Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že mluvil s argentinským prezidentem Javierem Mileiem. „Samozřejmě jsme diskutovali o diplomatické situaci. Informoval jsem ho o nedávných kontaktech s partnery a zdůraznil, že náš postoj je naprosto jasný: Ukrajina potřebuje spravedlivý mír a spolehlivé bezpečnostní záruky. Javier je připraven k tomu vynaložit osobní úsilí. Děkuji!“ napsal Zelenskyj.
I had a good conversation with President of Argentina @JMilei.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 14, 2025
Of course, we discussed the situation in diplomacy. I informed about recent contacts with partners and stressed that our position is absolutely clear: Ukraine needs a just peace and reliable security guarantees.… pic.twitter.com/Bd6upFfAUS
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak informoval na síti X o návratu mladého ukrajinského zajatce. „Ukrajinský občan Bohdan Kovalchuk, který byl ve věku 17 let zajat Rusy, se konečně vrátil domů.“
Imagine spending 9 years in captivity — a place this young man ended up as a teenager.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 14, 2025
Ukrainian citizen Bohdan Kovalchuk, who was captured by the Russians at the age of 17, has finally returned home.
He lived in Yasynuvata and was trying to travel to Toretsk to finish his… pic.twitter.com/pvc3d17K9T
Zatímco Putinův poradce Jurij Ušakov oznámil, že Trump a Putin po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, Trump dnes prohlásil, že v případě neúspěšné schůzky s Putinem by se mohl rozhodnout uspořádat samostatnou konferenci, na které oznámí, že „válka bude pokračovat“.
„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl Trump. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.
„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl americký prezident Donald Trump o programu po jednání v Anchorage. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová přitom před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.
Ruské ministerstvo spravedlnosti označilo Reportéry bez hranic (RSF) za nežádoucí organizaci. Informuje o tom agentura Reuters. Tato mezinárodní organizace se sídlem v Paříži se zasazuje za svobodu médií.
Za nežádoucí označují ruské úřady ty organizace, které podle nich ohrožují národní bezpečnost Ruska. Ruským občanům, kteří s nimi spolupracují nebo je podporují finančně, hrozí čtyřleté vězení. Vedoucí pracovníci organizací mohou být potrestáni šestiletým odnětím svobody, uvádí server The Moscow Times.
Rozhovorům o územních sporech a nárocích mezi Ruskem a Ukrajinou musí podle amerického ministra zahraničí Macra Rubia předcházet zastavení bojů.
Ceny ropy se zvyšují, trhy zvažují dopad nadcházející schůzky prezidentů USA a Ruska na dodávky. Brent přidává téměř dvě procenta a je pod 67 dolary.
Páteční americko-ruský summit prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce začne v 11:30 místního času (21:30 SELČ) schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Uvedl to dnes podle tiskových agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Hlavním bodem jednání bude ukrajinská krize, tedy válka, kterou Putin proti sousední zemi rozpoutal v únoru 2022.
Po setkání mezi čtyřma očima bude podle Ušakova následovat jednání delegací. Na ruské straně budou kromě Ušakova také ministři zahraničí, obrany a financí Sergej Lavrov, Andrej Belousov a Anton Siluanov a Putinův vyjednavač Kirill Dmitrijev.
Na úvod jednání Trump a Putin řeknou "několik slov" před novináři a po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, řekl Ušakov.
„Druhé setkání bude opravdu velmi důležité, protože na něm dojde k uzavření dohody. Nechci použít výraz 'rozdělit si to', ale v jistém smyslu to není špatný výraz. Dojde k vzájemným ústupkům, pokud jde o hranice a území,“ prohlásil americký prezident o možné schůzce po summitu na Aljašce, které by se kromě Trumpa a Putina zúčastnil i Zelenskyj.
Trump dnes rovněž uvedl, že má v mysli tři místa pro další setkání s Putinem a se Zelenským.
Pro dosažení míru na Ukrajině je nutné projednat bezpečnostní záruky. Podle agentury Reuters to dnes řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak den před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, kteří budou o situaci na Ukrajině hovořit. „Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky,“ řekl Rubio před novináři.
Americký prezident Donald Trump poodhalil i postup, který bude následovat po zítřejší schůzce s ruským vládcem Putinem v Anchorage. „Pokud to bude špatná schůzka, nikomu nebudu volat a pojedu domů,“ řekl televizi Fox. „Ale pokud to bude dobrá schůzka, zavolám prezidentu Zelenskému a evropským lídrům,“ dodal.
Donald Trump řekl, že Putin podle něj uzavře dohodu o Ukrajině. Pro její uzavření je nutné uspořádat další summit i se Zelenským, uvedl Trump podle agentur.
Rusko a USA neplánují podepsat dokument ohledně výsledků schůzky Vladimira Putina a Donalda Trumpa, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Snažit se předvídat výsledky jednání by bylo chybou.
Rusko a Spojené státy by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, uvedl dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin na poradě před páteční schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.
V únoru příštího roku má vypršet dohoda Nový START, kterou americký a ruský prezident podepsali v roce 2010 v Praze a která je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes s britským předsedou vlády Keirem Starmerem v Londýně jednal o pátečním summitu na Aljašce, bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu i britských investicích do výroby dronů. Zelenskyj, který schůzku ocenil jako dobrou a produktivní, to napsal na X.
Agentury Reuters a AP píší, že Starmer dnes Zelenského v Downing Street přivítal objetím před zhruba hodinovým setkáním, které mělo dát najevo podporu Londýna Kyjevu před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem na Aljašce.
„Pokračujeme v koordinaci našich pozic... Také jsme do značných podrobností jednali o bezpečnostních zárukách, které mohou učinit mír skutečně trvalým, pokud se Spojeným státům podaří dotlačit Rusko k ukončení zabíjení a zaobírání se skutečnou, věcnou diplomacií,“ podotkl Zelenskyj.
Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy Kč), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně pro tuto východoevropskou zemi, uvedl na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem pro Ukrajinu zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard Kč).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem.
Nálet ukrajinských dronů během noci na dnešek způsobil požár v rafinérii ve Volgogradu na jihu evropského Ruska, informují média s odvoláním na očité svědky a úřady. Ukrajinské drony napadly rovněž Rostov a Belgorod na západě Ruska, úřady hlásí raněné.
Moskva proti Ukrajině odpálila dvě rakety S-300/400 a vyslala 45 dronů, 24 bezpilotních letounů se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo, které zaznamenalo zásahy 21 dronů na 12 místech. Ukrajinská armáda stabilizuje situaci na východě země u města Dobropillja, kde se podařilo skupinám ruských vojáků proniknout obranou, prohlásil podle ukrajinských médií mluvčí generálního štábu Andrij Kovalov.
Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii ve Volgogradu na jihu evropského Ruska, informují média s odvoláním na očité svědky a gubernátora.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů. Podle německých zdrojů NBC News se během videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil americký viceprezident J. D. Vance a údajně jim řekl, že USA nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Podle ZDF negativní očekávání Němců souvisí i s tím, co si myslí o Putinovi, který plnohodnotnou válku proti Ukrajině před třemi a půl lety rozpoutal. Jen 14 procent dotázaných je totiž přesvědčeno, že Putin má skutečný zájem na trvalém příměří, 82 procent to vidí opačně.
Ještě větší procento Němců - 89 - má za důležité či velmi důležité, aby se jednání zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opačný názor má devět procent.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území.
V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě. Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
„Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. „Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci,“ dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
