Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Papež prezidenta Putina v telefonátu vyzval, aby podnikl kroky k míru na Ukrajině, a zdůraznil důležitost dialogu v řešení konfliktu, uvedl Vatikán.
V Londýně dnes začal soud se šesticí mužů kvůli loňskému žhářskému útoku na londýnskou firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Útok úřady připisují ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle prokuratury jsou důkazy proti mužům zdrcující, napsala agentura AP.
Žalobci na začátku procesu uvedli, že útok z 20. března 2024 naplánovali agenti Wagnerovy skupiny, kterou britská vláda považuje za teroristickou organizaci. Prokurátor uvedl, že Wagnerova skupina naverbovala čtyři muže, kteří podpálili průmyslovou jednotku v Leytonu na východě hlavního města, která patřila firmě dodávající satelitní zařízení společnosti StarLink na Ukrajinu.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se při své návštěvě Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Jednal s ním o situaci na bojišti i o vývoji mírových rozhovorů a požádal jej o uvalení nových sankcí proti Rusku. Jermak to dnes podle agentur Reuters a AFP uvedl na sociální síti.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl svému americkému protějšku Donaldovi Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl poradce ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov, když informoval o dnešním telefonickém rozhovoru prezidentů Ruska a Spojených států.
O telefonátu s šéfem Kremlu o něco dříve informoval šéf Bílého domu na své síti Truth Social, rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru.
Ruský prezident Vladimir Putin si dnes poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruská hlava státu hovořila s nejvyšším představitelem katolické církve také o válce na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko před více než třemi roky. Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.
„Zdůraznil, že pro konečné, spravedlivé a komplexní řešení krize je nutné odstranit její základní příčiny,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. Moskva obvykle používá termín „základní příčiny“ konfliktu k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
„Byl to dobrý hovor, ale nebyl to hovor, který povede k okamžitému míru,“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Prezident Putin řekl, a velmi důrazně, že bude muset na nedávný útok na letecké základny odpovědět,“ dodal. Trump doplnil, že v přibližně hodinu a 15 minut trvajícím telefonátu s Putinem hovořili nejen o nedělní ukrajinské operaci, ale také o různých dalších útocích obou stran konfliktu.
Úkolem spojenců Ukrajiny je zajistit, aby měly ukrajinské síly vše, co potřebují. Po jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské agresi a podle Healyeho pokračuje v bojích s obrovským odhodláním a odvahou, a to vše navzdory tomu, že Rusko na zemi útočí více než 300 drony denně.
„Všichni, co jsme tady, vyzýváme k příměří a chceme mír, (ruský prezident Vladimir) Putin pokračuje ve válce,“ uvedl Healey na tiskové konferenci po boku německého ministra obrany Borise Pistoriuse a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Právě Británie a Německo dnešní schůzku pořádaly. Zatímco loni Britové na Ukrajinu dodali 10.000 dronů, letos jich chtějí dodat 100.000. Rovněž má Británie v plánu o 20 procent navýšit finance na výcvik ukrajinských vojáků.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor poté na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s ruským vůdcem mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.
Rusko dnes podniklo raketový útok na cvičící vojáky ukrajinských pozemních sil v Poltavské oblasti, který si vyžádal raněné. Napsal to server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské pozemní vojsko. Konkrétní počet zraněných nezmiňuje, vojáci podle něj byli v době útoku na cvičišti.
„Díky včasným bezpečnostním opatřením, zejména rozptýlení personálu, využití krytů a dodržování protokolů během leteckého poplachu, se podařilo zabránit velkému počtu obětí,“ cituje zpravodajský portál ukrajinskou armádu.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyrazí na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny. Na tiskové konferenci po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Merz odlétá do USA dnes večer, s Trumpem se má sejít ve čtvrtek.
„Kancléř může vyrazit s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny,“ uvedl Wadephul. Evropa podle něj očekává, že společně se Spojenými státy dokáže Rusko přimět, aby usedlo k jednacímu stolu. „Nyní nastal moment zvýšit na Rusko tlak,“ dodal. Připomněl, že Evropská unie připravuje už osmnáctý balík protiruských sankcí.
Podívejte se na nové snímky z ukrajinské operace Pavučina - před a po zničení ruských letounů.
Rusko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) při pondělním jednání v Istanbulu jen recyklovalo ultimáta z roku 2022. Je čas přitvrdit a zvýšit tlak na Moskvu, nástroje máme, uvedl dnes šéf diplomacie na síti X.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters dnes Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.
Nizozemský král Willem-Alexander a královna Máxima si na vojenském letišti v pražských Kbelích spolu s prezidentem Petrem Pavlem a jeho manželkou Evou prohlédli výběr vojenské techniky, kterou obě země poskytly na podporu Ukrajiny. Na letištní ploše byl vystaven například tank T-72, houfnice Dita, pasivní radar VERA-NG, bezpilotní vrtulník Skyspotter nebo bezpilotní letoun Shark. Nizozemsko i Česko jsou silnými podporovateli Ukrajiny, obě země se také podílejí na muniční iniciativě.
Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to dnes při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.
„Tlumočili jsme vaše stanovisko, že schůzka na úrovni hlav států je možná, ale je nutné její propracování s ohledem na výstupy, neboť hlavy států by neměly vypracovávat detaily dohody, ale schvalovat je. Tedy přijímat konečná rozhodnutí o předem připravených a odsouhlasených návrzích,“ řekl Medinskij.
Británie letos desetinásobně zvýší počet dronů, které dodá Ukrajině. Na jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Cílem Londýna je dosáhnout dodání 100.000 dronů. Dnešní schůzku v sídle NATO pořádají právě Británie a Německo.
Rusko a Ukrajina by si tento víkend mohly předat z každé strany až 500 válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. Na rozsáhlé výměně zajatců se dohodli ruští a ukrajinští vyjednavači v pondělí na schůzce v Istanbulu. Ruské požadavky na zastavení války, které tam Rusové předali ukrajinské delegaci, označil Zelenskyj za ultimátum, podle něj jsou neproveditelné. Ukrajinský prezident také poznamenal, že nemá smysl vést další jednání podobná těm v Istanbulu, pokud nepovedou k rozhodnutí o příměří.
„Ruská strana nám předala informaci, že o víkendu, v sobotu nebo neděli, budou schopni předat 500 lidí, 500 našich vojáků,“ řekl Zelenskyj s tím, že Ukrajina je připravená předat stejný počet ruských zajatců.
Rusové a Ukrajinci se v Istanbulu dohodli na předání všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let. Zástupci obou zemí podle svých vyjádření po asi hodinové schůzce souhlasili také s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně.
Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.
K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.
„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“
Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu.
Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.
Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.
Úterní výbuch nepoškodil Krymský most, uvedl Kreml, podle kterého Ukrajina pokračuje v útocích na civilní infrastrukturu.
Na sociální sítě přibyla další videa z komplexní Operace Pavučina, v níž Služba bezpečnosti Ukrajiny skryla malé kamikaze drony do kontejnerových domků, které na návěsech rozvezli nic netušící šoféři tahačů do blízkosti vojenských letišť.
Nejméně jednoho zraněného si vyžádal noční útok na Oděsu. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper informoval, že ruské drony zasáhly civilní budovy a infrastrukturu. Oděsa, která je významným černomořským přístavem, ruským úderům čelí často.
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla několik útoků na ukrajinská města. Podle informací tisku ruské drony a rakety zasáhly civilní budovy v Oděse či Charkově. Vedle materiální škod hlásí ukrajinské úřady i několik zraněných.
Ukrajinská armáda oznámila, že během noci zaznamenala útoky 95 ruských bezpilotních prostředků. Dodala, že 61 dronů se jí podařilo zneškodnit či zničit prostřednictvím elektronického boje či palby protivzdušné obrany.
Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že v noci druhé největší ukrajinské město čelilo útokům ruských raket a dronů. Podle něj byly zasaženy jedna rezidenční čtvrť a průmyslová zóna. Útok zranil nejméně jednu osobu. Charkov je i kvůli své poloze u hranic s Ruskem častým terčem ruské armády.
Šéf Pentagonu se poprvé odmítl zúčastnit schůzky v Ramsteinu. Americký ministr obrany Pete Hegseth vynechá zasedání kontaktní skupiny pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, nepřipojí se ani online.
„Den po požáru v Zavolžské strojírně vypukl požár v továrně na motory Avtodizel v Jaroslavli. Ta je pod sankcemi USA za výrobu dieselových motorů pro ruskou armádu,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Jaroslavský motorový závod je jedním z největších ruských podniků na výrobu víceúčelových dieselových motorů, spojek, převodovek a náhradních dílů pro ně.“
Británie se dnes zavázala dodat Ukrajině 100.000 bezpilotních letounů do dubna 2026.
Británie je jedním z nejpevnějších podporovatelů Ukrajiny na Západě. Podle Reuters se chce poučit z více než tříletého boje Ukrajiny proti ruské invazi, během něhož bezpilotní letouny proměnily podobu bojiště.
Drony v hodnotě 350 milionů liber (10,4 miliard korun) jsou součástí širší iniciativy na vojenskou podporu Ukrajiny v hodnotě 4,5 miliardy liber (133 miliard korun), uvedla vláda.
V Praze dnes začne program nizozemského královského páru. Dopoledne dorazí na Pražský hrad, kde se setkají s prezidentským párem Petrem a Evou Pavlovými. Král se po jednání s Pavlem zúčastní pietního aktu u pomníku Milady Horákové, odpoledne navštíví pobočku neziskové organizace Člověk v tísni či vojenské letiště v pražských Kbelích, kde si prohlédne vojenskou techniku a materiál poskytnutý Nizozemskem a Českem na podporu Ukrajiny.
Ukrajinci aktualizovali počet obětí ruského úderu v centru města Sumy, který má za následek čtyři mrtvé a 28 zraněných. Poničil také zdravotnické zařízení a obytné budovy, informovala už dříve na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Podle dřívějších oznámení bylo osm lidí ve vážném stavu.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
