Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středečního rána.
K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajinské věznice dosud podle kanceláře generálního prokurátora vyhotovily celkem 3822 žádostí o podmínečné propuštění za účelem smluvní vojenské služby. "K 27. červnu soudy vyhověly 3424 žádostem... K vojenským jednotkám dorazilo 3171 osob," uvedl úřad.
Ukrajinská agentura Ukrinform dnes napsala, že kvůli rozsáhlému ruskému ostřelování Chersonu zemřela jedna žena a úřady evidují devět zraněných. Mrtvá je čtyřiapadesátiletá zaměstnankyně státní instituce.
Na zapojení do bojů se chystají vězni, které rekrutovala ukrajinská armáda. Na rozdíl od Ruska, které na frontu posílá i vrahy nebo pedofily, ukrajinská armáda bere do svých řad jen odsouzené za menší zločiny.
Ukrajinské úřady hlásí tři zabité civilistky při ruských útocích na města Nikopol a Cherson. Zatímco v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti podle šéfa správy regionu Serhije Lysaka zahynuly dvě ženy, v regionální metropoli Chersonské oblasti ruské ostřelování podle agentury Ukrinform připravilo o život jednu ženu. Další lidé jsou zranění.
„V Nikopolu zemřely kvůli ruským útokům dvě ženy – ve věku 61 a 86 let,“ napsal na facebooku Lysak, podle něhož je dalších devět lidí zraněných, včetně devítiletého a sedmnáctiletého chlapce. Regionální činitel také informoval mimo jiné o poškození obytných budov, vzdělávacích institucí nebo zdravotnického zařízení.
Ukrajina a Česko zaznamenaly významný pokrok v přípravě návrhu bilaterální bezpečnostní dohody, oznámila dnes na platformě Telegram kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Českou delegaci v Kyjevě podle ní vedl vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že země podepíší dohodu 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně.
Nový ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč chce udělat vše možné i nemožné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly ještě silnější. Řekl to novinářům poté, co dnes oficiálně zahájil svoji diplomatickou misi, když jeho pověřovací listiny na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel. Zvaryč poděkoval České republice, prezidentovi, parlamentu, vládě i národu za velkou podporu Ukrajiny v těžké době ruské agrese.
Vztahy mezi Českem a Ukrajinou podle velvyslance dosáhly úrovně strategického partnerství. Těší ho, jak Česká republika posiluje svoji pozici na mezinárodní scéně v globální politice, co se týče ochrany mezinárodního práva. „Jsem přesvědčen, že společně s vámi budu mít možnost oslavit zde v České republice naše společné vítězství nad ruským agresorem,“ poznamenal Zvaryč.
Spojené státy brzy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,3 miliardy dolarů (téměř 54 miliard Kč), oznámil dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Balík pomoci bude zahrnovat mimo jiné i protitankové zbraně a munici pro systémy protivzdušné obrany Patriot a další, uvedla agentura AP.
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk dnes na Telegramu uvedl, že ukrajinské letectvo v pondělí zasáhlo muniční sklad na Krymu. "Ukrajinská letadla, 'zničená' nepřátelskou propagandou, opět úspěšně plní bojové úkoly (...) v hlubokém týlu nepřítele," napsal s odkazem na informace okupantů. Ti tvrdí, že zničili 5 bojových letounů a další dva poškodili.
Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) zhoršil výhled růstu ukrajinské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) této východoevropské země, která se třetím rokem brání ruské agresi, podle aktuální prognózy letos vykáže růst o 2,7 procenta. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Na začátku roku hovořil o růstu o 3,2 procenta.
Zhoršení prognózy je důsledkem zničení zhruba poloviny energetické infrastruktury, na kterou se zaměřují ruské raketové útoky a nálety. V loňském roce přitom ukrajinská ekonomika vykázala růst o 5,3 procenta. V roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi, se HDP napadené země propadl o 28,8 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Maďarskem.
Premiér uvedl, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů, napsala agentura Reuters. Orbán podle ní také prohlásil, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se zaměřují na budoucnost.
Společnost UAC, která v Kolíně před několika měsíci spustila výrobu vojenských dronů pro ukrajinské ozbrojené síly, testuje dron k ničení cílů. Bezpilotní naváděcí drony, kterých vyrábí nižší stovky ročně, zatím míří výhradně na Ukrajinu. Do budoucna chce společnost hledat zákazníky i v dalších zemích. České armádě nyní společnost nabídla k bezplatnému testování jednu sadu dronů pro výcvik ukrajinských vojáků. Novinářům to dnes po návštěvě společnosti řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Maďarský premiér Viktor Orbán se v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Před svítáním znějí nebem výbuchy způsobené ukrajinskou protivzdušnou obranou, která odráží ruský útok na Starokosťantyniv - malé město na západě Ukrajiny, kde se nachází důležitá letecká základna, která je častým terčem úderů Moskvy, píše agentura Reuters.
Několik hodin po útoku vykazují uklizené ulice Starokosťantynivu opět zdání normality. Útok z 27. června však zřetelně upozornil na problémy, kterým Kyjev čelí při obnově vyčerpaného letectva a nasazení prvních stíhaček F-16 - strojů americké konstrukce, které je Rusko odhodláno zneškodnit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si telefonoval s končícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který se stane novým generálním tajemníkem NATO.
I had a phone call with my friend, Mark Rutte. I sincerely thanked him for everything he, his government, and the people of the Netherlands have done for Ukraine – all the timely and extensive defense, humanitarian, and political support.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 2, 2024
We will continue to stay in touch as he… pic.twitter.com/1QBsn78SIM
Útok na základnu v Myrhorodu potvrdil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, Moskvou prezentované ztráty jsou ale podle něj přehnané. „K útoku došlo. Nějaké ztráty jsou, ale ne takové, jak tvrdí nepřítel,“ uvedl na facebooku v komentáři ke zprávám o útoku, které se již v pondělí šířily na sociálních sítích. Ukrajinské letectvo podle něj dělá všechno pro to, aby nepřítele zmátlo, a to i pomocí maket a dalších prostředků.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že raketový útok na letiště v Myrhorodu v ukrajinské Poltavské oblasti zničil pět ukrajinských stíhaček Su-27 a dva další stroje poškodil.
„V důsledku úderu ruské armády bylo zničeno pět aktivních a poškozeny dvě opravované víceúčelové stíhačky Su-27,“ uvedlo ruské ministerstvo na telegramu. K příspěvku připojilo video z údajného útoku, při němž podle něj byly použity rakety Iskander-M.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že během uplynulého dne počet bojových střetů s nepřítelem vzrostl na 161, přičemž nejvíce, 44, připadlo na úsek fronty u Pokrovska na východu země. O den dříve bylo bojových střetů 121, připomněla Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské ztráty od začátku války před více než dvěma roky přesáhly 545 000 vojáků, z toho 1280 připadlo na uplynulý den, odhadlo ukrajinské velení. Ani jedna z válčících stran své ztráty nezveřejňuje.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila nad dvěma oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krymem 11 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Letecký poplach byl v noci vyhlášen i na Ukrajině, která hlásí i raněné.
Drony útočily na severovýchodní Ukrajině v Sumské oblasti, která čelila také ostřelování, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní správu. Dvě ženy utrpěly zranění při ostřelování Záporožské oblasti na jihovýchodu země, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Přehled aktuálních ztrát na straně Ruska podle ukrajinského ministerstva obrany. Čísla nelze ověřit.
"There are two kinds of light - the glow that illuminates, and the glare that obscures."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) July 2, 2024
James Thurber
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to July 2, 2024. pic.twitter.com/3GoIbGfU3V
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes navštíví Kyjev a sejde se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na tři zdroje obeznámené se situací.
Návštěva se uskuteční den poté, co se Maďarsko ujalo půlročního předsednictví v Radě Evropské unie. Budapešť byla poslední dobou terčem kritiky kvůli blokování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly.
Od ruského vpádu na ukrajinské území v únoru 2022 Orbán Ukrajinu ještě nenavštívil. Zároveň patří k několika málo západním lídrům, kteří se od invaze setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, připomíná list Financial Times.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
