Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
To je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno.
Desítky lidí se dnes v podvečer sešly na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřili podporu dobrovolníkům ze stánku Pražského Majdanu, které minulý víkend napadla pětice cizinců. Kolem stánku, v němž se vybírají příspěvky na podporu Ukrajiny proti ruské agresi, vytvořili symbolickou hradbu ze štítů a deštníků. Policie kvůli incidentu nikoho z cizinců neobvinila, z důkazů totiž nevyplynulo, že by kdokoli z účastníků potyčky ruskou agresi schvaloval. Věcí se ale dále zabývá, mohlo by jít o přestupek.
Po ukrajinských útocích na Ruskem kontrolované oblasti na východě a jihu Ukrajiny byli zabiti dva civilisté. Podle agentury Reuters to oznámila Moskva, která v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.
Jeden muž byl zabit a jedna žena zraněna dělostřeleckou palbou, která zasáhla obci Nova Majačka v jižní části Chersonské oblasti, napsal na komunikační platformě Telegram představitel okupační správy Vladimir Saldo. Podle Oleksije Kulemzina (rusky Alexeje Kulemzina), Ruskem dosazeného starosty města Doněck na východě Ukrajiny, byl další muž zabit výbušninou shozenou z dronu.
Server The Welt zveřejnil, které země Francie pozvala do koalice, která by trénovala vojsko na Ukrajině. Má jít o Baltské státy, Polsko, Dánsko, Švédsko, Velkou Británii, Nizozemí a USA.
Odhad aktuálních ruských ztrát k 9. červnu.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 9, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/f8fEGMz5m5
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 9, 2024
Ukrajinská rozvědka dnes na svém webu oznámila, že v ruské Astrachanské oblasti zasáhla na letecké základně v Achtubinsku stíhačku Su-57 - nejmodernější letoun používaný ruským letectvem. Příspěvek na svém webu doprovodila satelitním snímkem, na němž jsou v okolí letadla patrné stopy po ohni a explozi. Zda je stroj vyřazený z provozu, není jasné.
Poškozený Su-57, kterých je ve službě jen několik, je podle rozvědky vůbec první. Ukrajinci neuvedli, jaké bojové prostředky při útoku použili, rozvědka však pravidelně vysílá drony dlouhého doletu proti cílům ležícím stovky kilometrů hluboko na ruském území.
For the first time, a russian Su-57 jet was hit.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 9, 2024
On June 8, 2024, a Su-57 multi-purpose fighter was hit on the territory of the Akhtubinsk air base in the Astrakhan region (russia), located 589 kilometers from the frontline.
Satellite images of the plane provide evidence of the… pic.twitter.com/XjgWxTEsa8
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
