Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách.
Ukrajinský prezident komentuje situaci v příhraničních oblastech země.
Ve Snině na východě Slovenska dnes firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur (asi 798 milionů Kč), sdělil ČTK v tiskové zprávě Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. CSG se tento týden dohodla s ukrajinskou zbrojovkou Ukrajinska bronetechnika na výrobě munice ráže 155 milimetrů, která by měla začít v příštím roce. Ukrajina pokládá nedostatečné dodávky dělostřelecké munice za jeden z klíčových problémů své obrany před ruskou agresí, které čelí třetím rokem.
Dnešního slavnostního otevření nové výrobní linky se zúčastnil i slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Nová linka umožní firmě ZVS holding v následujících letech výrazně zvýšit výrobu těl pro velkorážovou munici. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur. Celkem tak bylo do provozu ZVS ve Snině za poslední období investovaných přes 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), uvedl Čírtek. Očekává se, že do roku 2026 se díky novému závodu ve Snině zvýší roční produkce dělostřelecké munice ráže 155 mm na 360.000 kusů, dodal.
Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho 12 společníků, informovala dnes prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.
Zadrženou regionální činitelku v Chmelnyckém identifikoval server RBK-Ukrajina jako Tetjanu Krupovou z vládní strany Sluha národa, zatímco její syn zastává řídící funkci v oblastní správě penzijního fondu. Při domovní prohlídce u ní a jejího syna našli vyšetřovatelé ekvivalent téměř šesti milionů dolarů (asi 139 milionů Kč) v různých měnách a také ve špercích. Podezřelá se během prohlídky pokusila vyhodit oknem dvě tašky plné peněz, poznamenala agentura AFP s tím, že šlo o ekvivalent 450.000 eur (asi 11,4 milionu korun).
Polsko začne do konce letošního roku stavět první prvky obranných opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Novinářům to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.
Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.
„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.
V Bělorusku odsoudili k trestům sahajícím od 15 až po 25 let vězení 12 obžalovaných za poškození ruského letounu včasné výstrahy a řízení A-50 na letecké základně poblíž Minsku na konci loňského února. Oznámila to dnes ruská a běloruská média. Soud v Minsku podle běloruské generální prokuratury shledal obžalované vinnými z terorismu, extremismu a dalších zločinů.
Ukrajinec Mykola Švec, kterého obžaloba označila za vykonavatele teroristického útoku, byl odsouzen k 25 letům v nepřítomnosti, protože jej Minsk již dříve vyměnil za vysoce postaveného proruského duchovního ukrajinské pravoslavné církve, metropolitu Jonafana. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na počátku července tvrdil, že se tak stalo na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina.
O návratu deseti ukrajinských občanů do vlasti, z toho pěti vězněných v Bělorusku, včetně Švece, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června.
Ruské síly jsou od Pokrovska vzdáleny méně než 7 km, tvrdí úřady.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Enerhodar zemřel bezpečnostní pracovník Záporožské jaderné elektrárny poté, co explodoval jeho vůz. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS s odvoláním na ruský vyšetřovací výbor a píše to také server Ukrajinska pravda, jenž se odvolává na prohlášení ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Ruská okupační správa jaderného zařízení na telegramu obvinila z útoku Kyjev. Rozvědka HUR o případu informuje na svém webu, k zodpovědnosti se ale Ukrajina nepřihlásila.
„V důsledku teroristického útoku spáchaného kyjevským režimem byl zabit zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny,“ píše v prohlášení okupační správa atomového zařízení, která oběť identifikovala jako Andreje Korotkého. Podle ruského vyšetřovacího výboru někdo nastražil pod jeho vůz improvizované výbušné zařízení a to explodovalo, když nastoupil do auta. „Na následky zranění v nemocnici zemřel,“ uvedl vyšetřovací výbor s tím, že případ vyšetřuje jako vraždu a po pachatelích pátrá.
„Ukrajinský dron, který zneškodnila ruská armáda, zasáhl sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti a na místě vypukl požár.“ Dnes o tom informoval Alexandr Gusev, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou. Podle ministerstva obrany v Moskvě armáda v noci na dnešek sestřelila celkem 18 ukrajinských dronů. Kyjev naopak podle agentury Reuters ráno uvedl, že ruské síly v noci použily celkem 19 dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Gusev uvedl, že armáda zničila ukrajinský dron s nasazením elektronických bojových prostředků v okolí městečka Anna východně od Voroněže. Dopadl v areálu skladu pohonných hmot, kde se vzňala prázdná cisterna. Nikomu se podle Guseva zřejmě nic nestalo.
Požár v noci na dnešek vypukl také ve skladu pohonných hmot v Permském kraji na východě evropské části Ruska. Lidé projíždějící autem po nedaleké silnici na sociálních sítích zveřejnili snímky a videa, na kterých je vidět mohutný oheň, z něhož se valí černý dým.
Podle telegramového kanálu Astra ministerstvo pro mimořádné události uvedlo, že hasiči likvidují oheň na ploše 10 000 metrů čtverečních a že ohledně vzniku požáru se uvažuje o dvou verzích. Mohlo jít o následek neopatrné manipulace s ohněm nebo poruchy na elektrickém zařízení.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Moskevský soud dnes odsoudil devětapadesátiletou zdravotní sestru Olgu Menšichovou k osmi letům v trestanecké kolonii kvůli tomu, že podle obžaloby na sociální síti kritizovala válku Ruska proti Ukrajině. Ruské úřady veškerou kritiku války zakázaly a potrestaly pokutami i vězením tisíce lidí, kteří se v očích úřadů dopustili očerňování ozbrojených sil
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
