Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy přineseme v úterý ráno, dobrou noc.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková, která odstupuje ze své funkce, zveřejnila 21. dubna video na rozloučenou, v němž shrnuje své tříleté působení. Brinková prohlásila, že působení ve funkci velvyslance USA na Ukrajině bylo „ctí mého života." Vzpomíná, že na Ukrajinu přijela v květnu 2022, tedy v době, kdy země bojovala o přežití.
Ačkoli nebyl uveden žádný oficiální důvod jejího odchodu, list The Financial Times s odvoláním na informované zdroje uvedl, že Brinková podala rezignaci kvůli rostoucím politickým neshodám s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V Kupjanském sektoru fronty zajali vojáci 15. operační brigády Národní gardy Ukrajiny (NGU) skupinu ruských pěšáků. Informoval o tom velitel NGU Oleksandr Pivnenko na Telegramu, kde také zveřejnil video z této události.
„Snažili se získat oporu, ale něco nešlo podle plánu. V Kupjanském sektoru bojovníci 2. praporu zvláštního určení 15. brigády NGU Kara-Dag zajali nepřátelskou pěší skupinu, která se pokoušela zakopat v prostoru odpovědnosti jednotky,“ uvedl Pivněnko.
Podle něj byla skupina s předstihem spatřena bezpilotními jednotkami, což pomohlo vytvořit příznivé podmínky pro akci pěchoty. „Útočníci se rozhodli nepokoušet štěstí a učinili správnou volbu – vzdát se a zůstat naživu,“ poznamenal Pivnenko.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou z tohoto týdne uvedl, že Moskva je údajně nadále otevřena nalezení mírového řešení. Řekl o tom v pondělí novinářům, informuje agentura Ukrinform s odvoláním na Reuters.
„Nechci se k tomu nyní vyjadřovat, zejména pokud jde o časový rámec. Prezident Putin a ruská strana jsou nadále otevřeni nalezení mírového řešení. Pokračujeme ve spolupráci s americkou stranou a samozřejmě doufáme, že tato práce přinese výsledky,“ řekl Peskov.
Dodal, že „práce na nalezení mírového urovnání nemůže a neměla by probíhat na veřejnosti“. Kremelský mluvčí rovněž uvedl, že postoj administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyloučení členství Ukrajiny v NATO „Moskvu uspokojuje".
Američtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O konání schůzky již dříve informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, jež si nepřály být jmenovány.
Schůzky se podle agentury za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, kteří budou jednat s ministry zahraničí a poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a Ukrajiny.
Ukrajina se připravuje na jadernou hrozbu nákupem léků proti nemoci z ozáření. Israelská společnost Pluri uzavřela smlouvu s ukrajinskou krevní bankou na nákup 12 tisíc dávek přípravku PLX-R18, které by v případě potřeby mohly pomoct 6 tisícům lidí.
Lék zůstane uskladněn v krevní bance, odkud se bude v případě potřeby distribuovat.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o ratifikaci dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Ruská státní agentura TASS dnes uvedla, že dokument byl zveřejněn v úředním věstníku.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján podepsali letos v lednu. Smlouva pokrývá řadu oblastí spolupráce včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, vědy či financí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého papeže Františka za vynikajícího člověka, kterého si bude navždy pamatovat v tom nejlepším. Vyzdvihl také jeho snahu o dialog mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví. Podle ruské státní agentury TASS to vyplývá z prohlášení, které zveřejnil Kreml.
František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.
„Měl jsem možnost s tímto vynikajícím mužem mnohokrát komunikovat a vždy na něj budu mít tu nejsvětlejší vzpomínku,“ uvedl Putin. „Aktivně přispíval k rozvoji dialogu mezi ruskou pravoslavnou a římskokatolickou církví, jakož i ke konstruktivní spolupráci mezi Ruskem a Svatým stolcem,“ uvádí se v prohlášení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve své kondolenci ocenil, že se papež František modlil za mír na Ukrajině a pro Ukrajince. Lidem uměl dávat naději a zmírnit jejich utrpení, dodal. František zemřel dnes ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.
„Jeho život byl zasvěcený bohu, lidem a církvi. Uměl dávat naději, zmírňovat utrpení modlitbou a podporovat jednotu. Modlil se za mír na Ukrajině a za Ukrajince. Truchlíme společně s katolíky a všemi křesťany, kteří u papeže Františka hledali duchovní podporu,“ napsal Zelenskyj na X.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že s koncem velikonočního příměří obnovilo boje. Obvinilo Ukrajinu, že klid zbraní porušila ve 4900 případech.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřeleno bylo 42 útočných dronů na severu, východě a jihu země, jakož i v její centrální části. Na 47 dronových imitací, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, nedosáhlo svých cílů a zmizelo z radarů.
Během nočního náletu ruských bezpilotních letounů byl z několika ukrajinských regionů hlášen přelet dronů a palba protivzdušné obrany, napsala stanice BBC na ruskojazyčném webu. Protivzdušná obrana podle ní zasahovala také v Kyjevské oblasti.
Zatím není jasný rozsah ruského nočního úderu ani jeho případné následky. Stejně tak v současné době není zřejmé, zda se u hlášených výbuchů v některých městech jednalo údery na cíle nebo zasahování protivzdušné obrany proti vyslaným zbraním.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na Ukrajinu, píše server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské letectvo. V Mykolajivu, Chersonu a Čerkasích byly během leteckého poplachu slyšet výbuchy, uvedl portál Ukrajinska pravda. Sirény se některými ukrajinskými regiony podle agentury Reuters rozezněly nedlouho po půlnoci místního času, kdy skončilo krátké velikonoční příměří.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že Ukrajina a Rusko „tento týden“ uzavřou dohodu, která poté oběma zemím umožní čile obchodovat se Spojenými státy. Trump to uvedl v krátkém příspěvku na své sociální síti Truth Social.
„Doufejme, že se Rusko a Ukrajina tento týden dohodnou. Obě země pak začnou obchodovat ve velkém se Spojenými státy americkými, které prosperují, a vydělají na tom!“ uvedl Trump, aniž uvedl podrobnosti o případném pokroku v mírových jednáních.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
