Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.
„Dnes již můžeme říci, že naše protivzdušná obrana dosáhla dobrého výsledku – Ukrajina má nyní více raket Patriot. Děkuji kancléři Merzovi, děkuji Německu a všem, kteří pomáhají – naše dohody byly splněny. Na Ukrajině je nyní více raket Patriot a jsou uváděny do provozu,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský učitel Pavel Talankin, který žije nyní v Česku, si myslí, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. Řekl to dnes ČTK před pražskou premiérou dánsko-českého filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Film vznikl z dokumentárních záběrů, které Talankin natočil v desetitisícovém ruském městě Karabaš a které měly původně sloužit ruské propagandě. Film, který má z Dánska nominaci na americkou filmovou cenu Oscar, vstoupí 6. listopadu do českých kin.
Talankin uvedl, že může díky své kameře všechno vypovědět nahlas. Proto také doufá v americké projekce. „Pro mě je to velmi důležité, aby byl film promítán, protože je to možnost, aby o takovém místě, jako je Karabaš, bylo slyšet ve vesmíru,“ řekl.
Ruské útoky z předchozí noci zabily na Ukrajině nejméně šest lidí. Vyplývá to podle agentury AFP z informací ukrajinských úřadů. Rusko na Ukrajinu v noci a ráno vypustilo 79 dronů a dvě balistické rakety, uvedlo dnes ukrajinské letectvo a dodalo, že 67 dronů sestřelilo.
Moskva před zimou znovu zintenzivnila kampaň cíleného bombardování ukrajinské energetické infrastruktury. Kyjev zase útočí na ruský petrochemický průmysl, který je důležitým zdrojem financování ruské války proti Ukrajině. V noci na dnešek poškodil část přístavu a ropný tanker v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
„Dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let, zahynuly při ruském útoku na Samarivský okres v Dněpropetrovské oblasti. Ruský teror si vyžádal životy civilistů i v dalších oblastech .Rusko znovu vraždí civilisty, děti. Pomozte nám posílit protivzdušnou obranu a zachránit lidské životy,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvarych.
Dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let, zahynuly při ruském útoku na Samarivský okres v Dněpropetrovské oblasti.
— Vasyl Zvarych (@Vasyl_Zvarych) November 2, 2025
Ruský teror si vyžádal životy civilistů i v dalších oblastech 🇺🇦.Rusko znovu vraždí civilisty, děti.
Pomozte nám posílit protivzdušnou obranu a zachránit lidské životy.
„Jen za tento týden Rusové použili k útokům na Ukrajině téměř 1 500 útočných dronů, 1 170 řízených leteckých bomb a více než 70 raket různých typů,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Almost every night, Russia strikes our people with various types of weapons. Since yesterday’s evening, there have been attacks on our communities – strikes on the Dnipro, Zaporizhzhia, Kharkiv, Chernihiv, and Odesa regions. Unfortunately, there are killed and wounded. My… pic.twitter.com/0Hy6pbEqj1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 2, 2025
Rusové podle běloruského kanálu Nexta začali používat novou kamufláž pro tanky, pokrývají je křovím, aby vypadaly jako křoviny.
Russians have started driving brush-covered tanks
— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2025
So this is what their “three days to Kyiv” looks like now? 😅
And what happened to those stories about the “Poseidon” and “Burevestnik” super-weapons? pic.twitter.com/UC6zMTPmkP
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Útok ukrajinských dronů v noci na dnešek poškodil část přístavu v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie. O útoku informovala správa Krasnodarské oblasti na telegramu. "Padající drony poškodily infrastrukturu přístavu a způsobily požár. O žádných mrtvých či zraněných nejsou informace," uvedla místní správa.
Rafinerie v Tuapse patří koncernu Rosněfť a už se opakovaně stala terčem ukrajinských dronů.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
