Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Americký prezident prohlásil, že zvažuje uvalení sankcí na Rusko i na Ukrajinu, jakmile bude mít pocit, že válka neskončí. „Ano, mám ji v hlavě,“ odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda stanovil nějakou lhůtu.
Nového německého kancléře Friedricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump. Spojené státy budou mít s Německem skvělý vztah, prohlásil Trump s tím, že lídři budou dnes diskutovat o obchodu. Německo je podle Merze připraveno s USA úzce spolupracovat, obě země podle něj mají mnoho společného. Kancléř rovněž řekl Trumpovi, že americký prezident má silnou pozici pro to, aby zastavil válku na Ukrajině.
Slovenská sněmovna dnes usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Z vyjádření Fica vyplynulo, že rozhodnutí sněmovny má jen za žádost vůči členům vlády, aby nepodpořili sankce, jež škodí Slovensku. Ústavní právník Radoslav Procházka ČTK napsal, že usnesení sněmovny představuje pro vládu a její členy jen politický, nikoliv právní závazek. Část slovenské opozice, která jako celek sankce proti Moskvě obhajuje a které při hlasování nevyšel pokus o obstrukci ve sněmovně, se za zvolenou taktiku omluvila.
Víkendový dronový útok na ruská vojenská letiště prokázal podle nejmenovaného představitele NATO ukrajinské schopnosti zasáhnout v hloubi Ruska. „Ukázal, že je Rusko zranitelné, i když si prezident Putin myslí, že vyhrávají válku,“ řekl tento zdroj novinářům v Bruselu. Operaci označil za zlomový bod ve válce a zdůraznil v této souvislosti i fakt, že drony v hodnotě 400 dolarů (asi 8650 korun) způsobily škody za sedm miliard dolarů. Představitelé NATO očekávají, že strany Ruska nyní přijde odveta a zesílení útoků zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí, sdělil dnes ČTK premiér Petr Fiala (ODS). „Rozhodnutí slovenského parlamentu při veškerém respektu nepovažuji za dobré pro bezpečnost Evropy. Česká republika považuje boj proti ruské agresivní politice za důležitý. A jednota EU, zejména proti ruské agresi, je klíčová. Proto Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí,“ uvedl Fiala.
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Arťomu Timofejevovi - podle něj jde o agenta ukrajinské SBU, který je podezřelý z účasti na víkendovém útoku na ruská vojenská letiště.
Železnici v ruské Voroněžské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, poškodil výbuch, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou státní televizi Věsti Voroněž. Několik vlaků muselo být kvůli tomu zastaveno, poznamenal oblastní gubernátor Alexandr Gusev na telegramu, aniž by se ale zmínit o explozi. Několik výbuchů a incidentů potkalo Ruské železnice o uplynulém víkendu.
Slovenská sněmovna usnesením zavázala členy vlády nepodpořit nové sankce proti Rusku. K jejich schválení v EU je třeba souhlas všech členských zemí.
Cílem ruského útoku v Černihivské oblasti bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony.
Mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.
Nejvyšší soud odmítl dovolání aktivistky Nely Liskové, jež za nenávistné příspěvky na sociálních sítích dostala podmíněný trest. Soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Lisková by se teoreticky mohla ještě obrátit se stížností na Ústavní soud.
Okresní soud v Ostravě uložil Liskové osm měsíců vězení s dvouletou zkušební dobou a povinnost zrušit profil na síti X. Lisková podle verdiktu na sociální síť umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátům a jejich místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, v němž vyzývala k „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka. Loni v prosinci Krajský soud v Ostravě trest potvrdil. Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces.
„Předpokládala jsem, že máme ústavu, která mi umožňuje se kriticky vyjadřovat k vládě. Ze strany Pirátů to beru jako mstu,“ uvedla už dříve Lisková. V minulosti byla členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud.
Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina.
Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.
Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na dnešek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Podle agentury AFP to oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně 17 zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
