Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.
Summit o Ukrajině v Paříži se bude věnovat rovněž bezpečnostním zárukám, které by Evropané mohli Ukrajině poskytnout. Součástí je i možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by na případnou mírovou dohodu dohlíželi. Macron řekl, že pokud by evropští vojáci na Ukrajině opravdu byli a Rusko svého souseda znovu napadlo, mohly by evropské síly na takový úder odpovědět.
Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Paříži. Podívejte se na nové snímky.
Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.
Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.
Volodymyr Zelenskyj dorazil do Elysejského paláce, setkal se s Emmanuelem Macronem před summitem o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.
Podívejte se na nové snímky z Pokrovska v Doněcké oblasti, kde se odehrávají tvrdé boje.
Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.
V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.
Svolání schůzky do Paříže oznámil Macron minulý týden na závěr summitu EU v Bruselu. "Dokončíme naši práci na krátkodobé podpoře ukrajinské armády, na obraně udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil, který by zabránil ruským invazím, a na bezpečnostních zárukách, které mohou poskytnout evropské armády," uvedl podle deníku Le Monde francouzský prezident.
Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.
Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na "evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti".
Závazek Severoatlantické aliance bránit Polsko za jakékoli situace je pro zemi zásadní. Řekl to dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Varšavě.
„Opětovné potvrzení závazku, že NATO je povinno bránit Polsko v jakékoli kritické situaci, je pro nás velmi důležité,“ řekl šéf polské vlády. Dodal, že představitelé Spojených států opakovaně zdůraznili, že budou vždy připraveni bránit Polsko a další země NATO v situaci ohrožení.
Rutte připravenost bránit spojence potvrdil a dodal, že jakýkoli útok na ně se setká s „plnou silou této nelítostné aliance“. „Naše reakce bude zničující. To musí být velmi zřetelné (ruskému prezidentovi) Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoli dalšímu, kdo na nás chce zaútočit,“ zdůraznil Rutte.
Návštěva šéfa aliance v Polsku se koná v době stupňujícího se napětí mezi USA a EU a snah o dojednání klidu zbraní na Ukrajině, která se více než tři roky brání nevyprovokované ruské agresi.
Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.
Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.
Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.
Rusko by mělo přistoupit na příměří v bojích na Ukrajině bez jakýchkoli podmínek, vyzvala dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se Spojené státy snaží příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla Baerbocková, která hovořila na okraj klimatické konference v Berlíně. Snaha Spojených států o zprostředkování příměří ve válce na Ukrajině je podle ní správná. Rusko by mělo ale přijmout návrh na úplné příměří „bez dalších podmínek“ a požadavků na ústupky a mělo by také zastavit „brutální útoky proti ukrajinskému obyvatelstvu“. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by byla podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dobrá zpráva, dokud ale neuvidí, že se několik dní daří dohody dodržovat, zůstává maximálně zdrženlivý. Řekl to dnes před jednáním vlády novinářům. Bílý dům v úterý po jednáních v Rijádu oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři.
Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy "ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří".
Masivní noční ruský dronový útok proti Ukrajině dokládá, že Rusko navzdory jednáním o příměří nebude dodržovat skutečný klid zbraní, uvedl Zelenskyj.
Rusko odsoudilo k mnohaletým trestům 23 zajatých Ukrajinců, včetně členů pluku Azov. Část odsouzených je po výměně vězňů na Ukrajině, píší agentury.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. ČTK to řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.
„Zpravidla v reakci na deklarace podpory Ukrajiny ze strany českých představitelů. Mnoho hacktivistických skupin má své působení silně spjaté s konkrétním státem a operuje ve shodě se zájmy konkrétních vlád. NÚKIB eviduje především útoky ruskojazyčných hacktivistických skupin,“ uvedla mluvčí.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes zlikvidovala 56 ze 117 útočících ruských dronů. Uvedlo to ukrajinské letectvo, podle něhož dalších 48 bezpilotních letounů nedoletělo do cíle, patrně pod vlivem radioelektronického rušení signálu, informoval server RBK-Ukrajina. Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.
Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem.
Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem. Ukrajinské letectvo zatím své ranní shrnující hlášení o nočních ruských vzdušných útocích nezveřejnilo.
„První drony začaly vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru ve 20:30 (19:30 SEČ) z východu přes Charkovskou oblast," napsal v noci web RBK-Ukrajina. Další ruské bezpilotní letouny se podle něj poté objevily nad jihoukrajinskými regiony, postupně server informoval o přeletu bezpilotních letounů nad dalšími oblastmi. Po půlnoci místního času armáda hlásila nepřátelský dron ve směru na Záporoží, městem se rozléhaly exploze, napsal web.
„Masivní útok (dronů) šáhedů. Nejméně 15 výbuchů," napsal náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul v úterý pozdě v noci na telegramu. „Všichni jsou naživu, díky bohu. Je to skutečně zázrak. Destrukce je značná," dodal později bez dalších podrobností. Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem prezidenta Volodymyra Zelenského a terčem ruských vzdušných útoků je poměrně často. Záběry útoku se šíří na sociálních sítích.
Russian strikes with Shahed-type long-range strike drones hit the Ukrainian city of Kryvyi Rih tonight.
— Status-6 (Military & Conflict News) (BlueSky too) (@Archer83Able) March 25, 2025
Multiple explosions heard. Fires starting in the city following the attack. pic.twitter.com/a2SbDDKmEP
Rusko podniklo další dronový útok na Ukrajinu, v řadě oblastí je vyhlášen letecký poplach, zasahuje protivzdušná obrana. V noci na dnešek to uvedl server RBK-Ukrajina mimo jiné s odvoláním na ukrajinské letectvo. Náčelník vojenské správy města Kryvyj Rih na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.
Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokračuje.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
