Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Je načase, aby Rusko a Ukrajina předložily konkrétní návrhy na ukončení války na Ukrajině, je přesvědčen americký ministr zahraničí Marco Rubio. Pokud nedojde k pokroku, Spojené státy se stáhnou z role zprostředkovatele. Postoj šéfa americké diplomacie dnes podle agentur AFP a Reuters tlumočila mluvčí úřadu Tammy Bruceová.
"Dosáhli jsme bodu, kdy obě strany musí předložit konkrétní návrhy na ukončení tohoto konfliktu," řekla novinářům Bruceová.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
Rusové se připravují na obří vojenskou přehlídku, která se uskuteční 8. května. V Moskvě nacvičují už teď.
Ruský vojenský soud dnes odsoudil k 27 letům vězení Jegora Semjonova z okupovaného Mariupolu, obžalovaného z toho, že se v říjnu 2023 měl pokusit otrávit absolventy školy vojenského letectva v Armaviru na jihozápadě Ruska. Oznámila to dnes ruská média. Obžaloba žádala doživotí. Soud případ posuzoval za zavřenými dveřmi.
Semjonov se podle dřívějších zpráv médií osobně postaral o doručení otráveného dortu o váze 20 kilogramů a bedny otrávené whisky na večírek, kde absolventi letecké školy slavili 20 let od ukončení svého studia.
Podle českého prezidenta Petra Pavla není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. "Všichni tady s tím počítali," řekl novinářům český prezident. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná. Státy iniciativy jsou podle českého prezidenta připravené se v okamžiku, kdy bude na Ukrajině vyhlášeno příměří, podílet na poválečné obnově napadené země.
Maďarsko na summitu Trojmoří uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá "novým geopolitickým okolnostem". Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. "Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu," uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.
Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti. Celý článek čtěte ZDE.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.
"Uvedená opatření mají zlepšit kvalitu práce středisek a zajistit dodržování principů sociální spravedlnosti, což přispěje k posílení bratrství, bojového ducha a také vzájemného respektu ve vojenských kolektivech," uvedl generální štáb.
Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníkům summitu prostřednictvím videospojení řekl, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se s nimi o své zkušenosti podělit.
Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili "nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic".
Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky summitu Iniciativy Trojmoří. K jednání, které se koná ve Varšavě, se připojil prostřednictvím videokonference.
"Jako zástěrku (Rusko) používá vojenské cvičení. Tak nejčastěji zahajují nový útok," řekl Zelenskyj. Dodal, že neví, kam bude Moskva směřovat. "Ukrajina, Litva, Polsko, bůhví, ale musíme být připraveni," dodal.
„Nepřítel v současné době pokračuje v pokusech o vytvoření nárazníkové zóny v našem regionu, ale bez výrazného úspěchu,“ uvedl dnes na platformě Telegram šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Dodal, že čtyři pohraniční obce - Žuravka, Veselivka, Basivka a Novenke - se nacházejí v takzvané šedé zóně, kde se bojuje. „Nepřítel tyto obce nemá v současné době pod kontrolou,“ doplnil s tím, že úřady civilisty z těchto vesnic evakuovaly.
Maďarský parlament dnes kvůli válce na Ukrajině schválil prodloužení nouzového stavu o dalšího půl roku, mimořádný režim tak v zemi nově platí do 14. listopadu. Informoval o tom portál 24.hu. Vláda premiéra Viktora Orbána prosadila nouzový stav v květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Díky nouzovému stavu může maďarská vláda rušit existující zákony a vydávat nouzová opatření, která ale následně musí schválit parlament, kde má ovšem Orbán většinu.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Medveděv, který hovořil na vzdělávací akci, řekl, že noví členové NATO se automaticky stali terčem pro ruskou armádu, a to včetně preventivních opatřeních, možných odvetných úderů či použití jaderných zbraní.
Ruské ministerstvo obrany dnes ve svém hlášení oznámilo dobytí další ukrajinské obce - konkrétně vesnice Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.
Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.
V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.
Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.
V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnešního summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě osobně nezúčastní, napsal server polského listu Rzezpospolita. Zelenskyj i jeho český protějšek Petr Pavel minulý týden hovořili o tom, že se v nejbližší době setkají, a Pavel řekl, že to bude ve Varšavě.
Podívejte se na odhad ruských ztrát ke dni 29. dubna 2025 podle ukrajinské armády.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of April 29, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/aMN0bG1Rom
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 29, 2025
Noční ruský dronový útok na Kyjev zranil ženu a způsobil požár v rekreačním středisku na severovýchodě města, uvedl podle Reuters starosta Vitalij Kličko.
Ve světě nenápadně přibývá autoritářských praktik, sociálních nerovností, a naopak práva žen, dívek a LGBT+ komunity jsou oslabována a mezinárodní společenství selhává v řešení klimatické krize. Uvádí to dnes zveřejněná výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Tyto procesy podle ní urychlují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které tato nezisková organizace označila za „Trumpův efekt“. Lidská práva trpí nejen na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i v Súdánu nebo Barmě.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
