Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

Během ruského útoku na Charkov zahynuli tři osoby. Podle tamních úřadů se jednalo o nejsilnější útok od začátku války. Během velmi krátkého časového úseku došlo k nejméně 40 explozím.
Mezi 21 zraněnými je podle úřadů nemluvně i 14letá dívka. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů.

Dcera Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Meaghan Mobbsová se zastává ukrajinské strany a skrze sociální síť píše svému otci, že „Rusové nechtějí mír“. Dcera mírového vyjednavače pravidelně píše příspěvky podporující Ukrajinu.
„Hlučná noc v Kyjevě, tati,“ napsala Mobbsová na síti X. „Možná je to těmi výbuchy a střelbou uprostřed noci, ale mám takový zvláštní pocit, že Rusové o mír nestojí,“ dodala. Dále píše svému otci - a celému světu - že mise Pavučina byla reakcí Ukrajiny na přetrvávající násilí a jen se brání. Připomíná také, že právě Putin odmítá klid zbraní.

Putinův propagandista Solovjov hrozí: Operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“
Putinův propagandista Vladimir Solovjov v ruské státní televizi prohlásil, že ukrajinská operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“. Vyzval také k zastřelení ruských vojáků, kteří následky nedělní operace natočili.

Ruské úřady zveřejnily záběry od chladícího vezu, který převáží mrtvá těla Ukrajinců, které se mají brzy předat zpět do jejich vlasti.

SBU zveřejnila další nové záběry z operace Pavučina. Video ukazuje dráhu dronu FPV až do okamžiku, kdy zasáhne ruský strategický bombardér Tu-22M3.

V ukrajinském hlavním městě se dnes koná pochod za práva LGBT+ osob. Kyjevem současně s tím prochází i skupina odpůrců této komunity. Společně s pochodem uctívají lidé zesnulé vojáky a civilisty, kteří k LGBT+ komunitě patřili.

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.
„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.
Pokud jde o repatriaci těl, podle štábu bylo dohody skutečně dosaženo, nikoliv však na konkrétním datu. „Ruská strana se uchýlila k jednostranným krokům, které nebyly v rámci společného procesu dohodnuty,“ uvádí prohlášení, které ruský postup označuje za „manipulace“, „špinavou hru“ a „zneužívání citlivých humanitárních otázek“ k propagandistickým účelům.
Štáb rovněž uvedl, že Ukrajina má zájem výměnu vězňů a těl padlých uskutečnit v dohodnutém rámci. Vyzval proto Rusko, aby svou část splnilo v „nejbližších dnech“.

Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.
„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří.

Ukrajinská strana označila za nepravdivé tvrzení Moskvy, že Kyjev odložil na neurčito výměnu zajatců a těl padlých. Věc se prý dál připravuje.

Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců, uvedl dnes poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Kyjev se k záležitosti dosud nevyjádřil.
Na výměně zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, a předání těl padlých se v pondělí domluvily ruská a ukrajinská delegace při druhém kole jednání v Istanbulu.

Americký Kongres se zdráhá přijmout obsáhlý sankční balíček proti Rusku kvůli nejistotě ohledně postoje Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Píše o tom agentura Bloomberg.
Balíček obsahuje velké kroky proti Rusku, ale i proti dalším státům. Kromě jiného snižuje dovoz ropy a plynu a zavádí 500% cla pro státy, které od Rusku přijímají ropu - včetně Číny a Indie.
O podobě sankcí má ale rozhodnout právě prezident a Kongres si není jistý tím, jaký postoj přesně Trump k balíčku má. Podle zdrojů z jeho blízkého okolí se zdráhá přijmout radikální opatření, aby tím nepopudil Vladimíra Putina a konflikt tak neeskaloval.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„Dnes ráno, 7. června 2025, byla v Kurské oblasti při úspěšné operaci letectva sestřelena ruská stíhačka Su-35,“ uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu.

Ruští řidiči kamionů, kteří přepravili platformy použité později pro rozsáhlý ukrajinský dronový útok na ruská strategická letadla, o nákladu nevěděli. Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
Podle ukrajinské hlavy státu pouze plnili svou práci a nevěděli, že mobilní domy a kontejnery jsou tajně vybaveny ukrajinskou vojenskou technikou. Zdůrzanil také, že byly použity pouze ukrajinské zbraně.

Počet zesnulých a raněných po ruském útoku na Charkov se zvýšil. Místní úředníci oznámili, že byla zabita třetí osoba a počet raněných se zvýšil na 19 osob.

Dobré ráno, vážení a milí čtenáři,
bohužel, ani dnešní noc nebyla klidná a válka, kterou rozpoutalo Rusku vůči suverénní Ukrajině, přináší další a další oběti. Na Ukrajině po nočních útocích znovu umírali zejména civilisté.
Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku ruské války na Ukrajině zemřeli dva lidé. Dalších 17 lidí je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP.
Město utrpělo "nejsilnější útok od začátku války" v únoru 2022, oznámil dnes starosta. Upřesnil, že v krátkém časovém úseku došlo k "nejméně 40 explozím".
"Nepřítel útočí současně raketami, bezpilotními letouny Šáhid a řízenými leteckými bombami," uvedl Těrechov. Dodal, že Rusové nasadili nejméně 48 Šáhidů, dvě rakety a čtyři řízené bomby.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.