel ve městě (Kramatorsk) se stal terčem útoku. Dva lidé byli zraněni a třetí je pod sutinami," napsal na síti Telegram šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. "Jsou to novináři, občané Ukrajiny, USA a Británie," sdělil Filaškin, aniž upřesnil, kdo z nich se pohřešuje.
Vladimiru Putinovi by po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti mohla hrozit otrava od jeho nejbližších spojenců, myslí si bývalý plukovník NATO a expert na chemické zbraně Hamish de Bretton-Gordon. „Putin se pohybuje na tenkém ledě a teplota roste," upozornil. Celý článek čtěte ZDE.
Pět civilistů přišlo o život a dalších 12 utrpělo zranění, když ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Rakitnoje v ruské Belgorodské oblasti. Dnes to na telegramu napsal Vjačeslav Gladkov, gubernátor tohoto regionu u hranic s Ukrajinou.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
