Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Američtí fanoušci vojenské historie si začínají hrát na válku proti Rusku, upozornil list The New York Times (NYT) v reportáži, které si povšimla i další média, včetně ruské redakce BBC. „Ve Spojených státech je rekonstrukce historických bitev dlouhodobým koníčkem. Ale falešné bitvy, které jsou ozvěnou probíhající války, jsou relativně novým jevem," napsal deník. Američtí milovníci vojenské historie obvykle rekonstruují bitvy z doby války za nezávislost, občanské války či druhé světové války.
Účastníci čtyřicetihodinové bitvy na severu Oklahomy se převlékli do ruských uniforem se symboly Z a používali téměř přesné kopie výzbroje a výstroje, jaké používají ruští vojáci, kteří od roku 2022 bojují a umírají na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videu řekl, že Ukrajina stále nemá od Rusů návrhy, o kterých se má jednat v pondělí v Istanbulu. Napadená země přitom své podklady pro mírová jednání už tento týden zaslala. „V tuto chvíli neexistují jasné informace o tom, co přesně Rusové plánují do Istanbulu přivézt. My to nemáme, Turecko to nemá a Spojené státy ani jiní partneři to také nemají. A v tuto chvíli to zdaleka nevypadá vážně. Včera jsme o tom diskutovali s prezidentem Erdoğanem. Samozřejmě, každý na světě si přeje, aby diplomacie fungovala a aby došlo ke skutečnému příměří. Všichni chtějí, aby Rusko přestalo hrát si s diplomacií a ukončilo válku. Všichni chtějí skutečný mír – a Rusko s tím musí souhlasit,“ uvedl Zelenskyj.
We are now preparing for new diplomatic steps together with our partners in Europe and, importantly, in the United States. In fact, we are in contact almost daily with everyone who can make diplomacy meaningful.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 31, 2025
As of now, there is no clear information about what exactly the… pic.twitter.com/rw1BNgir68
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
O tom, že na Ukrajině zuří v poslední době velmi tvrdé boje, svědčí ztráty Rusů. Jen za pátek přišli o 1250 mužů, do statistik se započítávají jak mrtví, tak zranění.
Německý kancléř Friedrich Merz se ve čtvrtek v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl dnes podle agentury DPA kancléřův mluvčí Stefan Kornelius. Půjde o první schůzku obou vrcholných politiků.
Dá se očekávat, že oba politici budou jako o hlavních tématech jednat o snahách ukončit válku na Ukrajině, o neshodách v oblasti cel, která Trump zavedl, a také o spolupráci v rámci NATO. Jak podotýká DPA, Merz bude zřejmě na amerického prezidenta naléhat, aby zvýšil tlak na ruskou hlavu státu Vladimira Putina ve snaze dosáhnout příměří ve více než tři roky trvající válce na Ukrajině.
Slovenská vláda je připravena obnovit jednání s českým kabinetem, obě země by se měly zaměřit na diskusi o mírovém řešení války na Ukrajině, obnovení spolupráce v rámci středoevropského uskupení zemí visegrádská čtyřka (V4) či o odmítnutí případného návrhu na zrušení jednomyslného souhlasu členských zemí Evropské unie v některých záležitostech. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico na konferenci v Bratislavě, kterou zorganizoval český spolek Svatopluk.
Rusové přešli do ofenzívy na frontě v Záporoží. S odkazem na velitelství armády o tom informují ukrajinská média.
Ruská armáda v posledních měsících zesílila tlak na hranici se Sumskou oblastí a obsadila tam několik vesnic. Dnes ruské ministerstvo obrany ohlásilo, že jeho vojska dobyla Vodolahy několik kilometrů v hloubi ukrajinského území. Ukrajinská strana se k tomu nevyjádřila.
Sedm raněných zůstalo v obcích Vasyščeve a Bezljudivka jižně od Charkova, které zasáhly bomby KAB, uvedly úřady. Škody vznikly na obytných i administrativních budovách, v jednom podniku vypukl požár.
Rusové otevřeli ve Volgogradu největší vojenský výcvikový tábor pro děti. Několik stovek dětí ve věku 14 až 17 let se učí zabíjet Ukrajince a Evropany. Třetina z nich jsou děti z okupovaných území Ukrajiny.
Russians have opened the largest military training camp for children in Volgograd, Russia.
— WarTranslated (@wartranslated) May 31, 2025
Several hundred children aged 14 to 17 are being taught to kill Ukrainians and Europeans. One third of them are children from the occupied territories of Ukraine. pic.twitter.com/Z9harAEvHR
Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině napadne některou ze zemí NATO, varuje David Petraeus, vysloužilý americký generál a bývalý šéf CIA. Podle bezpečnostního experta Milana Mikuleckého jsou jeho obavy oprávněné, prvotní úder by však očekával v jiné oblasti. Celý článek čtěte ZDE.
V noci na dnešek Rusko k útokům proti Ukrajině použilo 109 dronů různých typů, dvě rakety S-300 a tři řízené střely Ch-59/69, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana zneškodnila všechny tři řízené střely a 69 bezpilotních letounů.
Jeden z dronů zasáhl v Sumské oblasti dodávku vezoucí chléb, řidič utrpěl zranění. Zasaženo bylo několik zemědělských podniků a šéf oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov uvedl, že uhynuly stovky hospodářských zvířat a zničené jsou desítky tun obilí.
Hryhorov dnes nařídil povinnou evakuaci civilistů z dalších 11 vesnic v příhraničí kvůli nebezpečí ostřelování. Ruskojazyčný servis BBC píše, že úřady v regionu už nařídily odchod lidem z více než 210 míst.
At night, the russian butchers attacked the Sumy region missiles and drones😡!A car delivering bread got hit !The driver was injured.Also,5 russian bloody drones hit a farm😡!A fire had started,hundreds of livestock died and dozens of tons of grain were destroyed! @IntlCrimCourt pic.twitter.com/8PTD8PlxeX
— Clown (@DanaSLJL) May 31, 2025
V Rylsku ležícím v ruské Kurské oblasti nedaleko hranic se Sumskou oblastí ukrajinské drony vletěly do dvou pětipodlažních bytových domů, informovaly podle telegramového kanálu Astra místní úřady. Hořelo ve dvou bytech, tlaková vlna vyrazila velký počet oken, poškozené jsou fasády budov. Drony zasáhly i Lgov dále na východ. Zranění utrpělo celkem deset lidí.
V Charkově se v noci ozvala série výbuchů ve dvou čtvrtích. Město zasáhlo osm dronů, někde vypukly požáry. Poškozená je čerpací stanice a její prostory a několik aut, informoval starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov. Jeden člověk při ruských úderech utrpěl zranění.
Terčem ruského raketového i dronového útoku se v noci na dnešek stala Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny, píše telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na místní úřady. Nikomu se nic nestalo, zasaženy byly blíže neurčené zemědělské podniky a nějaká vozidla.
Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Dnes o tom informoval šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov.
Rusko na vesnici Dolynka ležící ve východní části Záporožské oblasti shodilo letecké bomby KAB. Kromě života dívky si útok vyžádal jednoho zraněného, je jím 16letý chlapec, uvedl Fedorov na svém účtu na telegramu. Rusové podle něho útočili na obytnou zástavbu, jeden dům zničili a několik dalších poničili.
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť v prvním čtvrtletí letošního roku klesl o více než polovinu na 170 miliard rublů (48,2 miliardy Kč). Mohly za to vysoké úrokové sazby, sankce a silnější rubl, uvedla společnost ve svém prohlášení.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská společnost sídlící v Jekatěrinburgu na Urale vyplatila odměnu 15 milionů rublů (asi 4,25 milionu Kč) tuctu vojáků za zničení stíhačky F-16 na Ukrajině, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na prohlášení firmy Fores, která je dodavatelem pro ropný a plynárenský, petrochemický, chemický a energetický sektor.
Na snímcích ze čtvrtečního předání odměny na nejmenovaném místě poblíž rusko-ukrajinské hranice mají vojáci rozmazané obličeje. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo zničení první stíhačky F-16 ukrajinského letectva minulý měsíc, připomnělo firemní komuniké.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
