Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

„Děláme vše pro to, abychom našim bojovníkům poskytli potřebné zbraně a posily. Je zásadní, aby naši partneři odstranili bariéry, které nám brání v oslabení ruských pozic tak, jak to vyžaduje tato válka. Schopnosti dlouhého dosahu jsou odpovědí na nejkritičtější strategické otázky této války,“ uvádí ve svém tradičním poselství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
„Zintenzivníme své diplomatické úsilí a budeme trvat na odvážných akcích a rozhodnutích, která skutečně změní průběh této války – povedou ke spravedlivému míru a skutečnému konci, který všichni potřebujeme,“ dodává také Zelenskyj s tím, že Ukrajina nadále potřebuje své partnery - jmenovitě Spojené státy, Spojené království či třeba Francii. Podle hlavy státu se ale situace zpomalila a Ukrajina tak bude dál diskutovat s partnery, aby se to změnilo.

Rusko zaútočilo na Myrnohrad v Doněcké oblasti. Podle informací z The Independent je na místě nejméně 1 mrtvý a 4 zranění.

Ukrajinská generální prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat další podezření na válečný zločin a úmyslnou vraždu. Zareagovala tak na video ze sociálních sítí, na kterém nejspíše ruský voják - s pozměněným hlasem a téměř úplně zahaleným obličejem - ukazuje na tyč, na které je podle jeho tvrzení nabodnuta hlava ukrajinského vojáka. Uvedla to dnes na svém ruskojazyčném webu britská stanice BBC. Ruské úřady se k videu nevyjádřily, dodala.

Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dnes to uvedl web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi.
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

I přes ukrajinský útok v Kurské oblasti ruské síly neustávají v tlaku na východě Ukrajiny, kde pozvolna postupují k Pokrovsku a Torecku. Zelenskyj uvedl, že v těchto místech ruské jednotky podnikají „desítky útoků na naše pozice denně“. Tvrdil však, že „situace je pod kontrolou“.
Ruské jednotky naopak podle Moskvy pokračují v „odrážení pokusu ukrajinských ozbrojených sil o vpád na ruské území“. Uskupení ruských sil Sever za podpory letectva a dělostřelecké palby „v lesních masivech vyhledává a ničí mobilní skupiny nepřítele, které se pokoušejí proniknout do hloubi ruského území“, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Uvedlo rovněž, že ruské jednotky odrazily útočné skupiny 22., 115. a 95. brigády ukrajinských sil útočících na okresní město Koreněvo a obce Russkoje a Čerkasskoje Porečnoje.
Ruské ministerstvo se nezmínilo, že by ruské síly v Kurské oblasti dobyly nějaké území zpět, poznamenala agentura Reuters.

Ukrajinské jednotky posílily své pozice v ruské Kurské oblasti a rozšířily území, které stabilně ovládají, hlásil velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Uvedla to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentovo sdělení na sociální síti Telegram. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že ruské síly odrazily v Kurské oblasti útoky tří ukrajinských brigád ve třech obcích. Tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinští pohraničníci zadrželi 300 metrů od státní hranice slovenského občana, který se podle nich podílel na nelegální přepravě osob přes hranici. Pohraniční stráž o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Podle ní byl muž přitom už jednou za převaděčství na Ukrajině odsouzen.
Před válkou se přes ukrajinsko-slovenskou hranici pašovali hlavně migranti z třetích zemí a cigarety, od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 prchají přes hranici Ukrajinci, kteří se snaží vyhnout povolání do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem.

Ukrajinská ofenziva v západoruské Kurské oblasti překazila nepřímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou v Kataru o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Tvrdí to dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje deník The Washington Post, podle něhož rozhovory měly vést k částečnému příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách, uvedli podle amerického listu diplomaté a funkcionáři obeznámení s rozhovory, které mohly údajně vyústit v částečné příměří, což by poskytlo oběma stranám úlevu.

Rusko je absolutně nedbalé, co se týče obrany své vlasti proti případným útokům manévrového charakteru, myslí si expert na mezinárodní vztahy Vlastimil Bříza. „Jsou velmi překvapeni. Nechci říct, že v Kremlu panuje panika. Ta panovala loni při Prigožinově akci. Teď to panika není, nicméně je to velice nepříjemná záležitost,“ řekl serveru iRozhlas.
Podotknul, že ukrajincům se akce povedla a za obrovský úspěch by se dalo považovat, kdyby zde vznikla nová frontová linie. Zapůsobilo také snížení morálky ruských občanů.

Nedaleko americké ambasády ve Varšavě se objevil protiukrajinský stan s palestinskými vlajkami, uvádí ukrajinská TV Nexta.
Údajně jej postavili zástupci polské strany PolExit a zorganizovali protest. „Zeptali jsme se jich, proč takovou akci pořádají. Jejich důvody byly „dobré“ – kvůli ukrajinským biolaboratořím dostávají Poláci prasečí a ptačí chřipku, ruské ženy znásilňují bojovníci „Azov“ a na Donbasu už 8 let působí CIA a NATO,“ dodává server.

Podle ozbrojených složek Ukrajiny už Rusko od začátku války přišlo o skoro 600 tisíc vojáků. Vedle toho mělo být zničeno 367 letadel, přes 8500 tanků, skoro 23 tisíc vozidel a plnících nádrží a téměř 17 tisíc střeleckých systémů. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent.

Ukrajina může na ruském území používat zbraně z Kanady, uvedlo tamní ministerstvo obrany. „Kanada neklade žádná geografická omezení na používání vojenského vybavení, které darovala a nadále daruje Ukrajině,“ řekla v pátek serveru Politico mluvčí ministerstva obrany Andreé-Anne Poulinová.
„Ukrajinci nejlépe vědí, jak bránit svou vlast,“ dodala. Země také bude nadále Ukrajinu podporovat, a to finančně i formou darování vojenského a dalšího vybavení.

Dobré ráno. Ukrajina použila při zničení mostu přes řeku Sejm v západoruské Kurské oblasti západní rakety, pravděpodobně americké mobilní dělostřelecké systémy HIMARS. Uvedla to v noci na dnešek na platformě Telegram mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, aniž by předložila důkazy. Při útoku byli podle ní zabiti dobrovolníci pomáhající při evakuaci místních obyvatel.
„Kurská oblast byla poprvé zasažena z raketometů západní výroby, pravděpodobně z amerických HIMARS,“ napsala Zacharovová. „V důsledku útoku na most přes řeku Sejm v Gluškovském okrese byl most zcela zničen a dobrovolníci, kteří pomáhali evakuovaným civilistům, byli zabiti,“ dodala mluvčí.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.