Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Další zprávy tu na vás budou čekat zase od zítřejšího rána.
Ukrajina plánuje na tento měsíc schůzku se svými klíčovými evropskými spojenci, aby s nimi koordinovala postoje ve snaze zajistit Kyjevu co nejsilnější pozici na frontě a v případných mírových rozhovorech. Uvedl to dnes podle médií mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi.
Ukrajina zesílila volání o pomoc u svých příznivců zejména v souvislosti s blížící se inaugurací zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce rychle ukončit ukrajinsko-ruskou válku, poznamenala agentura Reuters.
Pád režimu v Sýrii by mohl mírně ovlivnit i válku na Ukrajině, řekl v České televizi redaktor Ondřej Soukup. Rusko má totiž v Sýrii leteckou i námořní základnu, a tedy ponorky i stíhací letouny. „Z hlediska zbraní to asi není úplně rozhodující. Samozřejmě, jak ty stíhačky i bombardéry, ale to se bavíme o stovkách, to by mohlo na Ukrajině pomoci, ale nezvrátí to válku,“ myslí si.
Ruské okupační jednotky se připravují na silné útoky v oblasti Záporoží a prorážejí se k hranici Dněpropetrovské oblasti. V Rádiu NV to řekl mluvčí Obranných sil jižní Ukrajiny Vladyslav Voloshyn . Připomněl, že město Záporoží je od bojové linie vzdáleno 30 km.
„Nepřítel provedl určité změny a zlepšil shozové systémy protitankových střel, dosáhl toho, že nyní tyto vysoce výkonné bomby - KAB-250, KAB-500 - již létají uprostřed regionálního centra,“ zdůraznil Voloshyn.
Nad Baltským mořem zachytilo NATO ruská letadla, uvádí The Kyiv Independent. Jednalo se o dopravní letoun An-72 a průzkumný letoun SU-24.
Agentura Reuters na sociální síti X přinesla příběh ukrajinského soudce, který přes den pracuje v kanceláři a soudní síni v Kyjevě, aby večer vyměnil talár za zbroj. „Ukrajinský soudce Vladyslav Cukurov tráví dny v soudní síni kousek od Kyjeva, ale v noci vymění kladívko za zbraň, když se dobrovolně hlásí k jednotce protivzdušné obrany sestřelující ruské drony,“ uvádí agentura.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes přivítal v Kyjevě také estonského premiéra Kristen Michala. Premiér má v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Jakékoliv podmínky příměří ve válce na Ukrajině musí být přijaty Kyjevem, jinak by to znamenalo „další mnichovskou dohodu“, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg také varoval před appeasementem, tedy politikou ústupků či usmiřování. Nutit Ukrajinu vzdát se území podle něj jen povzbudí válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Bezpečnost Evropy prostě nelze zajistit, když Rusko okupuje část Ukrajiny a pokračuje v agresi,“ uvedl Fiala, který zmínil i osobní vzpomínky na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Nevěřím v politiku appeasementu - ta vždy prospívá agresorovi. Vždy,“ dodal.
Režim Bašára Asada se zhroutil, protože téměř 800.000 ruských vojáků je na Ukrajině a v Sýrii samotné fakticky nezůstala ruská vojska, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle médií zároveň varoval, že pád Ukrajiny by vedl k návratu Ruska do Sýrie a Afriky.
„Vidíme, že se Asadův režim zhroutil. Proč? Protože tam nejsou opravdová ruská vojska. Buďme upřímní, (Asadův režim padl) nejen zásluhou povstalců a těch, kdo je podporují, ale i proto, že tam nejsou opravdová ruská vojska,“ řekl Zelenskyj agentuře Interfax-Ukrajina před schůzkou s estonským premiérem Kristenem Michalem.
Británie omezí styky s gruzínskou vládou. Oznámil to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení odsuzujícím násilí vůči protestujícím a novinářům v jihokavkazské zemi. Omezení spolupráce se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.
Sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim už zavedla Ukrajina či baltské země.
Před možnými sankcemi vládu v Gruzii varovala nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti. Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.
„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v Kyjevě řekl kandidátovi na německého kancléře Friedrichu Merzovi, že ukrajinská strana očekává, že Berlín posílí schopnosti Ukrajiny na rakety dlouhého doletu. Ukrajinský prezident poděkoval Německu za „pomoc, kterou poskytla německá vláda, poslanci a lidé, kteří hostili ukrajinské uprchlíky od začátku války."
Ukrajinská strana potvrdila, že od Ruska získala těla válečných zajatců, kteří zahynuli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo.
Ukrajinský štáb pro otázky válečných zajatců podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že „příslušné instituce v rámci trestního řízení zjišťují, zda pozůstatky těchto osob skutečně patří ukrajinským vojákům“.
Ruský TASS upravil svou zprávu, že prezident Putin rozhodl o azylu exprezidentovi Sýrie Asadovi. Teď píše, že rozhodnutí mohla učinit jen hlava státu.
Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy Kč) z takzvané ukrajinské facility, tedy finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU, která zastupuje členské státy. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.
„V dnes přijatém rozhodnutí Rada dospěla k závěru, že Ukrajina splnila nezbytné podmínky a reformy uvedené v Ukrajinském plánu pro získání finančních prostředků. Finance budou vyplaceny z nástroje na podporu Ukrajiny,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „Rada rovněž zdůraznila, že vzhledem k obtížné fiskální situaci na Ukrajině je důležité přidělit peníze co nejdříve,“ dodala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem o pozvánce do NATO. „Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO,“ řekl Zelenskyj.
„On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl,“ uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden.
V Kyjevě je dnes kromě předáka německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze také estonský premiér Kristen Michal. Ten má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Barrot rozhlasové stanici France Info řekl, že Francie vyšle do Sýrie zvláštního vyslance v následujících dnech. Dodal, že pád režimu je velkou porážkou pro Rusko, protože by tím Moskva mohla ztratit přístup ke svým zařízením, která v Sýrie má.
Z Ruskem okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny je hlášen výbuch auta, podle nepotvrzených informací při něm zemřel bývalý šéf věznice v Olenivce.
V Olenivce v červenci 2022 při ostřelování přišlo o život přes 50 ukrajinských vězňů, dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev z jejich smrti obviňuje Rusko a spoluodpovědnost za ni přičítá Jevsjukovovi.
Ruské úřady trestně stíhají vojenského lékaře, který patrně lidem za úplatu vkládal do těla úlomky munice, aby mohli předstírat válečná zranění a získat za to odškodnění. Podle agentury RIA Novosti o případu informoval šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin.
Vojenský lékař podle Bastrykina spolupracoval se dvěma úředníky, kteří po jeho zákrocích do dokumentů vkládali údaje o zranění, které dotyčný poškozený podle smyšlené zprávy utrpěl. Na základě těchto dokladů pak získal odškodnění. Trojice si takto vydělala asi 12 milionů rublů (2,9 milionu Kč). Bastrykin nespecifikoval, kdy a v jakém ruském regionu se to dělo.
Server Meduza uvádí, že v březnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který stanovil odškodné tři miliony rublů za zranění, jež vojáci utrpí za celoplošné invaze na Ukrajinu. Letos v listopadu Rusko zvýšilo jednorázovou platbu za zranění s následkem invalidity na čtyři miliony rublů.
Rusko předalo Ukrajině těla válečných zajatců, kteří zemřeli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo. O předání podle ruskojazyčného servisu BBC informovala ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Ukrajinská strana se k tomuto sdělení nevyjádřila.
Těla „byla předána. Bylo to dokončeno a já jsem tomu byla přítomna,“ řekla Moskalkovová. Kdy přesně Rusko pozůstatky ukrajinských válečných zajatců ukrajinské straně předalo, neuvedla.
Dopravní letoun Il-76 byl sestřelen 24. ledna v ruské Belgorodské oblasti u vsi Jablonovo vzdálené několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na jeho palubě bylo podle ruského ministerstva obrany 65 ukrajinských válečných zajatců, kteří měli být později vyměněni za zajaté Rusy, šest členů posádky a tři členové doprovodu. Všichni zemřeli.
O udělení azylu svrženému syrskému vůdci Bašárovi Asadovi a jeho rodině v Rusku rozhodl prezident Vladimir Putin. Novinářům to dnes podle státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Mluvčí neuvedl žádné podrobnosti o místě pobytu svrženého diktátora a spojence Moskvy. Nechtěl ani říct, kdy se Putin s Asadem naposledy setkali, v oficiálním prezidentově kalendáři podle něj setkání s Asadem na programu není.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti.
Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.
„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.
Podívejte se na ruské ztráty od začátku války k dnešnímu dni dle ukrajinské armády.
Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci, naznačil v rozhovoru s televizí NBC News zvolený americký prezident Donald Trump. V prohlášení pak dodal, že boje na Ukrajině by se měly okamžitě zastavit a mělo by začít vyjednávání o míru. Podle Trumpa se Kyjev chce po letech ruské agrese s Moskvou dohodnout.
Vyjádření se objevila poté, co se nastupující hlava státu v Paříži setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump se vrátí do Bílého domu 20. ledna a jeho plány kolem ruské invaze na Ukrajinu jsou stále velmi nejasné. Neustále uvádí, že válku rychle ukončí, a dává najevo, že mu současná výše americké pomoci Ukrajině vadí, otevřeně však nemluví o jejím zastavení.
Na sídle velvyslanectví Sýrie v Moskvě dnes zavlála vlajka syrského opozičního hnutí, které v neděli svrhlo mnoholetý režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Rusko patří mezi největší Asadovy spojence a ruská média s odvoláním na zdroj v Kremlu v neděli informovala, že Asad s rodinou přiletěl do Moskvy a získal tam azyl.
Syrská vlajka využívaná Asadovým režimem a tvořená červeným, bílým a černým pruhem a dvěma zelenými hvězdami zmizela ze syrského velvyslanectví už během neděle. Dnes na balkon domu vyšlo několik lidí a vyvěsilo tam prapor se zeleným, bílým a černým pruhem a třemi červenými hvězdami. Ten doposud používaly syrské opoziční skupiny.
Zástupce diplomatické mise agentuře TASS řekl, že úřad pracuje „pod novou vlajkou v normálním režimu“.
Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes na Ukrajině jedná o obraně před ruskou invazí.
Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem je Merz zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl.
„Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír,“ řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje.
Ruská armáda v noci na dnešek nad ukrajinské území vyslala dvě řízené střely s plochou dráhou letu Ch-59/69 a 37 bezpilotních letounů. Informovalo o tom letectvo napadené země, podle kterého protivzdušná obrana obě střely a 18 dronů sestřelila.
Ukrajinské letectvo také ve své každodenní zprávě informovalo, že 18 ruských dronů zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje. Jeden zůstal v ukrajinském vzdušném prostoru. Úlomky sestřeleného bezpilotního letounu poškodily infrastrukturu několika soukromých firem ve Vinnycké oblasti v západní části Ukrajiny.
Za poslední den ztratil protivník 1220 lidí, 18 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo vděčnost Spojeným státům za jejich neochvějnou podporu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
