Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Fico podle Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na svou zemi, sjednocenou Evropu a zdravý rozum. Ukrajinský prezident to napsal na X.
Švédsko vyčlení pro NATO tři vojenské lodě s úkolem chránit v Baltu podmořskou komunikační a energetickou infrastrukturu před sabotážemi, uvedla AP.
Ve městě Engels v Saratovské oblasti už pátým dnem hoří ropný zásobník, který vzplál po ukrajinském dronovém úderu. „Pokračuje proces kontrolovaného spalování paliva,“ informoval na Telegramu gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. Uklidňuje obyvatele, že splodiny nepřekračují bezpečnou úroveň v ovzduší.
Během rána a dopoledne úřady v jihoukrajinské Chersonské oblasti informovaly o útocích ruských dronů nesoucích výbušniny v Antonivce a Chersonu. V Antonivce utrpěla zranění jedna žena, v Chersonu jedna žena a jeden muž.
Po ruském ostřelování Chersonu zůstalo přibližně 23.000 domácností ve městě bez elektrického proudu, informovala místní vojenská správa. Podle šéfa Chersonské oblasti čelilo v posledních 24 hodinách kromě Chersonu ostřelování ruskými jednotkami přibližně 50 obcí v regionu. „Ruská armáda ostřelovala občanskou infrastrukturu a obytné oblasti obcí, zejména poškodila dvě vícepodlažní budovy a osm rodinných domů,“ uvedl Prokudin na Telegramu.
Donald Trump a Vladimir Putin by spolu měli v příštích dnech či týdnech hovořit přinejmenším telefonicky, řekl v ABC News Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Na přípravě kontaktu už se podle něj pracuje. „Z pohledu prezidenta Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl.
O chystané schůzce s Putinem mluvil na tiskové konferenci tento týden i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Nastupující americký prezident také vyjádřil naději, že příměří na Ukrajině se podaří uzavřít do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce 20. ledna. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po svém návratu do Bílého domu. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.
Šéf dněpropetrovské oblastní rady Mykola Lukašuk varoval obyvatele několika okresů u hranic s Doněckou oblastí, že kvůli ruskému postupu na Udačne jsou v dosahu nepřátelské dělostřelecké palby a řízených leteckých bomb KAB. Vyzval je, aby neignorovali výstrahy protivzdušné obrany a důsledně dodržovali všechna bezpečnostní pravidla. Server RBK Ukrajina píše, že za poslední dva měsíce se zhoršila situace také dále na jih u Velyké Novosilky v Doněcké oblasti, která leží v blízkosti administrativní hranice s Dněpropetrovskou a Záporožskou oblastí.
Maďarsko plánuje rozhovory s regionálními partnery o dopadech vyšších cen ropy v důsledku nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Nové sankce uvalené dosluhující administrativou prezidenta Joea Bidena se vztahují na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu.
Ceny ropy se po zveřejnění zprávy o sankcích dostaly na tříměsíční maximum. „Tento balíček sankcí opět vyvolává vážné problémy pro střední Evropu,“ uvedl Szijjártó ve videu na síti Facebook. Dodal, že nižší dodávky ropy zvýší poptávku po rafinovaných palivech, jako je benzin a nafta, což zvyšuje riziko „velmi vážného“ zvýšení cen v regionu.
Podle ministra bude účelem jednání s regionálními spojenci zmírnit dopady na ceny a ekonomiku. Konkrétní partnery pro rozhovory ale nejmenoval. Maďarsko dováží většinu ropy ropovodem Družba, kterým se ruská ropa přepravuje přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska a také na Slovensko.
Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) odletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.
„Nerozumím tomu postoji Polska, ale beru to jako realitu,“ řekl Danko k rozhodnutí polských úřadů. Podle slovenských médií oklika kvůli tomu vedla přes Česko a Německo.
Podle místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara z Ficova Směru-sociální demokracie, který spolu s Dankem delegaci vede, slovenští poslanci budou v Rusku jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko nebo o válce na Ukrajině. Sejdou se s ruskými zákonodárci a některými ministry. Když Danko v prosinci o plánované cestě do Moskvy informoval, řekl, že pro něj bude „čest navštívit Ruskou federaci“. Poslanci tam mají zůstat do středy.
Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
„Do dneška nemám žádnou odpověď,“ řekl Vlček. Podle něj Slovensko nyní dodávky plynu do země výrazně dotuje, navíc se musí vyrovnávat s výpadkem ročních příjmů z tranzitu plynu kolem 400 milionů eur (přes deset miliard korun), kvůli čemuž je tamní rozpočet ve velkých problémech.
Česká nabídka podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. Tuzemská plynárenská infrastruktura je přitom podle úřadu připravena zahájit přepravu plynu na východ okamžitě bez nutnosti dalších úprav. Ukrajina na začátku roku ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
Ruské síly na východě Ukrajiny zablokovaly silniční tah důležitý pro zásobování strategicky důležitého Pokrovsku. Blíží se k Dněpropetrovské oblasti.
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT). Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
„Část dronů jsme dodali v říjnu, část v listopadu, ale zatím nemáme informace o tom, že by byly převezeny na Ukrajinu,“ řekl šéf společnosti RSI Europe Tomas Milašauskas. Její zástupci zatím nemohli vyškolit ukrajinské vojáky, kteří budou bezpilotní letouny obsluhovat. Podobná situace je podle LRT také u některých dalších firem.
Bývalý ministr obrany Laurynas Kasčiunas tvrdí, že zpoždění v dodávkách na Ukrajinu vzniklo kvůli komplikovanému byrokratického procesu. Aby drony došly na místo určení, je podle něho udělat několik kroků, do kterých jsou zapojené agentura pro obranné zdroje, armáda i vláda. Podle exministra jsou tyto kroky logické, ale pokud někde nastane zádrhel, celý proces se „zasekne“. Kvůli tomu jsou rozladění výrobci dronů, kteří připomínají, že když ukrajinští vojáci drony nemají, znamená to pro Ukrajinu větší ztráty.
Neovladatelný tanker Eventin, který plul v Baltském moři severně od Rujány, remorkéry odtáhly k přístavu Sassnitz na východě tohoto německého ostrova. Informovala o tom agentura DPA, podle které je plavidlo zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily. Na kotvišti vzdáleném zhruba pět kilometrů od pevniny loď naložená asi 99.000 tunami ropy zůstane do doby, než se rozhodne, co se s ní stane dál. DPA píše, že zatím není jasné, kdy a kde se 274 metrů dlouhý tanker se 24člennou posádkou bude opravovat. V noci na pátek ho postihl kompletní výpadek systémů, takzvaný blackout. Plavidlo na volném moři zůstalo bez elektřiny a s motory vyřazenými z provozu.
Terčem ruské dělostřelecké palby se v noci na dnešek stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Poničené je sídlo firmy. Drony útočily na okolí Zelenodolsku a Kryvého Rihu, hlášeny jsou škody na blíže neurčené infrastruktuře.
Jihokorejská tajná služba potvrdila informace Kyjeva o tom, že Ukrajinci v ruské Kurské oblasti zajali dva vojáky z KLDR a vyslýchají je.
Dobré ráno. Rusko v noci na dnešek nad ukrajinské území poslalo 94 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo na svém účtu na telegramu. Protivzdušná obrana jich 60 zneškodnila. Nad ukrajinským územím se podle letectva 34 ruských dronů ztratilo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Trosky sestřelených bezpilotních strojů poničily několik budov v Charkovské, Sumské a Poltavské oblasti. Nikomu se nic nestalo.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
