Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online k dění kolem Ukrajiny. Přenos bude pokračovat zase od rána, přejeme dobrou noc.
Ukrajinci hledají recept, jak se efektivně bránit před nálety stovek laciných íránsko-ruských dronů Šáhid/Geran. Bude fungovat koncept protidronového dronu, který zlikviduje kamikaze útočníka, ale sám se vrátí na zem k dalšímu použití? Kanál Něchta (Nexta) sdílí video testu, v němž úspěšně zlikviduje ruský dron Lancet.
Nejméně šest obětí si dnes vyžádal výbuch v obytném domě v ruském městě Saratov. Uvedlo to podle médií ruské ministerstvo pro mimořádné situace, podle něhož ve výškovém domě patrně explodoval plyn. Výbuch podle tisku poškodil tři desítky bytů. Počet obětí postupně vzrůstá, jak záchranáři nalézají další těla v sutinách, mezi oběťmi je i dítě. Pátrání v troskách pokračuje.
„Záchranáři vyprostili z trosek zraněného a předali jej lékařům. Bohužel zemřel. Počet mrtvých vzrostl na šest,“ citovala agentura TASS vyjádření ministerstva. Dotyčný muž byl zaklíněn mezi betonovými panely déle než šest hodin.
Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.
Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.
Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.
Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.
V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu a horní patro léčebny pro pacienty s tuberkulózou. Starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov informoval o jednom mrtvém. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti na telegramu o této oběti neinformuje, uvádí ale, že zraněných je 14 lidí. Záchranáři dále pátrají po dvou lidech v poškozené léčebně.
Mezi členskými zeměmi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska, je i Česko. Na síti X to dnes uvedla česká diplomacie. O iniciativě 41 států informovala ve čtvrtek s odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa agentura Reuters. Které další státy vedle Nizozemska se k ní připojily, ale Veldkamp ani Reuters neupřesnili.
„Česko společně s dalšími 40 státy OBSE podpořilo spuštění tzv. Moskevského mechanismu, jehož cílem je prošetřit zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci ze strany Ruské federace. Klíčový nástroj OBSE pro vyšetřování zločinů proti ukrajinským civilistům. Pomáhá stíhat viníky,“ napsalo dnes k věci české ministerstvo zahraničí.
Pavel označil setkání s japonským císařem za velice vstřícné. Hovořili podle něj například o světové výstavě Expo či o tom, jak Česko pomáhá Ukrajině.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 120.343 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bude možná teprve jako poslední krok při řešení konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Takové setkání by podle něho mělo sloužit k potvrzení dohody mezi oběma znepřátelenými stranami, ke které je však velmi daleko.
Rusko ráno podniklo dronový útok na ves Poltavka na východě ukrajinské Záporožské oblasti, při kterém přišel o život 63letý muž, uvedl šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Jinde v této oblasti, přes kterou prochází fronta, v důsledku ruského ostřelování utrpěla těžké zranění o rok starší žena. V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu zdravotnického zařízení. Jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinského druhého největšího města Ihor Terechov.
Ukrajinská kordistka Vlada Charkovová se po triumfu na mistrovství světa v Tbilisi odmítla zúčastnit společného focení s dalšími medailisty kvůli přítomnosti stříbrného fleretisty Kirilla Borodačova z Ruska, které je s Ukrajinou ve válce. Informoval o tom ukrajinský šermířský svaz.
Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.
„Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset,“ cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.
Hrozbou pro demokracie není jen vojenská síla, země jako Čína či Rusko je ohrožují například kybernetickými útoky nebo prostřednictvím využívání sociálních sítí a umělé inteligence. V projevu na Tokijské univerzitě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Demokratické země by podle něj měly co nejvíce spolupracovat a násobit tak své schopnosti se bránit.
Česko má s kybernetickými útoky z Číny i Ruska zkušenost, podotkl prezident. Letos v květnu česká vláda oznámila, že se čínští hackeři nabourali do systémů ministerstva zahraničí. Útok od roku 2022 směřoval proti jedné z jeho neutajovaných komunikačních sítí české diplomacie. Jako další příklad Pavel zmínil loňské prezidentské volby v Rumunsku, jejichž první kolo hlasování zrušil ústavní soud se zdůvodněním, že krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského, mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci.
Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.
Ruské vojenské námořnictvo zahájilo rozsáhlé cvičení v Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři. Do manévrů, které potrvají do 27. července, je zapojeno více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké ruského ministerstva obrany.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
