Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost pozastavilo řadu programů, které umožňovaly přistěhovalcům dočasně se usadit v zemi, včetně iniciativy pro Ukrajince, uvedl deník New York Times (NYT).
Obrazem: Do Kyjeva přicestovala moldavská prezidentka Maia Sanduová
Anastasia Radina, šéfka protikorupčního výboru ukrajinského parlamentu, vyzvala ministra obrany Rustema Umerova, aby odstoupil poté, co propustil předsedkyni Agentury pro obranné zakázky (DPA) Marynu Bezrukovou. DPA a Bezruková uvedly, že Umerovovo rozhodnutí je neplatné a ona zůstává legitimní šéfkou agentury. Protikorupční aktivisté Umerova pranýřují za to, že se podle nich snaží zničit nezávislost DPA a ohrozit západní vojenskou pomoc.
Polsko se v loňském roce stalo terčem 4220 kybernetických útoků. Jde o pětinásobný nárůst oproti předchozím letům, řekl novinářům polský generál Karol Molenda, který se specializuje na boj s kybernetickými hrozbami.
Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu i fakt, že Polsko funguje jako hlavní logistický uzel pro dodávky západní pomoci Kyjevu. Ze stejného důvodu je Varšava stále častěji terčem útoků i nejrůznějších dezinformačních kampaní, ve kterých se ruská média či s nimi spřátelené kanály často snaží Polsko prezentovat jako agresora, válečného štváče a provokatéra, který má neustálé spory se svými partnery v Evropské unii.
Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho moldavský protějšek Maia Sanduová po jednání v Kyjevě prohlásili, že jsou připraveni pokrýt energetické potřeby Podněstří. Dodávky ruského zemního plynu do Podněstří byly 1. ledna zastaveny kvůli rozhodnutí Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu.
Ruské síly 25. ledna zasáhly pomocí bezpilotních letounů město Charkov, informovaly místní úřady. Rusko se zaměřilo na Ševčenkovský, Kyjevský a Cholodnohirský okres, informoval charkovský starosta Ihor Těrechov.
V Cholodnohirském okrese utrpěly dvě ženy a jeden muž akutní reakci na stres. Zdravotníci je ošetřili na místě. Jeden ze zásahů byl proveden dronem Molnija v Ševčenkovském okrese. Podle předběžných údajů zásah způsobil požár. Ruské útoky na město také narušily dodávky vody a elektřiny v několika čtvrtích.
Páteční kybernetický útok na největší zdravotní pojišťovnu na Slovensku VšZP se podařilo odrazit, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok útok označil za součást snah o destabilizaci země. Premiér Robert Fico už v pátek, před mohutnými protivládními demonstracemi, z útoku obviňoval Ukrajinu a spojoval ho s představiteli slovenské opozice, nevládních organizací či s protivládními médii.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna má silný systém ochrany, který naštěstí zajistil, že útok byl odražen a nyní je situace stabilizovaná,“ uvedl Šaško. Pojišťovna, kterou ovládá stát, už v pátek informovala, že údaje pojištěnců jsou v bezpečí a k žádnému úniku informací nedošlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyjádřil přání, aby Spojené státy i evropské země byly zapojeny do případných jednání o ukončení války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podle něj může konflikt urovnat, ovšem jedině když do rozhovorů zapojí Ukrajinu. Vyjádření přišla při setkání Zelenského s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, informovala agentura Reuters.
„Co se týče toho, jaký bude formát jednání... Opravdu doufám, že tam bude Ukrajina, Amerika, Evropa a Rusové,“ řekl ukrajinský prezident. Později upřesnil, že žádný formát zatím dojednán není.
Americká vláda zvažuje nákup amerických zbraní pro Ukrajinu za peníze získané ze zmrazených ruských aktiv, řekl v rozhovoru pro Fox News Keith Kellogg, mírový vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko.
„Mluvili jsme o tom opakovaně - o využití ruských zmrazených aktiv k tomuto účelu, k nákupu amerických zbraní,“ řekl. „Je to jeden z dílků skládačky, který je třeba prodiskutovat.“
Kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivní podle slovenského premiéra Roberta Fica Evropskou unii, která je podle něj na vedlejší koleji už několik let a musí se vzpamatovat. Fico to řekl v dnešní rozhlasové diskusi. Opět tvrdil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, se nechala zneužít na válečný konflikt s cílem oslabit Rusko.
Řekl rovněž, že již nemá zájem o jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým chtěl dříve jednat o přepravě plynu přes její území. Kyjev na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončil poté, co vypršela platnost příslušné smlouvy s Ruskem.
Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni. V diskusní relaci televize STVR Fico také odmítl výzvu organizátorů uvedených občanských manifestací, aby v zájmu budoucnosti země odstoupil z funkce ministerského předsedy.
Podle Fica vláda neplánuje vystoupení země z EU. Tuto možnost do budoucna minulý týden připustil Ficův stranický kolega a místopředseda sněmovny Tibor Gašpar. Demonstrace za potvrzení proevropského směřování země začali občanští aktivisté svolávat po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu.
Ruské údery proti Ukrajině zranily za poslední den 10 civilistů, informovaly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila dvě rakety a 46 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.
Volodymyr Zelenskj podpořil Slováky nespokojené s vládou Roberta Fica. „Bratislava není Moskva. Slovensko je Evropa,“ napsal v příspěvku na sociální síti X. Přesdílel zároveň příspěvek Juraje Rizmana, partnera slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové.
Ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení dvou řízených střel Ch-59/69 a také 46 bezpilotních letounů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na dnešek. Dalších 15 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. Celkem Rusové vyslali na Ukrajinu 61 dronů a dvě naváděné střely, stojí v hlášení. Moskva informovala o sestřelení jednoho dronu v noci a dalších 11 během dne.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová přijela na oficiální návštěvu Kyjeva. Návštěva Sanduové přichází v době pokračující energetické krize v Ruskem okupovaném Podněstří. Dodávky ruského plynu do Podněstří byly 1. ledna přerušeny kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ruského plynu.
Ruský bezpilotní letoun včera v Kyjevské oblasti poškodil devítipatrovou obytnou budovu, informovala regionální vojenská správa. Následkem útoku byly zničené balkony od osmého do čtvrtého patra a rozbitá okna. Žádné oběti na životech nebyly hlášeny. V jiné oblasti způsobily trosky ze sestřeleného dronu požár v průmyslovém objektu.
Ministerstvo zahraničí Ukrajiny popřelo tvrzení slovenského premiéra Roberta Fica, že Ukrajina je spojena s kybernetickým útokem na slovenskou VZP. „Znovu vyzýváme Roberta Fica, aby přestal hledat imaginární nepřátele na Ukrajině, která je přátelská vůči Slovensku a slovenskému lidu,“ uvádí se v prohlášení.
SBU zmařila ruský raketový útok na ukrajinský vojenský institut, zatkla kadeta spolupracujícího s FSB. Osmnáctiletá vojenská kadetka byla obviněna z vlastizrady za údajnou pomoc ruským speciálním službám, informovala Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU).
SBU odhalila, že kadetka plánovala poskytnout FSB geolokační údaje o oficiálních univerzitních budovách, v nichž se zdržovali další kadeti, včetně jejích spolužáků.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě.
Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat, nic ale nenasvědčuje tomu, že by podobná výjimka umožnila i vojenskou pomoc Ukrajině. Na případné budoucí dodávky zbraní na Ukrajinu stále zbývají asi 3,85 miliardy USD schválené Kongresem. Nyní je na Trumpovi, zda je utratí či nikoli.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Opět se hlásíme s online reportáží z vývoje války Ruska na Ukrajině. Na tom, jak se bude vyvíjet, zavisí také dění v USA, zejména změny v zahraniční politice poté, co se moci chopil 47. prezident Donald Trump.
V noci na dnešek (SEČ) se těsným hlasováním Senátu ministrem obrany stal kontroverzní kandidát Pete Hegseth, bývalý válečný veterán, který je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA.
Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli údajně nedostatečným manažerským zkušenostem a podezřením z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.
Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování a obecně podpora Ukrajiny, nebylo dosud známo.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
