Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát tomahawky. Je to signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ zdůraznil Zelenskyj. Ve svém projevu také ohlásil postup ukrajinských vojáků při protiútocích u Dobropillja v Doněcké oblasti a u Orichova v Záporožské oblasti.
Moskva je znepokojena možnými dodávkami raket Tomahawk na Ukrajinu. „Téma tomahawků je mimořádně znepokojivé,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov „Jen si to představte: je odpálena raketa dlouhého doletu, letí a my víme, že by mohla být jaderná,“ uvedl. Napsal o tom list The Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že opět telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny. Zmínil posílení protivzdušné obrany a energetiku, napadanou ruskými útoky, jakož i posílení ukrajinské schopnosti podnikat útoky zbraněmi dlouhého doletu v hloubi Ruska. Kreml dnes vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem v sobotu hovořil o možných dodávkách střel s plochou dráhou letu Tomahawk.
„Právě jsem mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny, a dnes to byl také velmi produktivní rozhovor. Včera jsme se dohodli na souboru témat pro dnešek a probrali jsme všechny aspekty situace: ochranu životů v naší zemi a posílení našich schopností jak v protivzdušné obraně, tak v odolnosti a v schopnostech dlouhého doletu. Probrali jsme mnoho detailů o energetice,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu.
„Rusko využívá skutečnost, že maximální pozornost je v tomto okamžiku věnována Blízkému východu a domácím problémům v každé zemi. Ruské údery se staly odpornějšími. Diskutovali jsme o tom, jak tomu čelit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Podle ukrajinského letectva Rusko k útokům proti Ukrajině v noci na dnešek použilo 118 dronů a jednu leteckou střelu Ch-31. Protivzdušná obrana 103 bezpilotní letouny nepřítele zneškodnila, dalších 15 dronů a jedna raketa zasáhlo celkem deset míst.
V Oděské oblasti na zasaženém plynárenském objektu vypukl požár, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper podle ruskojazyčného servisu BBC. V nemocnici skončila 34letá žena. Poškozen byl také další, blíže nespecifikovaný objekt energetické infrastruktury a správní budova.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území zasahující do jeho vnitrozemí, protože jeho pohraničí stráž tam zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Informuje o tom portál veřejnoprávní stanice ERR.
Výběžek ruského území o rozloze asi 115 hektarů se nazývá Saatská bota a zhruba v kilometrovém úseku přes něj vede silnice spojující estonské vesnice Lutepää a Sesniki, po které mohou občané Estonska jezdit bez zvláštního povolení za podmínky, že nezastaví.
Ruské drony v noci na dnešek zasáhly budovu školy ve městě Čuhujiv na jihovýchod od Charkova. Píší o tom ukrajinské zpravodajské servery s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění dronů v regionech sousedících s Ukrajinou.
Asi hodinu po půlnoci místního času (půlnoc SELČ) reportéři veřejnoprávní stanice Suspilne z Čuhujivu a jeho okolí hlásili sérii výbuchů. „Ruské drony zaútočily na jednu ze škol v Čuhujivu, budova utrpěla značné škody. Poškozený je také nedaleký obytný dům,“ uvedla starostka Halyna Minajevová. Jedna žena podle ní měla akutní stresovou reakci.
Rusko opakuje, že na Ukrajině na civilní objekty neútočí, tvrdí, že zasahuje vojenské cíle nebo ukrajinský obranný průmysl.
Nejméně dva lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění při ruském bombardování východoukrajinského města Kosťantynivka, kde ruská letecká puma o váze 250 kilogramů zasáhla pravoslavný kostel. Oznámil to dnes náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov.
V kostele se v době náletu nacházeli místní civilisté. Zraněné policie dopravila do nemocnice. Výbuch poškodil fasádu kostela a také devět rodinných domů v okolí, dodal Horbunov.
Vyzval spoluobčany, aby neriskovali život a rychle se evakuovali z města u frontové linie do bezpečnějších oblastí. „Zachraňte to nejcennější - život! Evakuujte se hned,“ zdůraznil.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
